Od vítězné kandidátky Hillary Clintonové se dá čekat pokračování v linii prezidenta Baracka Obamy. „Zajímá se o zahraniční politiku a nabízí v ní předvídatelné kroky,“ míní Simon Reich, politolog z americké Rutgersovy univerzity.
U jejího rivala Donalda Trumpa se předpokládá izolacionismus a menší vůle Washingtonu ovlivňovat světové dění. Několikeré průzkumy už naznačily, že Trump jako 45. prezident Spojených států se jeví mnoha Evropanům jako krajně nepříznivý výsledek.
Volí Hillary, jejich srdce ale neplesají. Clintonová žádné emoce nezapálila |
„To, co v nás vyvolává obavy, je jeho nepředvídatelnost,“ řekl německý prezident Joachim Gauck, citovaný listem Die Welt. „Nevíme, co bychom mohli od prezidenta Trumpa čekat.“
Evropa přitom potřebuje spolupracující Ameriku z mnoha důvodů. Zvítězil-li by Trump, se svým izolacionismem, transatlantické soukolí by se zadrhlo. Z čeho pramení tyto evropské obavy?
Atlantický obchod i obrana
Mainstreamoví evropští politici i média odmítají Trumpa především ze tří důvodů. Kvůli jeho názorům na transatlantickou spolupráci v NATO, kvůli jeho vstřícnosti k Rusku a také kvůli jeho odmítavému vztahu k mezinárodním obchodním dohodám, jako je plánované Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP).
Trump vždy zdůrazňoval americké zájmy. Evropské i asijské spojence upozornil, že by se měli výrazněji podílet na společných nákladech na obranu. Washington prý nebude platit na bohaté státy, jako je Německo.
„V červenci vyvolal Trump značný poprask, když prohlásil, že v případě ruského útoku na některého ze členů NATO by USA nemusely nutně přispěchat na pomoc,“ připomíná Simon Reich. Aliance byla podle Trumpa vytvořena na obranu před nebezpečím – tedy Sovětským svazem –, které už neexistuje.
  |
V Berlíně taková vyjádření mnohé politiky znervóznila. „Trumpovo vítězství by bezpochyby vedlo k největšímu odcizení německo-amerických vztahů od dob války ve Vietnamu,“ soudí šéf zahraničního výboru německého parlamentu Norbert Röttgen ze strany CDU kancléřky Merkelové.
Šéf německé diplomacie Frank-Walter Steinmeier se vyjádřil, že při pomyšlení na Trumpovo vítězství pociťuje úzkost.
Magazín Der Spiegel spočítal, kolik konkrétně by s vítězstvím 70letého miliardáře musel Berlín zaplatit. Jenom na vyšších vojenských výdajích by největší ekonomika eurozóny zaplatila 80 mi liard eur ročně.
Naopak: Clintonová zdůrazňovala výhody dosavadních aliancí se spojenci. „Toto partnerství je jedinečným zdrojem americké síly,“ uvedla kandidátka demokratů, která chce plnit americkou vůdčí roli ve světě.
Chce se ale podobně jako Obama vyhnout trvalejší masivní přítomnosti amerických sil v zónách konfliktů. Spolehla by se spíše na menší, akceschopné jednotky. Mimo jiné navrhuje bezletovou zónu v Sýrii.
Těžké rozhodování
Podobná slova Evropané rádi slyší. Nestabilita i humanitární tragédie v Iráku, Afghánistánu, Sýrii či Libyi totiž ukázaly, že neuralgické body ve světě je obtížné hojit bez vstřícné spolupráce Evropy s Amerikou.
Pro Evropu je Clintonová v Bílém domě lepší varianta. Podle průzkumů agentury Emnid se 67 procent dotázaných Němců domnívá, že v případě jejího vítězství bude pokračovat úzká spolupráce Berlína a Washingtonu. Plných 77 procent se v sondáži vyslovilo, že vítězství Trumpa by vzájemné vztahy zatížilo.
Žádné velké nadšení se ale ve spojitosti s Clintonovou nekoná. Demokratická kandidátka ovšem v Evropě zdaleka nevyvolává takovou vlnu sympatií, s jakou se před lety setkal Barack Obama. Nicméně pokud by rozhodovali o nájemníkovi Bílého domu evropští voliči, o vítězství by se bát nemusela. Podle agentury YouGov by ji volilo 46 procent dotázaných, Donalda Trumpa pouze šest procent.
„Je to těžké rozhodování. Kdybych žila v Americe, asi bych vůbec k volbám nešla,“ prohlásila německá novinářka Beate Brinkmeierová
