Vminulém dílu jsme si představili dva mrakodrapy, které držely postupně rekord nejvyšší světové budovy. Další mezník padl až po dosti dlouhé době, a to za dramatických okolností.
V roce 1929 byl představen projekt 927 stop (283 metrů) vysokého domu pro Bank of Manhattan Co. Měl mít 66 pater a vstup přímo z Wall Street, nedaleko od Woolworth Building. Stavba renomovaného projektanta H. Craiga Severance a naturalizovaného Japonce Yasua Matsuiho rostla jako z vody. Současně se ale jihovýchodně od Central Parku, na 42. ulici, začal stavět mrakodrap pro společnost Chrysler. Ta dopředu deklarovala konečnou výšku 925 stop – měl tedy mít o dvě stopy méně než konkurent. Projektantem byl tehdy ještě málo známý, ale ctižádostivý William Van Allen, který předtím pracoval v Severanceově ateliéru.
Když se dva perou, třetí se směje: budova Bank of Manhattan architektů Severance a Matsuie, Allenova věž koncernu Chrysler a Empire State Building – ve své době nejvyšší mrakodrap světa
Konečně se blížil termín dokončení nové dominanty New Yorku: mrakodrap ve Wall Street překonal výškou Woolworthu a stal se nejvyšší budovou světa. Když tu přišel šok: Van Allen nechal z protipožární šachty uvnitř věže Chryslerova mrakodrapu vysunout štíhlou stříbrnou špici, která zvýšila jeho stavbu o 121 stop. Mrakodrap tak dosáhl 1048 stop, tedy 319 metrů, a přesáhl Eiffelovu věž. Dům měl 77 pater.
Severance a Matsui byli šokováni, ale nedalo se nic dělat – novým rekordmanem byla vyhlášena Chrysler Building. Upřímně řečeno, Van Allenův dům byl také daleko krásnější: konečná verze ve stylu art deco s věží kapotovanou plechem z nerez oceli a s motivem trojúhelníkových oken, chrličů a obřích zvětšenin okřídlených víček od chladiče vozů značky Chrysler na nárožích byla prostě úžasná. Navíc ji autor zbavil balastu historických reminiscencí (zejména jeho kolegy tolik oblíbené gotiky), a vytvořil tak prý „pravé dílo jazzového věku“.
Konkurenční palác ve Wall Street, zakončený pyramidou, působí proti Chryslerově mrakodrapu dost nudně. Jak už to tak bývá, VanAllen se z vítězství neradoval dlouho. Neunesl slávu, obvinění z uplácení dodavatelskými firmami a závistivé útoky odpůrců (k nimž se přidal i známý teoretik Lewis Mumford) a projektování pověsil na hřebík. Navíc byly v následujících dvou letech postaveny další stavby: prakticky stejně vysoký mrakodrap Cities Service Co. v Pine Street 70 na Dolním Manhattanu (arch. Clinton&Russell, 1932), ale především daleko vyšší a po další dlouhá léta nepřekonaný Empire State Building (ESB).
Empty State Building
Na přelomu 20. a 30. let tak boj o nejvyšší budovu na světě na dalších téměř čtyřicet let skončil. Výstavbou Empire State Building v roce 1931 byl totiž předchozí rekordman předstižen tak výrazně, že konkurence ztratila dech. ESB dosáhla výšky 1250 stop, tedy 381 metrů, a měla 102 podlaží! Byla navíc postavena ve střední části Manhattanu (přesně při 34. ulici a Páté avenui), tedy v oblasti, kde dosud výškové stavby nedominovaly tak jako na jižním cípu ostrova, a proto se jevil ještě mohutnější.
Dodnes platí, že ESB je v plné kráse viditelná až z většího odstupu;míjíme-li impozantní kolos po chodníku Páté avenue, může se nám snadno stát, že projdeme kolem bez povšimnutí. Architekt budovy William F. Lamb (se spoluautory Shrevem a Harmonem) nevytvořil stavbu srovnatelné elegance s Chryslerem ani o něco mladším mrakodrapem na 70 Pine St., budově však přesto nechybí noblesa.
Když se dva perou, třetí se směje: budova Bank of Manhattan architektů Severance a Matsuie, Allenova věž koncernu Chrysler a Empire State Building – ve své době nejvyšší mrakodrap světa
To je podpořeno i použitými stříbřitě šedými materiály fasády: vápencovými deskami, žulou, hliníkem a niklem. Mohutná báze, zabírající prostor celého bloku, má pět pater. Z ní vyrůstá věž, zakončená odskakující špicí s nástavcem aerodynamických tvarů připomínajícím raketu (v 60. letech na něj byla ještě umístěna televizní anténa, která celkovou výšku stavby zvýšila na 1454 stop, tj. 443 metrů, aby ESB předstihla své nové konkurenty).
Stavba obra znovu otevřela sérii diskusí na téma ekonomické výhodnosti těchto kolosů, neboť ESB dlouho nebyla schopna pronajmout kanceláře – říkalo se jí tehdy posměšně Empty State Building. Před krachem zachránila investory budovy především masová návštěva observatoře na vrcholu věže. Hovořilo se samozřejmě také o bezpečnosti, ale ESB přežila jak náraz letadla ve výši 76. patra (bylo to v roce 1945 a o život přišlo 14 lidí včetně pilota, budova však nebyla výrazněji poškozena), tak i účinkování King Konga na vrcholu.
102 pater za 18 měsíců
Ještě pár technických údajů: první projekt vznikl v roce 1928, definitivní podobu získal v roce 1930, stavba trvala pouhých 18 měsíců. Dům váží 365 tisíc tun a stojí na 200 betonových a ocelových pilotách. Z montáže ocelového skeletu se dochovala série efektních fotek Lewise Hinea. Uvnitř budovy je šachta se 62 rychlovýtahy, ke kterým se dostanete bohatě dekorovanou lobby ve stylu art deco. Cesta do 86. patra trvá minutu, běžci ji při výročních závodech po 1860 schodech zvládnou za neuvěřitelných 11 minut.
Chcete-li až nahoru do observatoře ve 102. patře, musíte ještě přesednout do další kabiny. Ochoz i observatoř jsou denně přístupné a výhled je vskutku impozantní: za dobré viditelnosti až do vzdálenosti 125 km. Ostatně ESB obdivovali mnozí, prezidentem Hooverem, který budovu v roce 1931 slavnostně otevíral, počínaje, až třeba po spisovatele Francise Scotta Fitzgeralda.
