Coxovou napadl útočník v severoanglickém městě Birstall nedaleko Leedsu. Podle očitých svědků citovaných zpravodajským serverem BBC „muž v bílé kšiltovce“ střelil poslankyni celkem třikrát. Následně prý vytáhl nůž a zasadil ženě několik bodných ran. Lékař ji prohlásil za mrtvou zhruba tři čtvrtě hodiny po napadení. Podle místní policie při útoku utrpěl zranění také 77letý muž, který je však mimo ohrožení života.
PM on Jo Cox: We’ve lost a great star. Jo was a great campaigning MP with huge compassion & a big heart. My thoughts are with her family.
— UK Prime Minister (@Number10gov) 16. června 2016
Krátce po útoku zadrželi policisté ve městě 52letého muže považovaného za útočníka. Podle policejního mluvčího kriminalisté po nikom jiném nepátrají a o motivu činu odmítli spekulovat. Podle britských médií obyvatelé Birstallu muže identifikovali jako Tommyho Maira. Byl prý tichý a často místním pomáhal na zahradě.
Britain First, volal útočník
Podle některých britských médií svědci slyšeli muže při útoku křičet Britain First (Británie na prvním místě), což je mimo jiné označení krajně pravicového uskupení, které usiluje o odchod Británie z EU. Místopředsedkyně hnutí Jayda Fransenová ale odmítla, že by její organizace měla cokoli společného s činem, který označila za „naprosto nechutný“. Coxová se před nacházejícím referendem angažovala na straně stoupenců setrvání země v EU.
Jo CoxováLabouristická poslankyně Jo Coxová (41) patřila k odpůrcům odchodu Britů z Evropské unie. V minulosti pracovala pro britskou charitativní organizaci Oxfam, kde se zapojila do nejrůznějších kampaní, týkajících se například úmrtnosti rodiček, a navštívila země postižené válkami a přírodními katastrofami. Spolupracovala také s manželkou někdejšího britského premiéra Gordona Browna a humanitární organizací Save the Children. V roce 2015 byla zvolena do dolní komory britského parlamentu za oblast Batley a Spen ve svém rodném hrabství West Yorkshire. V prosinci loňského roku byla jedním z pěti poslanců, kteří se zdrželi hlasování o rozšíření britských náletů proti Islámskému státu v Sýrii. |
Kampaň podporující setrvání Británie v EU i kampaň prosazující odchod země z EU ve čtvrtek kvůli útoku pozastavily všechny své plánované akce. Kampaň odpůrců brexitu zrušila i páteční akce. Svůj proslov, který měl dnes v Gibraltaru pronést na podporu členství země v Evropské unii, odvolal také britský premiér Cameron.
Smrt poslankyně předseda britské vlády označil za „tragédii“. „Byla odhodlanou a starostlivou poslankyní. V myšlenkách jsem s jejím manželem Brendanem a jejími dvěma dětmi,“ uvedl na twitteru. Zděšení nad vraždou vyjádřil i předseda opoziční Labouristické strany a stranický šéf Coxové Jeremy Corbyn. „Nenávist problémy neřeší, Jo v to věřila,“ řekl.
Manžel zavražděné Brendan Cox uvedl, že by jeho žena nyní chtěla jen dvě věci, „aby byly naše drahé děti zahrnuty láskou“ a „abychom se všichni sjednotili v boji proti nenávisti, která ji zabila“. „Nenávist nemá světonázor, rasu ani náboženství, je jedovatá,“ dodal Cox.
Reakce politiků
  |
Vraždu Coxové už odsoudila většina předních britských politiků. Za „zničující ránu naší demokracii“ označil útok i bývalý premiér Gordon Brown. Jedna z hlavních tváří kampaně za odchod Británie z EU, exstarosta Londýna Boris Johnson uvedl, že je z vraždy poslankyně „smutný a v šoku“. Mluvčí Buckinghamského paláce řekl, že královna Alžběta manželovi zesnulé pošle osobní kondolenci.
Vraždu odsoudili i světoví politici. Podle ministra zahraničí USA je útokem proti všem, kdo věří v demokracii. Soustrast pozůstalému manželovi a dětem vyjádřila německá a francouzská vláda. Zprávou o vraždě je zhrozená bývalá americká poslankyně Gabrielle Giffordsová, která v roce 2011 přežila pokus o atentát.
Coxová je prvním členem britského porlamentu zavražděným během výkonu své funkce od smrti Iana Gowa, kterého v roce 1990 zabili příslušníci teroristické Prozatímní irské republikánské armády (PIRA).
Útoky na politiky se smrtelnými následky v Evropě za posledních 30 let28. února 1986 - Neznámý vrah zastřelil na stockholmské ulici předsedu švédské vlády Olofa Palmeho. Atentát na populárního, ale často i kontroverzního státníka zmobilizoval vyšetřovatele k největší a také nejdelší pátrací akci v historii Švédska. Smrt 59letého Palmeho ale dodnes objasněna není. 6. května 2002 - Střelným zraněním způsobeným při atentátu podlehl nizozemský krajně pravicový politik Pim Fortuyn. Jeho strana Listina Pima Fortuyna krátce na to získala neočekávaných 26 křesel v parlamentu. Jeho vrah Volkert van der Graaf nepocházel z řad přistěhovalců, proti nimž se Fortuyn vymezoval, ale byl členem sdružení Ofenzivní ekologie. Z trestu 18 let si odpykal dvě třetiny. 12. března 2003 - Srbský premiér Zoran Djindjić podlehl střelným zraněním, která utrpěl při atentátu v Bělehradě. Za atentátem, který zorganizovali členové zvláštních policejních jednotek, stály nejspíše zločinecké skupiny, napojené na předchozí srbské vedení. V procesech s vrahy bylo odsouzeno k mnohaletým trestům odnětí svobody několik lidí. 11. září 2003 - Švédská ministryně zahraničí Anna Lindhová podlehla bodným a řezným zraněním, která utrpěla o den dříve. Útočníkem byl 26letý Švéd srbského původu Mijailo Mijailovic, který byl již předtím stíhaný za napadení, nelegální ozbrojování a výhrůžky smrtí. V roce 2004 ho švédský nejvyšší soud poslal s definitivní platností na doživotí za mříže. 9. května 2004 - Čečenský prezident Achmat Kadyrov nepřežil pumový atentát v čečenském hlavním městě Grozném; k odpovědnosti se přihlásil čečenský polní velitel Šamil Basajev. Ten byl zabit v Ingušsku v červenci 2006, jeho komplicové podle dostupných informací dopadli podobně. Od dubna 2007 je čečenským prezidentem syn Achmata Kadyrova Ramzan. 27. února 2015 - V centru Moskvy byl zastřelen bývalý ruský vicepremiér a vyhlášený kritik Kremlu Boris Němcov. Koncem loňského roku vyšetřovatelé označili za objednavatele vraždy bývalého důstojníka čečenského praporu Sever Ruslana Muchudinova. Advokát pozůstalých ale označil tento krok za manévr, který má odvést pozornost od skutečných viníků z nejbližšího okolí Ramzana Kadyrova. Z vraždy či podílu na ní bylo obviněno pět Čečenců. |
