Řada z nich toho využila k tomu, aby podpořila současnou pravicovou vládu premiérky Beaty Szydłové nebo proti ní naopak protestovala. Kabinet převzal moc v zemi v listopadu 2015 a od té doby přijal několik zásadních změn, jež vyvolaly kritiku doma i v zahraničí.
Tradičně největší protivládní shromáždění pořádal včera Výbor na obranu demokracie (KOD) Mateusze Kijowského. Jenom ve Varšavě přišlo na jeho mítink několik desítek tisíc lidí. „Ve Varšavě se sejdeme u budovy, která byla dříve sídlem Polské sjednocené dělnické strany. Odtud půjdeme směrem k sídlu dnešní vládní strany PiS,“ avizoval již předem Kijowski.
  |
Zakladatel KOD je přesvědčen, že podobně jako se kdysi v roce 1981 pokoušela komunistická vláda vyhlášením výjimečného stavu omezit vliv opozice, snaží se i současný kabinet omezovat demokratická práva občanů.
Vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) ovšem podobné paralely odmítá, stejně jako kritiku, že její více než roční působení v čele státu ohrožuje demokratické uspořádání země. Opoziční aktivisty, jako jsou Kijowski, proto viní z pokusu o převrat.
Vláda zůstává populární
Od pádu komunistického režimu v roce 1989 se v Polsku nekonalo tolik protivládních demonstrací jako od podzimu loňského roku, kdy se PiS ujala moci. Prakticky každý z jejích legislativních návrhů vyvolal bouři nevole a tisícové protesty nejenom ve Varšavě, ale i v jiných polských městech. První takovouto změnou byla úprava fungování ústavního soudu, která posléze vedla k jeho paralýze a situaci, kdy vláda odmítala zveřejňovat jeho výroky ve Sbírce zákonů.
Následoval například nový zákon definující veřejnoprávní média jako „národní kulturní instituce“, což dalo vládě možnost snadněji dosadit nové vedení. Zatím se stalo pouze jednou, že veřejný nesouhlas přiměl PiS k ústupkům: u návrhu na zpřísnění pravidel povolujících umělé přerušení těhotenství.
Tady se sice nejednalo přímo o vládní iniciativu, ale podnět vzešlý z konzervativních a křesťanských občanských iniciativ, nicméně vládní strana se s ním původně ztotožnila.
Začátkem měsíce vyvolal kabinet další rozruch, když schválil normu upravující pravidla pro konání demonstrací. Zákon předpokládal, že státní instituce a církve by měly mít pro jejich pořádání přednostní právo. „Tento zákon nevylučuje, aby se někde konaly ve stejnou dobu dvě různé demonstrace. Pouze se nebudou konat na stejném místě, protože to by postrádalo smysl,“ obhajoval ho před poslanci parlamentu ministr vnitra Mariusz Błaszczak.
Nejenom opozice to považovala za skandál a za další útok na demokracii v zemi. Kriticky se vyjádřili i polský ombudsman Adam Bodnar nebo Rada Evropy. Senát, tedy horní komora polského parlamentu, v níž má PiS rovněž pohodlnou většinu, nakonec sporné pasáže ze zákona vypustil. Navzdory tomu ale vládní PiS ve všech průzkumech veřejného mínění s velkým náskokem vede.
Nejnovější výsledky agentury CBOS, které uveřejnil Polský rozhlas, naznačují, že strana premiérky Szydłové vede s 36 procenty, což je o 16 procent víc, než kolik průzkumy přisuzují liberální Občanské platformě, která vládla v zemi do října 2015.
Přetrvávající obliba vlády souvisí i s tím, že během roku v úřadě splnila hlavní volební sliby. Zavedla například velkorysou finanční podporu pro rodiny s dětmi, zvýšila minimální mzdu o osm procent a zavedla částečně bezplatné léky pro seniory. Na příští rok plánuje snížení věku pro odchod do důchodu.
Tato opatření chce financovat z mimořádných daní uvalených na zahraniční řetězce a banky. Případnému odlivu zahraničních investorů chce vláda čelit podporou domácích podnikatelů.
