29. ledna 2016 6:00 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Antisemitismus je jenom jeden, říká
režisér Zločinu v Polné Viktor Polesný

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 4Diskuse
Zleva Gabriela Míčová (Anna Auředníčková), Jaroslav Plesl (Zdeno Auředníček),... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Zleva Gabriela Míčová (Anna Auředníčková), Jaroslav Plesl (Zdeno Auředníček),... | foto: Yan Renelt
PRAHA Česká televize uvede v neděli 31. ledna premiéru první části dvoudílného filmu režiséra Viktora Polesného a scenáristy Václava Šaška Zločin v Polné. Snímek se vrací do roku 1899, kdy byla zavražděna švadlena Anežka Hrůzová a z její smrti obviněn Žid Leopold Hilsner. Následná protižidovská vlna, takzvaná „hilsneriáda“. Proti dobovým náladám se postavil jako jeden z mála profesor T. G. Masaryk. „Já jsem z generace, která nerozlišovala, jestli je někdo Žid, nebo není. Přiznám se, že někdy spíš trochu rozlišuji, jestli někdo byl nebo nebyl komunista a v jaké době,“ říká režisér Viktor Polesný.

Lidovky.cz: V čem je podle vás příběh „hilsneriády“ dnes aktuální?
V čem je tenhle příběh aktuální, to si musí posoudit divák sám. Rozhodně bych nerad dával nějaké recepty. Myslím, že jsme určitě netočili film proto, že je aktuální. Takhle žádné dílo nevzniká. Prostě jsme vyprávěli silný příběh a doba nás trochu dohonila.

Jaroslav Plesl jako Hilsnerův obhájce Zdeno Auředníček.

Jaroslav Plesl jako Hilsnerův obhájce Zdeno Auředníček.

Karel Roden jako T. G. Masaryk ve filmu Zločin v Polné.

Karel Roden jako T. G. Masaryk ve filmu Zločin v Polné.

Lidovky.cz: „Rasová nenávist mrzačí mysl a ducha národa,“ řekl Masaryk. Je dle vašeho názoru antisemitismus u nás stále přítomný? Dá se podle vás srovnat tehdejší antisemitismus s dnešní xenofobií?
To je zajímavá otázka. Antisemitismus je jenom jeden a xenofobie - sklon k nenávisti - je ve společnosti stále potenciálně přítomná. Stačí malá jiskra, vyvolání strachu, populistický projev a už to jede. Zdá se, že odněkud, možná z Francie, se ta vlna trochu valí. Včera jsem na toto téma četl zajímavý rozhovor s rabínem Karolem Sidonem v časopise Respekt. Moc tomu nerozumím. Já jsem z generace, která nikdy nerozlišovala, jestli je někdo Žid, nebo není, nikdy mi to ani nenapadlo. Mám mnoho kamarádů, kteří jsou možná Židi, ale já jsem o tom nikdy nepřemýšlel. Podstatná pro mne je lidská kvalita, inteligence a smysl pro humor. Přiznám se, že někdy spíš trochu rozlišuji, jestli někdo byl nebo nebyl komunista a v jaké době.

Lidovky.cz: V průběhu natáčení jste se jistě setkal s různými reakcemi na látku, kterou jste točil. Narazil jste na reakce, které vás překvapily? Například na vyznavače antisemitismu? Nebo také na neznalost aféry?
Vyznavače antisemitismu jsem v životě nepotkal. A nikoho takového neznám. Ani nevyhledávám. Někdy, když se mi na to lidé ptali a chtěli vědět, co točím, setkal jsem se s prázdnými pohledy. Ale na druhé straně bylo dost těch, kteří něco věděli. Například každý, kdo se někdy zabýval Masarykem, na to narazil. Aféra s Rukopisy a Hilsneriáda, patří k jeho životopisu neoddiskutovatelně. Můj zubař, když jsem to z křesla zahuhlal, promptně zarecitoval „Nekupujte u židů, cukr, kafe, mouku, zabili nám Anežku, modrookou holku.“ Hned jsem se v té ústní dutině cítil líp.

Zločin v Polné

Zločin v Polné se vrací do roku 1899, kdy byla na Bílou sobotu na cestě mezi obcemi Věžničkou a městem Polnou nalezena mrtvá dívka. Na těle mladé švadleny Anežky Hrůzové byla nalezena hrdelní řezná rána a příčina smrti byla stanovena jako vykrvácení. Místním lékařům se však zdálo, že krve není na místě činu dost, a protože byl čas Velikonoc, ožila pověra o panenské krvi v židovských macesech. Zfušované vyšetřování a několik provokativních, i když nevinných žertů nakonec ukázaly na Leopolda Hilsnera (Karel Heřmánek mladší). Od té chvíle měla Polná, spolu se svým okolím a později i velkou částí veřejnosti, svého vraha, kterému hrozila smrt provazem. Do boje proti pověrám a za spravedlnost se tehdy zasadil i Tomáš Garrigue Masaryk (Karel Roden).

První část dvoudílného filmu uvede ČT1 31. 1., druhou o týden později.

Lidovky.cz: Co vás na konkrétním scénáři pana Šaška zaujalo nejvíc z režijního hlediska?

Myslím si, že každý režisér rád točí historickou látku. Zobrazuje tu dobu, ve které se příběh odehrává. Krajinu, kostýmy, dekoraci, herecký projev. A především je to lákavé pro práci s kamerou, vytváření dobového obrazu. Přelom 19. a 20. století je období velmi zajímavé a existuje k němu velké množství inspirativního obrazového materiálu.

Lidovky.cz: Spolupracoval jste na scénáři, upravoval? Jakým způsobem?
Trošku jsem spolupracoval, strávil jsem na tom předloňské léto. Snažil jsem se ten příběh zpřehlednit, ostatně není tam jenom jedna vražda. Někde jsem krátil, jinde přidával, ale scénář zkušeného Václava Šaška byl pro tuhle práci vynikajícím východiskem.

Režisér Viktor Polesný.

Režisér Viktor Polesný.

Lidovky.cz: Jak dlouho se projekt připravoval?
Scénář ležel v České televizi mnoho let, až teprve s novým vedením se to dalo do pohybu. Připravovali jsme ho asi rok, ale to je normální doba. Obhlídky, obsazení, štáb a tak dále. To nějaký čas vždycky zabere.

Lidovky.cz: Natáčelo se na autentických místech? Pokud ne, proč?
Na autentických místech jsme samozřejmě byli. Ale už to tam vypadá úplně jinak, vedou tam dvě asfaltky, přesně v těch místech, kde se to stalo a ta místa, vzdálenosti a tak dále tam hrají rozhodující roli. Točili jsme to trochu blíž k Praze, rovněž z ekonomických důvodů. Rozpočty filmů mají občas, spíš většinou, určitá omezení, s tím nic nenadělám. Moc jsme se snažili ráz té krajiny zachovat. Rovněž soudní síně, v Kutné Hoře a v Písku jsme museli rekonstruovat. Ale měl jsem naštěstí velmi zkušeného architekta Jiřího Hlupého.

Lidovky.cz: Do hlavní role jste obsadil Karla Rodena, prý bez váhání (tedy bez váhání z vaší strany). Byla to opravdu první volba, a proč právě on?
Karel Roden se tomu padesátiletému Masarykovi velice podobá. Kromě toho má v sobě velké tajemství a je to neobyčejně charismatický herec. Roden nehraje, on tam prostě je. Chtěl jsem ho za každou cenu a ani na chvíli jsem o nikom jiném neuvažoval. A pak jsem se mohl opřít o práci maskérů a kameramana.

Lidovky.cz: Jak jste vybíral představitele Hilsnera?
Já jsem toho Hilsnera viděl na mnoha podobenkách. Znám se dobře s Karlem Heřmánkem a poznal jsem i toho jeho kluka. Typově se tomu Hilsnerovi velmi podobal. Karel mi poslal i nějaký famácký film, kde hraje velmi podobného spratka. Jenže to byl začátek. Bylo nutné vést ho tak, aby během těch dvou dílů sklenul ten tragický lidský osud. Aby vyvolal v divákovi empatii, soucit. To už bylo na tom mladém Karlovi a na mých schopnostech ho k tomu dovést. Heřmánek ml. pracoval velmi ukázněně a soustředěně, takže doufám, že se to podařilo. Nesmíme zapomenout, že hlavní roli, advokáta Auředníčka, který za Hilsnera bojuje proti všem, hraje Jaroslav Plesl a tenhle výkon je opravdu obdivuhodný.

Karel Heřmánek ml. o své roli:

Leopold Hilsner je vaší zatím největší filmovou rolí. Jak náročné to bylo natáčení? Nejnáročnější na Hilsnerovi bylo představit ho ve více rovinách. On byl velice prostý člověk - vandrák, který, nebýt oné nešťastné vraždy, nikoho příliš nezajímal. Již od začátku jsme se tedy snažili, aby postava působila pestře, aby divák šel s tím, co Hilsner v danou chvíli prožívá.

Znal jste před natáčením případ Anežky Hrůzové?
Musím se přiznat, že ne. Nevím, proč jsme se ve škole tímto tématem podrobně nezabývali. Celá aféra měla vliv na pozdější dění nejen u nás, ale i ve světě. Především Masarykova aktivita mu později otevírala dveře ve světě a i díky ní měl větší podporu například v Americe při vzniku samostatného Československa. Samotná aféra vlastně žije dodnes. Je mi záhadou, proč Hilsnerovo jméno dosud nebylo očištěno. A to i přes to, že byla podána žádost o jeho rehabilitaci, tuším, že z rakouské strany, které však nebylo vyhověno.
Zdroj: ČT

Zleva Gabriela Míčová (Anna Auředníčková), Jaroslav Plesl (Zdeno Auředníček), Karel Heřmánek (Leopold Hilsner), Vladimír Polívka (koncipient Karas) a Karel Roden (T. G. Masaryk).
Jaroslav Plesl jako Hilsnerův obhájce Zdeno Auředníček.
  • 4Diskuse
Hedvika  Petrželková

Autor

Hedvika Petrželkováhedvika.petrzelkova@lidovky.czČlánky


REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Maminka hledá maminku!
Maminka hledá maminku!

Na eMimino.cz najdete maminky s dětmi ve vašem okolí na společné procházky i hraní