Ministr pro migraci Klaas Dijkhoff poznamenal, že členské země EU by měly dostát všem závazkům v oblasti migrace a že nejen se zavedením kvót je třeba se pohnout kupředu. Šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek (ČSSD) zopakoval nizozemským kolegům, že země visegrádské skupiny kvóty nadále odmítají.
Tusk se vymezil proti otevřené politice Německa: Kvóty nemají v EU podporu většiny |
„Relokační systém úplně nefunguje, musíme ten proces urychlit,“ uvedl Dijkkhoff. Doplnil, že přerozdělování uprchlíků problém s migrací neřeší. Evropská unie se podle představitelů předsednické země musí zaměřit na to, aby se naplnily všechny závazky, které už byly dohodnuty - kromě kvót jsou to i fungující hotspoty a důsledná ochrana vnějších hranic EU.
Podobně se v pátek vyjádřil šéf Evropské komise Jean Claude Juncker, který řekl, že některé členské země zatím nenaplnily to, na čem se dohodly během summitů EU.
Nizozemské postoje k migraci ocenil předseda Sněmovny Jan Hamáček (ČSSD), jsou podle něho prakticky totožné s českým stanoviskem. Hamáček po odpoledním jednání s delegací řekl, že Dijkhoff kladl důraz na kontrolu hranic Evropské unie, vytvoření společné evropské pohraniční a pobřežní stráže, vznik hotspotů a také mluvil o tom, že není možné přijímat automatický mechanismus pro přerozdělování uprchlíků.
Debata se dotkla i situace v Polsku po volebním vítězství konzervativního Práva a Spravedlnosti. Podle Hamáčka je nutné s Polskem vést dialog, než mu posílat mediální vzkazy, a nizozemští představitelé podle něho s tímto postojem souhlasili.
Visegrádská skupina kvóty odmítá
Ministr Zaorálek společně s ministrem vnitra Milanem Chovancem (ČSSD), který se zúčastnil pracovního obědu s nizozemskou delegací, zopakovali představitelům země, která v lednu převzala předsednictví rady EU, že s kvótami nesouhlasí celá visegrádská skupina.
„Nejenom z mých úst zaznělo, proč si myslíme, že to je věc, která nás neposouvá dopředu. Je to systém, který nemůže být životaschopný, pokud nejsme schopni ochránit vnější hranici,“ kritizoval Zaorálek.
Ochrana hranic
Ministři obou zemí se nicméně shodli na tom, že pro zvládnutí migrace je klíčová schopnost EU hlídat vnější hranici. K tomu by mělo přispět spuštění projektu společné evropské pohraniční stráže. Dalším důležitým opatřením jsou fungující hotspoty a schopnost rozlišit, kdo do Evropy utíká před válkou, a má tedy nárok na ochranu. „Musíme oddělit ty, kdo mají právo na pomoc, a kdo nemají právo tu být,“ uvedl ministr zahraničí Bert Koenders.
Ministři vnitra zemí EU na prosincovém summitu přes nesouhlas Maďarska, Česka, Slovenska a Rumunska rozhodli, že jednotlivé členské státy si mezi sebou povinně rozdělí 120 000 uprchlíků. Podle materiálu českého ministerstva vnitra, který v pondělí projedná vláda, zatím bylo přečmístěno jen 259 lidí. Členské země sice nabídly volné kapacity pro přijetí žadatelů o azyl, o místa ale údajně není zájem. Na Česko připadá v systému povinných kvót 1691 uprchlíků.
Do Česka míří 27 křesťanských uprchlíků z Iráku. Najdou bydlení u Jihlavy |
Koenders a Dijkhoff přijeli do Prahy velmi záhy po převzetí předsednictví Radě EU. Podle Koenderse byla Česká republika přirozeným cílem, protože funguje jako spojující most mezi zeměmi EU. Podle diplomatických zdrojů Nizozemci spoléhají na to, že Česko se bude jako předsednická země V4 snažit mírnit názorové střety, které se kvůli migraci rozpoutaly mezi střední Evropou a ostatními členskými státy.
Ministr zahraničí Koenders v pátek dopoledne na vlastní přání navštívil Knihovnu Václava Havla. Ředitel instituce Michael Žantovský řekl, že Koenderse zajímalo, jak by na dnešní problémy Evropy nahlížel bývalý český prezident. „Setkání jsme strávili velmi intenzivním rozhovorem o odkazu Václava Havla a jeho významu pro dnešní politiku, migrační krizi nebo situaci ve střední Evropě,“ řekl Žantovský. Podle něj by Havel jistě varoval před nezodpovědnými výroky zastánců i odpůrců migrace. Knihovna ministrovi věnovala portfolio s dokumenty a fotografiemi, které zachycují setkání prezidenta Havla s nizozemskými představiteli.
