Předseda AV profesor Jiří Drahoš v prohlášení pro ČTK výsledky kontroly zpochybnil. "Tvrzení o netransparentnosti musím důrazně odmítnout - vždy jsme byli schopni jasně prokázat způsob posuzování. Kontroloři se evidentně nesnažili pochopit způsob práce při vícestupňovém hodnocení žádostí o dotace, který my považujeme za daleko nejefektivnější a dostatečně transparentní," uvedl.
Celý proces podle něj komplikuje to, že v průběhu každého roku i ve střednědobém výhledu se často měnil návrh rozpočtu Rady vlády pro vědu a výzkum a poté i vlády. "To pochopitelně velmi komplikuje - neváhal bych říci, že znemožňuje - přípravu jakékoli koncepce," dodal. Rámcové výhledy byly podle Drahoše předkládány vždy při závažnějších změnách situace. "Předkládat je neustále by bylo zbytečným byrokratickým cvičením," tvrdí.
Stavební investice za 2,6 miliardy
Žádosti hodnotila a doporučovala ke schválení Ekonomická rada AV ČR. Definitivně o podpoře jednotlivých akcí rozhodoval Akademický sněm AV. Například v roce 2011 Akademická rada AV takto z 90 projektů vyřadila 36 akcí a naopak 21 na seznam doplnila, uvádí zpráva NKÚ. Celkem Akademie věd za posledních šest let schválila stavební investice za 2,6 miliardy korun a nákup nákladných přístrojů za dalších 398 milionů korun.
Drahoš k tomu uvedl, že názor Ekonomické rady je pouze doporučující, proto občas předsednictvo AV a Akademická rada rozhodly o prioritách stavebních prací jinak.
Poté co pracoviště stavbu nebo její etapu dokončila, měla podle pravidel předložit zprávu o jejím ukončení, kolaudační rozhodnutí a přehled skutečných nákladů. Ani jedna z kontrolovaných výzkumných institucí to podle kontrolorů neudělala. Akademie věd tak neměla informace o tom, jestli příjemci dotací splnili podmínky pro jejich čerpání a zda investovali poskytnuté peníze hospodárně a efektivně.
"Zde mohu s tvrzením Nejvyššího kontrolního úřadu částečně souhlasit, v předkládání zpráv o realizaci stavebních prací jsou formální mezery a nedostatky," uvedl Drahoš. Podle něj vedení AV ČR vždy ale mělo zpětnou informaci o výsledku stavebních akcí, problémem je jen forma. "V tomto směru již byla přijata odpovídající opatření," ujistil.
Jednotlivá pracoviště Akademie věd měla vypracovat jako podklad pro rozhodování o přidělení dotace koncepci svého stavebního rozvoje. Kontroloři zjistili, že ani jedno z kontrolovaných pracovišť tuto koncepci nevypracovalo. Pracoviště navíc opakovaně předkládala nekompletní žádosti o dotace. Na nízkou úroveň žádostí přitom podle úřadu upozornila už v roce 2007 Ekonomická rada AV. Akademie věd přesto schválila dotace na některé akce, u nichž chyběla kompletní žádost.
Příjemci porušili stavební zákon
Výzkumná pracoviště podle úřadu chybovala zejména při zadávaní veřejných zakázek. Pracoviště například zahájila stavbu ještě před ukončením soutěže nebo nevyloučila nabídky uchazečů, kteří neměli požadovanou kvalifikaci či nesplnili zadávací podmínky.
Příjemci dotací porušili také stavební zákon a nedodržovali smlouvy s dodavateli, když po nich například nevymáhali pokuty za pozdní dokončení a předání stavby. U 15 ze 108 zkontrolovaných stavebních akcí příjemci dotací neuchovali úplnou dokumentaci. Kontroloři tak nemohli posoudit, jestli pracoviště postupovala při výběru dodavatelů v souladu se zákonem o veřejných zakázkách.
Závady, které NKÚ našel v zadávání veřejných zakázek, jsou podle Drahoše formální a nevýznamné, svědčí o tom podle něj i fakt, že NKÚ nedal podnět k podrobnějšímu šetření u orgánů k tomu určených.
