Případ Silje Garmové a její dcery Eiry, kterým se zaobírá cizinecký úřad, bude podle deníku představovat precedens. „Jak se ukazuje, do Polska utekla nejen ona. Zakrátko několik dalších osob požádá o naši ochranu před rozmary všemocné norské sociální služby Barnevernet (BV),“ napsal list.
Nejen norský Barnevernet. I český systém je nutné změnit, říká europoslanec |
Většina zásahů BV, který má chránit děti před zneužíváním, se týká chudých, nižších vrstev, ale Garmová „je vzdělaná, zámožná, dobře se vyzná v zákonech a norských reáliích, čili nemůže být ani řeči, že by byla sociálně nepřizpůsobivá“, poznamenal deník.
Norce podle listu úřady odebraly starší dceru Fröyu, které je nyní 12 let, a to prý na základě blíže neprozkoumaného udání, že Garmová zneužívá léky proti bolesti a vede „chaotický způsob života“.
Během druhého těhotenství BV celou dobu sledoval výsledky vyšetření Garmové, aby nalezl důkazy, že nadužívá léky. Nic se nepotvrdilo, ale to úředníky nepřesvědčilo. „Ani v Norsku, ani v Polsku žádný lékař nepotvrdil, že by byla pod vlivem léků proti bolesti, i když k tomu měla během delší hospitalizace příležitost,“ napsal Nasz Dziennik.
Odebírání dětí v Norsku je podle listu „epidemickou záležitostí“ - a právě obrovská míra tohoto jevu svědčí o systémovém porušování lidských práv v Norsku, což je předpoklad udělení azylu.
Osm případů, kdy v rodinách s dětmi zasahovala norská sociální služba Barnevernet, se za posledních 15 měsíců dostalo k Evropskému soudu pro lidská práva do Štrasburku. Upozornila na to letos v únoru norská právnička Gro Hillestadová Thuneová, která to označila za „nesmírně vážné varování pro Norsko“. V prvním z těchto případů soud nedodržování lidských práv nepotvrdil.
V Norsku, které má přibližně 5,2 milionu obyvatel, loni podle norského statistického úřadu žilo u pěstounů, v ústavní péči či jiné péči mimo domov 15 865 dětí. Mezi nimi bylo 9080 dětí, které rodičům odebraly úřady.
V Česku, s přibližně 10,6 miliony obyvatel, podle výkazů ministerstva práce žilo na konci loňska v pěstounských rodinách 10 922 dětí; dlouhodobými pěstouny jsou většinou prarodiče či jiní příbuzní. U profesionálních pěstounů na přechodnou dobu pak bylo 540 chlapců a děvčat. A v českých ústavních zařízeních podle údajů české pobočky mezinárodní organizace Lumos ve školním roce 2015/2016 pobývalo 8247 dětí.
Na soud ve Štrasburku se tento měsíc obrátila se stížností na Norsko také Češka Eva Michaláková, které norské úřady odebraly před šesti lety syny a nedávno ji zbavily rodičovských práv.
