Ten stanovuje, že odpovědným státem za azylové řízení je ten, do kterého běženec jako první vstoupí. Dublinský systém je součástí práva EU, Norsko podobně jako Švýcarsko nebo Island součástí EU není, k ujednání se ale připojilo.
„Musíme dodržovat struktury, které máme. Není možné, aby si žadatel o azyl vybíral zemi, která jeho případ bude řešit. To by měla dělat první země, ve které byl zaregistrován,“ citoval Solbergovou portál The Local.
Evropa si s migranty neví rady, ale dočasné řešení je na obzoru |
Norský přistěhovalecký úřad odhaduje, že navrácení do zemí EU se bude týkat 4000 až 5000 lidí. Norsko již nyní usiluje o předání 860 žadatelů o azyl včetně 50 Syřanů do Maďarska. Oficiální žádost podalo na konci listopadu, odpověď pak očekává do konce ledna.
Norsko na konci loňského roku oznámilo, že zpřísní své azylové zákony, které mají z tohoto skandinávského království učinit jednu ze zemí s nejpřísnějšími azylovými podmínkami v Evropě. Mimo jiné uvedlo, že nebude vpouštět do země uprchlíky bez schengenských víz, pokud z evropské zóny volného pohybu (Schengenu) přicházejí. Norsko je jako nečlenská země EU součástí schengenského prostoru, v jehož rámci kontroly provádí pouze na vnějších hranicích. V celém systému pak platí jednotné schengenské vízum.
Norská ministryně pro imigraci a integraci Sylvi Listhaugová zpřísnění azylových zákonů považuje za nezbytné, neboť Norsko letos očekává až 100.000 žádostí o azyl, což by znamenalo značnou zátěž na sociální systém. V Norsku, které má asi 5,1 milionu obyvatel, loni požádalo o azyl zhruba 33.000 lidí.
