Přitom se alespoň podle prvních signálů zdá, že poplatky skutečně plní svůj účel a ušetří zdravotním pojišťovnám miliardy korun na výdajích za levné léky či za návštěvu lékaře, která vlastně nebyla ani nutná.
První data za leden naznačují, že se Julínkovy předpoklady o až čtyřmiliardové roční úspoře mohou naplnit. V lékárnách znatelně ubylo pacientů s recepty. V porovnání s loňskem si lidé mnohem častěji kupují léčiva za hotové.
Třeba u nejběžnějších léků na tlumení bolesti a teplot poklesl poměr počtu balení vydaných na předpis proti přímo prodaným z více než 30 procent (u ibuprofenu) a 12 procent (u paralenu 500) na asi pět procent, resp. méně než jedno procento.
Lidem se už totiž nevyplatí si je na recept brát. Za paralen zaplatí v lékárně necelých 10 korun. Za recept ale třikrát tolik, přičemž dalších 30 korun nejspíš budou muset dát i lékaři za vyšetření, které by mělo vydání receptu předcházet.
Podle Jiřího Roda z tiskového odboru Všeobecné zdravotní pojišťovny je takových preparátů, jejichž úhrada je nižší než 60 korun, přesně 1275. „V maximálních možných nákladech za rok 2007 to představuje částku zhruba 1,6 miliardy korun,“ odhadl orientačně Rod horní hranici úspory VZP. Ušetřené peníze bude moci pojišťovna investovat do moderní léčby závažných chorob.
„V nákladech na levné léky je po zavedení regulačních poplatků reálné ušetřit zhruba miliardu až miliardu a půl. Bude ale záležet na tom, jak se nové situaci přizpůsobí chování pacientů i lékařů,“ říká mluvčí ministerstva zdravotnictví Tomáš Cikrt.
| Další podrobnosti si přečtěte v pondělním vydání deníku |
