U ostatních národů světa tento nezpochybnitelný fenomén tak silný není, řekl historik Jan Kumpera.
„Jsou tam popsány rázovité postavičky, jimž zdatně konkurovali umělci jako Mikoláš Aleš, Jaroslav Hašek, Vendelín Budil, Josef Skupa a Miroslav Tyrš. Také o nich jsou tam historky. Jak a kde moc popíjeli a co při tom a potom vyváděli,“ řekl historik Miloslav Krist.
Podle něj je v knize soupis hostinců v Plzni i příhody z hospodského a společenského života. Na své si přijdou i gurmáni. „Málo se ví, že z Prahy do Plzně se vypravoval zvláštní vlak pro milovníky piva,“ uvedl Krist.
Mapa české pivní kultury
Pivo podle něj vždy stálo v Praze o trochu víc než v Plzni, například před 100 lety o třetinu, a cestě do Plzně se tak říkalo „úsporné pití“. „Bez těch hospod by sláva českého piva nebyla taková,“ řekl Vladimír Jurina z Prazdroje, který vydání knihy podpořil. Takto ucelený přehled plzeňských hospod nikdy zmapován nebyl. Kniha je hodnotná i jako zdroj informací o české pivní kultuře.
Maškovská zpracovala původně u profesora Kumpery diplomovou práci, na níž začala pracovat v roce 2006. „Nespokojila se s ní a začala bádat dál v knihovnách, archivech, muzeích a novinách. Práce je to velmi záslužná,“ řekl Kumpera.
K tématu |
Kniha dokladuje také stolní společnosti, které vznikaly hlavně na přelomu 19. a 20. století. „Bylo jich tu opravdu hodně, na přelomu století na 150, a tak byl dokonce založen spolek proti ustavování spolků,“ uvedla jednatřicetiletá autorka. Členové spolků se oblékali do různých převleků a měli své rituály.
„Kniha je nabitá daty a informacemi. Je tam 300 fotografií. Dokumentace je to velmi cenná,“ řekl nakladatel Jiří Ševčík. Pokud bude chtít někdo psát po 50 letech knihu o plzeňských hospodách i kultuře, nesmí podle Kumpery knihu opominout. „V hospodě je život Čechů a to se nezmění ani v elektronické budoucnosti,“ dodal.