Jedním z důležitých principů, na němž stojí vládní shoda na penzijní reformě, je nová sleva na děti z daní nebo sociálního pojištění.
Lídři koalice se už v minulých dnech na reformě dohodli, veřejně ale stále prohlašují, že se vyjednává. Čas na vysvětlování potřebují hlavně Věci veřejné, které svým příznivcům slíbily, že u reformy prosadí zvýhodnění pro lidi, kteří pracují a mají děti, a také to, že nedovolí zvýšení DPH na potraviny a dětské plenky.
Koalice se ale už shodla, že DPH se sjednotí na 19 procentech a místo toho dostanou véčka příležitost prodat jako svůj vyjednávací úspěch nové slevy na děti z daní nebo sociálního pojištění.
"Obě varianty jsou pro nás přijatelné, z náznaků cítím, že každý z našich koaličních partnerů má v tomto bodě jiný názor. Víc teď říct nemůžu," řekl v rozhovoru pro LN lídr VV Vít Bárta.
Před finálním koaličním jednáním o reformě, kterému premiér Petr Nečas říká důchodové konkláve, po němž bude dohoda na reformě oficiálně ohlášena, VV ještě dostanou čas, aby mohly svým voličům vysvětlit, proč ustoupili u zdanění potravin a místo toho "dostanou" nové dětské slevy a sociální kompenzace.
Dětské slevy jsou zatím dohodnuty jen jako princip a nemají definitivní podobu. Koaliční politici ale podle informací LN předběžně počítají, že přijdou zhruba na šest miliard korun za rok.
V Česku žije kolem dvou milionů dětí, jejichž rodiče pracují a mohou slevu využít. Nová sleva na jedno dítě by tak byla 3 tisíce korun ročně. Nyní dosahuje daňová sleva na dítě 11 604 korun, dohromady by to bylo 14 604 korun za rok.
Jednou z diskutovaných možností je, že by se neulevovalo z daní, ale vůbec poprvé ze sociálního pojištění. Fakticky to není žádný rozdíl, rodiče by v obou případech měli stejně vysoký čistý plat. Pro Věci veřejné, které dlouhodobě prosazují progresivní daně, kdy bohatí odvádí státu větší část svých příjmů než chudí, by to ale mělo důležitý symbolický význam.
Progrese by se totiž vůbec poprvé dostala do sociálního pojištění, které dosud funguje jako čistá rovná daň. Na pojistném odvádějí stejnou část příjmu lidé s výdělkem 10 i 80 tisíc měsíčně.
Přestože koaliční politici stále tvrdí, že vyjednávají, je už hotová dohoda na principech reformy. Lidé do 40 let si budou od roku 2012 muset přesměrovat 3 procenta povinných odvodů sociálního pojištění na vlastní účet u komerčního nebo státního garantovaného fondu. Do roku 2018 se pak částka posílaná na vlastní účet zvýší na 5 procent příjmu. Generace 40 až 50 let si bude moci vybrat, zda si chce povinné odvody na soukromý účet vyvázat.
Stát tím již v prvním roce reformy přijde o 25 až 30 miliard korun příjmů. Ty by mělo nahradit sjednocení DPH na 19 procentech. Snížená sazba, která se platí hlavně za potraviny, léky, vodu nebo teplo, tak stoupne o 9 procent z nynějších 10. Základní, která se odvádí ze všeho ostatního zboží a služeb, naopak klesne z 20 na 19 procent.
