Podle dvou na sobě nezávislých a vysoce postavených zdrojů LN se Novák zúčastnil jednání Bezpečnostní rady státu. A z úst zpravodajců tam vyslechl i utajované informace, pro které neměl dostatečnou bezpečnostní prověrku. Oficiální místa, včetně Nováka, nicméně popsanou událost popírají.
Bylo krátce po loňských teroristických útocích v Paříži. Česká vláda podobně jako exekutivy jiných evropských zemí okamžitě zkoumala, zda se hrozba nedotýká i nás. Na Bezpečnostní radu státu (BRS), na níž se probírají ty nejcitlivější záležitosti země, tehdy dorazil i prezident Miloš Zeman. Podle dvou na sobě nezávislých a zároveň vysoce postavených zdrojů LN se na tomto setkání odehrál pozoruhodný incident.
Prezidenta doprovázel právě Jan Novák. Jenže tento prezidentův muž vlastnil bezpečnostní prověrku pouze na nejnižší možný stupeň – vyhrazené. A právě v tom byl problém, protože na jednání BRS z úst přítomných zpravodajců zazněly utajované informace, pro které však bylo potřeba mít osvědčení na vyšší stupeň utajení.
V podobných případech přitom hrozí citelná finanční sankce. Podle zákona o ochraně utajovaných skutečností za tento správní delikt mohou úřady udělit až pětimilionovou pokutu.
O žádném incidentu nevím
Oficiální místa však popsanou scénu popírají. „O žádném incidentu nevím. To je úplně všechno, co k tomu řeknu,“ reagoval ředitel Novák, bývalý šéf Úřadu vlády z éry premiérů Topolánka a Fischera. Strakova akademie, která za organizaci jednání BRS odpovídá, možné porušení pravidel rovněž odmítla. „V rámci dotazovaného jednání předsednictva Bezpečnostní rady státu byly dodrženy všechny podmínky přístupu k utajovaným informacím,“ napsal redakci Martin Ayrer, mluvčí vlády.
Právě na premiérův úřad a jeho zaměstnance by přitom padl největší díl odpovědnosti. „Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že umožní přístup k utajované informaci neoprávněné osobě,“ uvádí zákon. Ze statutu Bezpečnostní rady státu (BRS) dokonce vyplývá, že sekretariát BRS musí zajistit, aby se jednání účastnily „pouze osoby, které jsou určeny k seznamování se s projednávanými utajovanými informacemi“.
Podle vysoce postaveného úředníka z bezpečnostní komunity by ale přicházel v úvahu i postih zpravodajce, který na jednání BRS o choulostivých záležitostech před ředitelem Novákem promluvil. Případné právní popotahování by tak nepříjemně zasáhlo hned tři úřady – Strakovu akademii, Hrad, ale i příslušnou zpravodajskou službu. „Nakonec se celá záležitost vyřešila ex post a v tichosti,“ prozradil tentýž zdroj LN.
Pravidla pro schůzky BRS, kterých se účastní kromě premiéra a vybraných ministrů i šéfové bezpečnostních sborů, zpravodajských služeb a strategických úřadů, jsou přísná. Jen vyřízení bezpečnostní prověrky, kterou vydává Národní bezpečnostní úřad (NBÚ), zabere mnoho měsíců. Zájemce o ni přitom musí počítat se šťouráním v osobním životě i prověřováním svých financí.
Výjimky z přísných pravidel
Existují však i výjimky. Zatímco řada úředníků a příslušníků silových složek státu musí nepříjemnou proceduru absolvovat, u politiků to neplatí. Přístup k utajovaným informacím všech stupňů, tedy až po nejvyšší kategorii přísně tajné, mají ze zákona bez prověrky prezident, poslanci a senátoři, členové vlády, ombudsmanka, ale i vedení Nejvyššího kontrolního úřadu. Podobné oprávnění mají ještě soudci.
Ačkoli ředitel Novák ani do jedné z těchto vybraných funkcí nespadá, i on se teoreticky mohl seznámit s citlivými bezpečnostními informacemi v souladu s předpisy. „Zákon upravuje podmínky pro přístup k utajované informaci i bez platného osvědčení fyzické osoby a rovněž umožňuje přístup k utajované informaci vyššího stupně,“ napsal LN Radek Holý, mluvčí NBÚ.
Právě tento úřad ve výjimečných případech může vydat souhlas s jednorázovým přístupem k utajované informaci se stupněm utajení o jeden vyšší, než na který je vydáno platné osvědčení fyzické osobě. Musí tomu však předcházet písemná žádost.
Jak konkrétně se „ošetřila“ situace okolo inkriminovaného jednání BRS, se LN nepodařilo zjistit. Z veřejně dostupných zdrojů vyplývá, že v minulosti Jan Novák vlastnil prověrku na stupeň přísně tajné. Skutečnost, že Novák nyní v tak exponované funkci tuto prověrku na vyšší stupeň prověření postrádá, budí v bezpečnostní branži rozpaky. A to zvláště za situace, kdy v minulosti prověrku na stupeň přísně tajné mnoho let měl. Je možné, že mu ale skončila její platnost a o novou si nepožádal.
Ve vysokých úřednických funkcích se pohybuje dlouhá léta. V letech 2010 až 2012 byl dokonce náměstkem ředitele Národního bezpečnostního úřadu. O problematice bezpečnosti má tedy solidní znalosti.
Prezidentovi lidí mají potíž
Hradu se problémy s prověrkami v poslední době nevyhýbají. Hned dva lidé z bezprostřední blízkosti prezidenta Zemana už s bezpečnostním certifikátem problémy mají.
Jde o hradního kancléře Vratislava Mynáře, kterému NBÚ odmítl prověrku na stupeň přísně tajné udělit, a bývalého náčelníka vojenské kanceláře Rostislava Pilce, jemuž tutéž prověrku úřad pro změnu odebral. Oba se snaží zvrátit příslušné verdikty soudní cestou.