9. února 2011 21:10 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Novákova nová próza je čistě
americká krvavá balada z Chicaga

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Ilustrační foto | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ilustrační foto | foto: Lidové noviny
Po dvou prózách z prostředí české nedávné minulosti, tedy po mašínovském eposu Zatím dobrý (2003) a rodinném příběhu z 50. let Děda (2007) vydal spisovatel Jan Novák prózu čistě „americkou“, i když samozřejmě s českou příchutí. Jmenuje se Aljaška.

Vrací se v ní ke svým počátkům a kořenům, jež má - vedle středočeského Kolína, kde prožil dětství - zapuštěné do tvrdé půdy Chicaga. Tam jeho rodiče po roce 1969 emigrovali a tam pak dospěl a začal psát, česky i anglicky. Už před listopadem ’89 bylo jeho jméno v literárních kruzích pojmem, za což vděčil především výbornému románu z rodinné, zde ovšem otcovské, historie Milionový jeep -vyšel v roce 1985 u Škvoreckých, Novákovi bylo tehdy třicet let. Dnes pendluje mezi oběma jazyky a kulturami, věnuje se psaní próz, scénářů, reportáží, točí dokumentární filmy, chvíli je v Praze, chvíli u Velkých jezer.

Příběh příběhu
Napsal jsem, že Aljaška je návratem ke kořenům, což platí v dvojím smyslu. Jednak tu Novák oprašuje a nově obléká starou látku, kterou již jednou, respektive dvakrát zpracoval. První verze z konce osmdesátých let měla podobu filmového scénáře, který však nebyl nikdy realizován. Později jej upravil na divadelní hru, kterou začátkem devadesátých let uvedlo brněnské divadlo Husa na provázku (režie Petr Scherhaufer). Zde tedy "příběh" dostává třetí, prozaickou formu. Zároveň jej obaluje osobní "nadstavbou", jakýmsi metapříběhem, v němž Novák komentuje, jak se ten původní příběh rodil, jak ho psal a jaký byl jeho další příběh: tedy "příběh příběhu", jak zní podtitul knihy.

Ten druhý smysl návratu podle mě spočívá v tom, že Jan Novák je bytostně fascinován dramatickým, explozivním a krajním jednáním. Je to autor, který svým psaním tíhne k jádru dramatu a vyhraněným existenčním polohám. Jemu nejvlastnější hrdinové jsou hráči, kteří ve svém konání jdou na doraz, bez ohledu na následky, v ideálním případě přijdou o život. Pokud trochu platí obecná a vágní, ale přece jen asi oprávněná představa, že americká literatura, to je realismus plus individualismus, pak Novák je nesporně nejameričtějším českým spisovatelem, což věru není žádný objev.

ČTĚTE TAKÉ:


V centru vyprávění je popis jednoho vražedného záchvatu, který sledujeme od chvíle jeho zážehu až po fatální konce. Autor si nejprve všimne noticky v novinách o zaměstnanci jedné firmy, který přišel o práci a ještě ten den si to přišel vyřídit s revolverem v ruce. Zprávu, která v kontextu chicagské drsné reality není nijak výjimečná ("za dlouhý letní víkend někdy stačili chicagští občané zastřelit přes třicet lidí"), pisatel nejprve přeskočí, pak se k ní vrátí a začne ji jako kostru obalovat syžetem. Ten bere z vlastních zážitků a zkušeností: pracoval nějaký čas v pekárně a rozvážel chleba, jeho postava bude tedy vyhozena z pekárny; chodil do podniku, který vedly dvě české "luketky" (to slovo pro Čechoameričanky zavedl Škvorecký, jemuž Novák knihu připsal), zajde tam i hlavní postava... Také další postavy mají nějaké protějšky v reálném životě, což slouží k jakési autorské sebeprezentaci, která rozhodně není tou méně zajímavou stránkou knihy.

Jan NovákJak píše, ten příběh jej "oslovil a rozmravenčil podprahovým vzrušením, které jak vás jednou chytne, tak víte, že se to všechno napíše z břicha a svým způsobem samo".

"Samo" se samozřejmě nic nenapíše a i v tomto případě k tomu byla potřeba také jistá silová práce. Ne úplně "samo"zřejmá je psychologie postav, především té hlavní, která se po výpovědi, byť jakkoli ponižující, promění v jakési monstrum, které s revolverem v kapse bloudí Chicagem a plánuje drobný pracovní armageddon.

Autorova vášeň pro příběh
Nejde o to, že by se takové případy nestávaly (autor nás o tom ubezpečí, když na závěr provádí jakési shrnutí), ale přece jen jistá přímočarost brání docenění hloubky a tragičnosti takové věci. Řekl bych, že samotný příběh není natolik zajímavý jako to, co to udělalo s autorem a co o tom pak autor napsal. Stránky, kde čtu sociální baladu o usouženém mstiteli, jsem četl s menším zaujetím než ty, kde se Novák vyznává ze své vášně pro příběh. V těch místech je silný a autentický.

  • 0Diskuse
Jiří Peňás

Autor

Jiří Peňásjiri.penas@lidovky.czČlánky




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Nejsem perfektní máma!
Nejsem perfektní máma!

Své dítě miluji, ale dávám mu opravdu to nejlepší?