Prezentaci vybraných chystaných filmů připravilo České filmové centrum ve spolupráci s Finále Plzeň a představeno na ní bude jedenáct projektů z více než stovky celkového počtu všech připravovaných českých filmů. Pět z vybraných je ve fázi vývoje, tři ve výrobě a tři v postprodukci.
Ve fázi vývoje je i film Čekej tiše, celovečerní režisérský debut Martina Krejčího, který produkčně zaštiťuje společnost nutprodukce - Pavla Kubečková a Tomáš Hrubý. Ti mají na svém kontě mimo jiné úspěšný Hořící keř Agniezsky Holland a právě scenárista Hořícího keře Štěpán Hulík je podepsán i pod scénářem ke snímku o Evě Olmerové.
Scenárista Štěpán Hulík
Eva si nikdy na nic nehrála, říká scenárista Štěpán Hulík
Jak se ke spolupráci na projektu Hulík dostal a čím ho zaujalo? "Oslovil mne Martin Krejčí. Byl fascinovaný Evinou osobností, její energií a opravdovostí a zajímala ho absurdní situace jazmannky, která dělá ,západní´ muziku za železnou oponou", říká Hulík a dodává: "Jakkoli to může znít pateticky, na Evině osobnosti se lze zcela nepateticky dotknout něčeho velmi hlubokého, co máme všichni společné: radost i bolest, láska i zklamání, naděje i pochybnosti se u Evy ukazují jako by v obnažené podobě. Její životní osud se nedá shrnout do tradiční dramatické struktury vzestup ke slávě - pád na dno - cesta zpátky na vrchol. Její život je spíš permanentní existenciální zápas o sebe sama, o pocit jakéhosi základního životního štěstí, naplněnosti a vyrovnání se sebou samým."
Co je pro na příběhu Evy Olmerové a filmu o ní pro stěžejní? "I když měla své lidské slabosti, což určitě nechceme zastírat, byla Eva Olmerová obdivuhodná v tom, jak za všech okolností zůstala svá, jak si nikdy na nic nehrála, nikomu nesloužila a nikdy nepřestala zápasit - sama se sebou i sama o sebe. Zároveň byla nesmírně kamarádská, připravená kdykoli komukoli pomoct. Pokud by se film o ní povedl, byl by to film o vzácném člověku, který si v sobě dokázal celý život uchovat něco pravdivého a ryzího a který se nikdy nezpronevěřil sám sobě, " říká Štěpán Hulík.
Klusák s Remundou chystají film o Českém Pepíkovi v Polsku
Performativní dokument s názvem Český Pepík jede do Polska poznat lásku k Bohu chystá autorská dvojice Vít Klusák a Filip Remunda. "Námět vznikl na základě zážitku z filmu Borat a ze znalosti knih Miriusze Szigelta," říká autor námětu a producent filmu Zdeněk Holý.
"Díky Szigeltovi víme, jak Polák může vnímat Čechy, ale jak by Čech vnímal Poláky? Zatímco dnešní Polsko je velmi vyspělá země a Varšavský denní i noční život dělá z Prahy pouhou pitoreskní turistickou destinaci, v jedné věci by asi průměrný Čech nikdy nemohl souhlasit s polským způsobem života - a to s náboženským životem. Zvláště, pokud by ho viděl v jeho největších a nejvyhraněnějších formách jako je největší socha Ježíše Krista, stovky zpodobnění Jana Pavla II. rozmístěných po celém Polsku nebo katolické a antisemitské Rádio Maria nebo...," vysvětluje Holý.
Proč se rozhodl spolupracovat s Klusákem a Remundou? "Jednak mají z českých dokumentaristů nejblíž k performativnímu pojetí dokumentu, jednak proto, že ze sebe dokáží dělat typické české švejky. To jest, že dokáží klást velmi jednoduché a proto odzbrojující dotazy, které se dokáží dostat přes oficiální fasádu předem připravených názorů. A švejkovství je nejsrozumitelnější a nejkomičtější způsob obnažení problémů."
Dokument by podle Holého neměl být jen o vyhraněné polské religiozotě, ale i o Polácích, kteří s ní mají problémy. "Ve filmu by se měl objevit frontman metalové kapely stejně jako zpěvačka Doda, kteří čelí trestnímu stíhání za blasfemii, představitelé Palikotova hnutí, nebo představitelé církve pastafariánů, kteří bojují za uznání jejich víry ve špagetové monstrum a právo nosit náboženskou pokrývku hlavy - cedník."
Učitelka bude Pupendo beze srandy
K dalším projektům, na které se během příštích dvou let můžete v kinech těšit, patří také snímek Nikdy nejsme sami režiséra Petra Václava, jehož nedávno dokončený film Cesta ven bude jediným českým zástupcem na MFF Cannes, nebo chystaný celovečerní debut Josefa Tuky, psychologické drama Absence blízkosti. Poprvé se v Plzni představí také projekt dvojice Hřebejk – Jarchovský Učitelka, který se tematicky vrací do období normalizace.
"Je to takové Pupendo beze srandy," říká o filmu režisér Hřebejk. "Konají se třídní schůzky, rodiče řeší problém, kdy jedna holka nevydrží vydírání učitelky, která manipuluje rodiči přes děti. A teď se sleduje, do jaké míry si to ti rodiče chtějí nebo nechtějí připustit. Je to metafora o tom, jak funguje společnost, kde působí strach. A to už není satira jen na komunismus, to může být strach z čehokoliv – třeba z toho, že přijdete o práci. Je to i tom, čemu jsme v Pupendu říkali vstřícná předposranost." Obsáhlý rozhovor s Janem Hřebejkem o jeho novém filmu Učitelka si na stránkách Lidovky.cz přečtete v nejbližších dnech.
Animovaný Jiránek i Andersen
Z jedenácti v Plzni prezentovaných filmů jsou ve fázi výroby i dva animované celovečerní projekty: Jack Russel - zachránce planety, sci-fi komedie s postavičkami od Vladimíra Jiránka v režii Alexe Dowise, a Malá z Rybárny režiséra Jana Bajeje, inspirovaná pohádkou H. Ch. Andersena. Ve výrobě je i česko-slovenský koprodukční projekt Koza - sociální drama z prostředí boxu režiséra Ivana Ostrochovského a producenta Jiřího Konečného.
Ve fázi postprodukce jsou dva debuty: My2 Slobodanky Radun a Odborný dohled nad východem slunce Pavla Göbla. V postporukční fázi jsou i Místa Radima Špačka. Drama o lásce, ztrátě a pomstě je natočeno podle scénáře Ondřeje Štindla, s nímž už Špaček úspěšně spolupracoval při filmu Pouta, oceněném několika Českými lvy.
Z filmu Místa Radima Špačka
České filmové centrum vydává zároveň Katalog připravovaných hraných a animovaných filmů, který představuje všechny aktuálně chystané projekty.Cílem publikace, která letos vychází už po třinácté, je dlouhodobě mapovat vývoj českého hraného a animovaného filmu. Katalog obsahuje kompletní informace o projektech ve stádiu vývoje (64), výroby (23) a postprodukce (16) v češtině i angličtině. Celoročně slouží k propagaci českého filmu, ale také k orientaci v české filmové tvorbě v širším smyslu.
