22. února 2011 7:00 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Noví Radiohead: bubáci odsouzení
už jen k něžnému soucitu

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 1Diskuse
Radiohead v Praze. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Radiohead v Praze. | foto: ČTK
Taktiky dnešního popu jsou různé. Zatímco Lady Gaga oznamuje půl roku dopředu den vydání alba a slavnostně odtajňuje jeho čárový kód, britské ikony pozdního rocku Radiohead preferují minimální povyk, což je ovšem též efektní.

Minulé pondělí skupina oznámila, že v sobotu vydá nové album. The King of Limbs nakonec "vyšel" už v pátek: posluchači mohou album v empétrojkách stahovat na stránkách skupiny, příznivci pevného nosiče si počkají do května.

Radiohead s albem vybafli po nezvykle dlouhé, téměř čtyřleté pauze. V roce 2007 se titul In Rainbows obratem proslavil: Radiohead "pohřbili" starý zprostředkovatelský hudební průmysl, když nabídli album na svém webu a ještě navíc nechali na každém posluchači, jakou částku za stažení zaplatí.

Propagace to byla bezkonkurenční, finanční úspěch už menší: systém připouštěl odeslat i nulovou částku, což se zhusta dělo. Chybu už nezopakovali: za nové album se platí jednotně sedm eur nebo devět dolarů.

Ospalý Yorke v pádícím světě
Marná sláva: Radiohead už dnes žijí život po životě. Pohřbili klasický rock jeho vytříbeně bolestnou mutací (OK Computer, 1997), uvítali se s elektroniky a oznámili jejich nástup na trůn (Kid A, 2000) – a pak už to vždycky byly jen sympatické příspěvky "pozdních" Radiohead.

Na The King of Limbs jsou plně rozpoznatelní, což pochopitelně jedny potěší a druhé odradí. Rychlý, manicky nervní rytmus plyne jako otisk splašeného světa, do něhož se hlas Thoma Yorka vpíjí paradoxně zpomaleně a náměsíčně (Bloom, Little By Little). Pro tohle doznání, že neumíme být kompatibilní se stroboskopickým rytmem civilizace, určitý typ publika Radiohead miluje.

Balada s klavírem a tiše tepajícím beatem Codex je nejrychlejší adept na hit. Lotus Flower má typicky dlouhou, meandrující melodii, jaké si fanoušci kapely dávno osvojili, takže nejednoduché nápěvy mohly znít sborem i při koncertě skupiny na pražském Výstavišti. Abstraktnější intermezzo Feral si vystačí s rozstříhanými fragmenty Yorkova hlasu, ale nakonec je z toho motiv, na němž by mohla stát hudba k celému filmu.

Všichni členové už odložili své "hlavní" nástroje a víc se věnují elektronické produkci ve studiu. Kdo si chce užít Jonnyho Greenwooda jako kytaristu, ať radši sáhne po jeho soundtracku k filmu Norské dřevo, který vyšel (u klasické firmy Nonesuch) jen pár dnů před The King of Limbs.

Bubáci na obalu
Mezi skladbami opakovaně štěbetají ptáci – jednou v kombinaci s industriálním hukotem. Jejich přirozenost a odlehčenost se přesně pojí s charakterem desky, který leckoho překvapí. Vrstevnatý zvuk je sice vykoumaný, ale jsou to hlavně melodie a mix příjemného s divným, co činí sedmatřicetiminutového The King of Limbs nejvstřícnější deskou, co kdy Yorke a spol. natočili. A taky nejméně chmurnou. Bubáci na obalu alba se zdají být zneškodnění, odsouzení už jen k něžnému soucitu.

Bude právě toto středobodem sporů o album? Radiohead natočili desku, která je na poslech překvapivě snadná. Působí prosvětleně a existenciální tíseň v hlase Thoma Yorka už nikoho nepřinutí sepisovat závěť. Zdánlivě se tu neatakují nová hudební území.

Ale možná přece ano. S lehkostí, jež je vlastní pronikavým talentům, posouvá kapela k mainstreamovým posluchačům impulzy, které přinesla poslední dekáda. S OK Computer a Kid A Radiohead přinášeli futuristická, jakoby z nebe spadlá alba; v roce 2011 spíš bystře syntetizují. Mladí hipsteři, které odradí už jen Yorkovy letošní třiačtyřicátiny, desku nejspíš shledají málo souznící s trendy. Jenže Radiohead nesouzněli nikdy, což je grunt jejich kariéry. A také jejich osamělosti.

Mimo hru?
Problémem dnešních Radiohead není kolísavá invence, ale to, že se tak trochu vyšachovali ze hry. Přijali roli alternativních králů scény, mladších U2, a výlučnost je odřízla od živé sítě dění. Méně slavné kapely pro ně nejsou dost na úrovni, hvězdy jim zase smrdí přisluhováním kapitalismu. Tu a tam sice vyšlou po webu ekologickou výzvu nebo požádají, aby dva tisíce příznivců přišlo vytvořit živý obraz na aktivistickou uměleckou akci. Ale v dekádě rovnostářství a propojení, kterou koneckonců pomohli definovat heslem "it’s up to you" (tedy – je to jen na vás), je to málo.

Proto pro Radiohead nebude snadné s novým albem skutečně zaujmout – a to přestože z hlediska hudby by to neměl být problém. Pokud nechystají odchod ze slonovinové věže, pak jejich klidné pobývání stranou, podobné introvertnímu, nakonec vždy skeptickému vokálu Thoma Yorka, bude hlavní překážkou mezi nimi a novým publikem. Ale co: třeba jen mají z naší doby pocit, že budoucnost nespočívá v sebepropagaci.

Pavel Klusák
  • 1Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.