Íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf označil skončená jednání za "začátek nové fáze v našich vztazích". Spojené státy jednání ocenily stejně jako návrh předložený Teheránem. Za nadějný začátek je označilo i Německo. Naproti tomu Rusko reagovalo jen vlažně, podle Moskvy "není důvod k potlesku".
'Podrobnosti jsou tajné'
Ashtonová zdůraznila, že účastníci ženevských jaderných jednání "nebudou veřejně mluvit o podrobnostech" plánu, který Írán navrhl. Světové mocnosti íránský návrh "pečlivě prostudují" před dalším kolem jednání v Ženevě, řekla Ashtonová. Ještě před ním se podle ní sejdou jaderní experti zúčastněných států a odborníci na problematiku sankcí, které Západ stále uplatňuje vůči Íránu kvůli obavám, že se Íránci snaží získat jadernou zbraň (rozhovor o íránském jaderném programu čtěte ZDE).
Spojené státy výsledek ženevských jednání vysoce ocenily. Návrh předložený íránskými vyjednávači v Ženevě vykazuje takovou míru serióznosti a podstaty, jakou USA zatím neviděly, řekl mluvčí Bílého domu Jay Carney. Zároveň ale zdůraznil, že "nikdo by neměl očekávat průlom přes noc".
VÍCE ZDE: |
Také podle německého ministra zahraničí Guida Westerwelleho posílila právě ukončená jednání s Íránem naději na diplomatické vyřešení problému. "Podařilo se nastartovat vážná a konkrétní jednání," řekl.
Skepticky naproti tomu komentovala výsledky ženevských jednání Moskva. "Jedním z důvodů byla mimořádně nízká úroveň vzájemné důvěry, takřka absence nezbytné důvěry," řekl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov.
"Postoje íránské strany a skupiny šesti mocností jsou na kilometry vzdálené, zatímco pokrok se dá měřit v centimetrech - půl metru z každé strany," citovala Rjabkova ruská média.
Ano neohlášeným kontrolám
Při nynějších rozhovorech s íránskou delegací jednali vysocí představitelé ministerstev zahraničí šesti států (pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN - USA, Ruska, Velké Británie, Francie, Číny - a Německa). Cílem je vyřešit letitý spor o íránský jaderný program. Novou naději do zatím neúspěšných rozhovorů vložil nový íránský prezident Hasan Rúhání, když dal předem najevo, že se Írán tentokrát chce dohodnout, a to v řádu měsíců.
Írán v minulosti podepsal dodatečný protokol ke smlouvě o nešíření jaderných zbraní (NPT), v němž souhlasil s neohlašovanými inspekcemi svých jaderných zařízení. Zatím je ale neumožňoval a tvrdil, že plnění dodatečného protokolu k NPT je dobrovolné. Inspekce tedy provádí Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) vždy po dohodě s Íránci.
Araghčí teď řekl, že se s neohlašovanými kontrolami počítá v nově předložené nabídce. Jsou prý ale - stejně jako otázka obohacování uranu - obsaženy až ve třetí etapě íránského návrhu.
Íránci chtějí dohodou o svém nukleárním programu dosáhnout zrušení mezinárodních sankcí, které ochromují íránskou ekonomiku. Svět ale chce mít jistotu, že Írán nevyvíjí jadernou zbraň, z čehož jej řada zemí v čele s Izraelem podezírá.
