Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Církve mohly žádat o majetek už dávno, nemusely čekat na zákon

Právo

  17:06aktualizováno  18:29
BRNO - Dokud zákonodárci neschválí církevní restituce, mohou o jednotlivých majetkových nárocích církví rozhodovat soudy. Vyplývá to z nálezu Ústavního soudu o stížnosti novobydžovské farnosti.

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. foto: ČTK

Dokud zákonodárci neschválí církevní restituce, mohou o jednotlivých majetkových nárocích církví rozhodovat soudy. Vyplývá to z dnešního rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS) o stížnosti novobydžovské farnosti. Justice dosud žaloby církví odmítala s odkazem na blokační paragraf v zákonu o půdě. Paragraf všechny nároky odkládal až do přijetí celkového majetkového vyrovnání státu s církvemi.

ČTĚTE TAKÉ:

Opoziční ČSSD a KSČM nález nepřekvapil a nepovažují ho za podporu vládního návrhu zákona o majetkovém narovnání státu s církvemi.

Soudce Balík: Vznikla mezera, kterou jsme museli vyplnit

Kvůli dlouhému čekání na církevní restituce však podle ÚS vznikla protiústavní mezera v zákoně, kterou musejí vyplňovat soudy - podobně jako v minulosti nahrazovaly chybějící deregulaci nájemného. Soud podle soudce zpravodaje Stanislava Balíka samozřejmě sleduje aktuální dění kolem návrhu církevních restitucí.

"Na druhé straně by bylo nemožné, aby Ústavní soud i nadále čekal, jak ten legislativní proces dopadne, protože pak by se na tom protiprávním vztahu sám spolupodílel," řekl Balík.

Zákonodárci se v očích Ústavního soudu svou mnohaletou nečinnosti dopustili libovůle. "Dnes nestačí jenom to, že ten zákonodárce na přijetí zákona pracuje. Už by bylo na čase, aby nějakým způsobem rozhodl a ten legislativní proces byl dokončen. Je-li mezera v zákoně, je to vždy porušení ústavy," uvedl Balík.

Nález neposvěcuje restituce, shoduje se ČSSD a KSČM

Obecné soudy by už po dnešním nálezu neměly žaloby církví a náboženských společností odmítat s odkazem na blokační paragraf. Každý nárok by měly řádně projednat a pokud bude církev v právu, musejí majetek vydat.

"Nejde o nic nového. To, že je povinností parlamentu přijmout majetkové narovnání státu s církvemi, to už Ústavní soud judikoval v minulosti," řekl stínový ministr spravedlnosti ČSSD a prezidentský kandidát Jiří Dienstbier.

Nález podle něj ale nic nevypovídá o obsahu zákona. Vláda předložila neférový zákon. "Problém je v tom, že by se měly církvím vracet pozemky o které přišly už podle první pozemkové reformy z roku 1919. Asi bude těžko někdo tvrdit, že Masaryk a Benešem byli zloději a jejich křivdy je potřeba církvím napravovat," zdůraznil Dienstbier.

Nález Ústavního soudu za podporu vládnímu návrhu zákona nepovažuje ani předseda KSČM Vojtěch Filip. Je to podle něj jen vyslovení názoru, že Ústavní soud nechce vstupovat do pravomoci parlamentu, který upravuje právní poměry mezi státem a jednotlivými subjekty. "To zda se církvím vydá jeden nebo pět kostelů či jiných zařízení neznamená, že by se jim měly vydávat lesy, pole a luky," dodal.

Přijetí zákona by předešlo stovkám sporů, tvrdí právník

Podle advokáta Stanislava Hykyše má nález široký dopad. "Církvím a náboženským společnostem se otevírá reálná cesta podávat stovky žalob k uplatnění historického majetku. Mám za to, že přijetí zákona o vyrovnání by tento stav eliminovalo a předešlo by stovkám soudních sporů," řekl Hykyš.

Po případném schválení církevních restitucí by se majetkové poměry státu a církví samozřejmě řídily podle nové úpravy, podotkl zpravodaj Balík. Ústavní soud nedal obecným soudům žádná přesnější vodítka, jak do té doby postupovat.

Podle Balíka to ústavním soudcům nepřísluší. Nález navazuje na starší judikaturu Ústavního soudu, je však radikálnější. Nevzešel z pléna, tedy sboru všech soudců, ale z tříčlenného senátu. Jeden ze členů senátu, Jiří Nykodým, uplatnil odlišné stanovisko.

Případ Nový Bydžov

Ústavní soud dal římskokatolické farnosti a děkanství v Novém Bydžově šanci na získání lesních pozemků, které od roku 1949 spravuje stát. Farnost nemusí čekat na komplexní vyrovnání státu s církvemi. Kauzou se bude znovu zabývat Okresní soud v Hradci Králové.

Případ má specifické okolnosti. Komunisté sice pozemky v roce 1949 zestátnili, avšak v katastru je dosud jako vlastník zapsaná farnost.

Ústavní soud v nálezu také zkritizoval zákonodárce za to, že dosud nevyřešili církevní restituce.

Farnost Nový Bydžov ztratila kontrolu nad pozemky na základě výměru Okresního národního výboru v Novém Bydžově. Od té doby na nich hospodařil stát. V současnosti je kontroluje státní podnik Lesy České republiky.

Farnost ale v žalobě poukazovala na to, že podle katastru nemovitostí vlastnické právo nikdy nepozbyla. Rozhodnutí o výkupu totiž nikdo nezaznamenal do pozemkové knihy.

Podle Okresního i Krajského soudu v Hradci Králové, které v kauze rozhodovaly, je v tomto případě katastr nemovitostí druhotný. Listinné důkazy naopak prý nasvědčují tomu, že stát pozemky vykoupil. Farnost se podle královéhradeckých soudů nemůže vydání pozemků domáhat až do celkového majetkového vypořádání státu s církvemi. Farnost to ovšem považovala za zásah do svých práv, k čekání prý není žádný důvod.

Autoři: ,

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!