O zákonu zachování čerstvosti

Důvodem je zvyk, vyšší cena balených listů, nedůvěra k jejich výživovým hodnotám, ale i nezkušenost s méně známými druhy. To poslední ostatně potvrzuje studie České zemědělské univerzity, podle níž například 76 % respondentů nezná rukolu a 74 % polníček, což ovlivňuje jejich nákupní zvyklosti. Balené saláty jdou v Česku, stejně jako jinde v Evropě, nejvíce na odbyt v zimě, kdy cena čerstvé zeleniny citelně vzroste a začnou převažovat jejich výhody.

Saláty pěstovali už starověcí Římané, ale i obyvatelé Nepálu a Kašmíru. V jejich křehkých listech se skrývá slušná dávka kyseliny listové, hořčíku, provitaminu A, vitaminů skupiny B, C a E. Obsahují hojnost vlákniny a hlavně až 95 % vody, takže jsou vynikající dietní potravinou. Navíc osvěžující a lahodnou, v chuťové škále od jemně máslové příchuti ledového salátu přes oříškovou či mandlovou až po svíravou hořkost štěrbáku. Dokážou si balené čerstvé saláty uchovat tyto cenné látky a chuť, nebo jsou úlitbou spěchu a pohodlnosti?

Je pravda, že zpracováním a balením množství zdraví prospěšných látek, především kyseliny listové, klesá. Otázkou však je, zda vždy koupíme skutečně čerstvou hlávku salátu a zda ji také hned zkonzumujeme. Vzhledem k tomu, že spotřeba listových salátů je v Česku velmi nízká – asi 3 % z celkové spotřeby čerstvé zeleniny (odborníci na výživu doporučují minimálně dvojnásobek), jsou balené čerstvé saláty dobrým řešením. Odpadá práce s jejich často nedokonalým mytím i sušením, trháním, případně krájením. Body baleným salátům přidává Evropská rada pro informace o potravinách (EUCIF). Pokud totiž zelenina neprojde varem či není jinak ošetřena, i přes opláchnutí na ní zůstávají mikroorganismy z půdy (včetně trusu, který zanechávají na polích zvířata), z rukou pracovníků nebo z přepravních kontejnerů. To se u balených produktů nestává.

Na druhou stranu, někomu může vadit chlorovaná voda – nejčastěji používaná k dezinfekci suroviny. Je dobré si také uvědomit, že ošetření v balírně není samospasitelné. Při nákupu se vyplatí upřít pozornost nejen k datu spotřeby. Vyskytuje-li se v balení větší množství kondenzátu nebo je-li salát vlhký a nahnědlý, máte před sebou výrobek nižší kvality s rizikem mikrobiální kontaminace. Nejčastější příčinou bývá nedodržení chladírenského řetězce. České normy vyžadují při přepravě a skladování teplotu 0 až 5 stupňů Celsia, přičemž nasáčkovaná zelenina si udrží dobrou kvalitu při teplotě mezi 2 až 4 stupni Celsia po dobu pěti až sedmi dní.