Obama byl v Číně smířlivý, ale ničeho nedosáhl, píše americký tisk

Deník připomíná například devítidenní návštěvu tehdejšího amerického prezidenta Billa Clintona v Číně v roce 1998. Přímo na tiskové konferenci se svým čínským protějškem Ťiang Ce-minem tehdy Clinton odsoudil násilné potlačení studentských protestů v Pekingu v roce 1989.

Čínského prezidenta také na společné tiskové konferenci vyzval, aby zahájil dialog s tibetským duchovním vůdcem dalajlamou. Americký deník podotýká, že Obama stál v úterý ve stejné budově vedle jiného čínského vůdce. "Oba vedoucí představitelé přečetli připravené stanovisko a mlčky se na sebe dívali. Nezazněly žádné otázky," píše list.

Podobně jako i další americká média v těchto dnech vidí hlavní příčinu zjevné změny ve vzájemných vztazích v proměně postavení obou zemí.

Zatímco při Clintonově návštěvě Číny dlužily Spojené státy více peněz Španělsku než této asijské zemi a výrazně více než s ní obchodovaly s Mexikem, nyní je vše jinak. Čína je největším zahraničním věřitelem USA, kterým již půjčila přes bilion dolarů, a Spojené státy jsou zaplavené čínským zbožím.

Deník podotýká, že obě země si v mnoha ohledech nikdy nebyly bližší. Dokládá to na společných projektech, například ve vojenství či vědeckém výzkumu, anebo na spolupráci při boji se změnou klimatu. Zároveň si ale všímá toho, že USA se i při různých podobách spolupráce stále více přizpůsobuje Číně, než aby to bylo naopak.

Obama totiž na rozdíl od Clintona, jehož návštěva Číny i přes zcela odlišný tón rovněž nepřinesla velké výsledky, potřebuje pomoc této asijské velmoci, podotkl The Washington Post. Obrací se na Čínu jako na věřitele, velký zdroj skleníkových plynů anebo souseda Afghánistánu, kde nyní Spojené státy přehodnocují svou vojenskou strategii. Ve všech těchto otázkách má Čína vliv, který USA zoufale potřebují, uvedl deník.

Podle zaměstnanců Bílého domu ale Obama s čínskou protistranou za zavřenými dveřmi vyjednával přímo. Jistou zdrženlivost a vstřícnost na veřejnosti vysvětlují jako účinnější prostředek pro další vyjednávání, než jsou silná prohlášení. Současná krátká návštěva Číny prý také nemohla přinést zásadní průlom, ale byla zaměřená na dlouhodobé výsledky.