Američané letos v Afghánistánu ztratili nejvíc vojáků od počátku invaze (v roce 2001). Stejně tak nebývale stoupl počet útoků ze strany Talibanu. Obojí jako by dávalo za pravdu nastupujícímu prezidentovi Baracku Obamovi, který si vytkl za cíl dostat situaci v Afghánistánu konečně pod kontrolu.
A nejen to. Cílem číslo jedna je dostat Usámu bin Ládina, který se společně s dalšími vysoce postavenými členy teroristické sítě Al Kajda ukrývá kdesi v horách na hranicích Afghánistánu a Pákistánu.
Armáda se zatím k Obamovým plánům staví rezervovaně. V zásadě schvaluje argesivnější politiku v Afghánistánu, zároveň ale upozorňuje, že si jako taková žádá víc, než si nejspíš Obama a jeho tým uvědomují. Argumentují přitom zkušenostmi z Iráku – boj s povstalci tam armádu zaměstnával dlouhých sedm let.
Obama a jeho poradci ale nemají v úmyslu jen válčit. Už v předvolební kampani zdůrazňovali, že je zároveň nutné jednat. Největší chybou, které se podle nich dopustil současný prezident George W. Bush, byl pokus nastolit v Afghánistánu demokracii „západního střihu“. Země přitom nepotřebuje nic víc než stabilní režim.
Současnému afghánskému prezidentovi Hamídovi Karzáímu, kterého tolik podporoval právě Bush a jeho administrativa, se to nepovedlo. Obamovi poradci přes zahraniční politiku už naznačili, že se přiklánějí k řešení navrhovanému některými představiteli Evropské unie a NATO – aby nového prezidenta, který bude volen příští rok, vybralo shromáždění předáků afghánských kmenů. Takový lídr by pak mohl zemi sjednotit a účinně bojovat proti Talibanu a Al Kajdě.
Největší chybou byl pokus nastolit v zemi demokracii „západního střihu“
Největší chybou byl pokus nastolit v zemi demokracii „západního střihu“ Obama chce každopádně do Iráku poslat víc vojáků. Podobný návrh už ostatně schválil Bush. Začátkem příštího roku by tak současný kontingent v Afghánistánu měly posílit minimálně dvě nebo tři bojové brigády (nejspíš na jaře, přesný termín však závisí na tom, kdy budou staženy z Iráku).
Nehledě na to budou Američané dál tlačit i na své spojence z NATO, aby i oni do země vyslali víc vojáků. A nejmenovaný představitel NATO už deníku The Washington Post řekl, že by v tom Obama mohl být úspěšnější než jeho předchůdce. „Řada spojenců současné vládě vyčítala, že jedná arogantně a za jejich zády. Obecně se má za to, že nový prezident nastolí zcela jiný a vstřícnější přístup,“ citoval list svůj zdroj.
Jen jednotlivec?
Co se Bin Ládina týče, ten by měl být jednoznačnou prioritou jak pro rozvědku, tak pro armádu. Tajné služby tvrdí, že už dnes dělají maximum, aby jej dostaly, zároveň ale varují před přehnaným optimismem – Al Kajda podle nich zůstane reálnou hrozbou i po tom, co Američané dostanou Bin Ládina.
Právě tím argumentovala v posledních letech Bushova administrativa, když zdůvodňovala, proč „ustal“ hon na nejhledanějšího muže na Zemi (v jeho případě jde jen o jednotlivce, říkali Bushovi poradci, nám jde hlavně o to, rozbít celou síť).
Jisté je, že se v celé věci bude muset víc angažovat i Pákistán, na jehož straně hranic našli útočiště Bin Ládin i Taliban.
