Obchodník se sněhem

V reálném světle teď vidíme leccos. Když tu byl v říjnu prezident Mezinárodní lyžařské federace Gian Franco Kasper, prohlásil, že dostal záruky přímo od Topolánka: „Premiér mi dal velmi jasnou garanci, že stát případně pomůže.“ Úřad vlády to ale vzápětí popřel: finanční záruky nese samozřejmě pořadatel, premiér převzal nad libereckým šampionátem pouze osobní záštitu. Zkušební otázka ve světle včerejšího rozhodnutí vlády: věříte teď více Kasperovi, nebo Topolánkovu úřadu?
 
Na co ty peníze vůbec budou? Prý na sociální zázemí, ubytování a řešení dopravní situace, tvrdí vláda i pořadatelé. Inu, pod tím si můžeme představit leccos. Víme-li ale, jaké problémy se sněhem tu panují, začíná nám pomalu svítat. Jde o peníze na dovoz sněhu. Komu by to snad nedocvaklo, nechť se ohlédne nazpět.
 
Třeba o rok, kdy se auty dovážely tuny sněhu ze Šumavy do Prahy, aby si lyžařské celebrity zazávodily před sídlem českého prezidenta. Nebo do letošního února, kdy se v Liberci konala první generálka, ale sníh se musel navézt z chráněných oblastí Jizerek za cenu titulu Ropák roku pro Neumannovou. Nebo dopředu na tento víkend, kdy měla proběhnout druhá generálka, ale pořadatelé ji pro nepřítomnost sněhu zrušili.

Ano, ty peníze jdou na obchod se sněhem, de facto na boj proti změnám klimatu. Kdyby se Neumannová držela Klausova evangelia, věděla by, že s klimatickou změnou nemáme bojovat, ale přizpůsobit se jí, akceptovat, že není sníh. Jenže lyžařka Kateřina bojuje a Topolánkova vláda to platí. No řekněte, nelíbilo by se to i Afgháncům?