Jedenačtyřicetiletý But, kterému se přezdívá "obchodník se smrtí", byl v březnu zatčen v Thajsku za pomoci amerických tajných agentů. Od té doby je držen v přísně střeženém vězení nedaleko Bangkoku. USA už požádaly o jeho vydání, o čemž nyní rozhodují thajské soudy.
Po Butovi pátrali Američané již dlouho. Rodák z tádžického Dušanbe je považován za jednoho z největších a nejnebezpečnějších pašeráků zbraní na světě. Od roku 2003 se nacházel na černé listině Rady bezpečnosti OSN. Bout údajně dodával zbraně i povstalcům v afrických zemích jako Angola či Sierra Leone, ale také radikálům z afghánského Talibanu.
But kšeftoval i s USA, měl jim pomoct svrhnout Taliban
I Američané využili jeho služeb - na přelomu let 2003 a 2004 v Iráku. Dopravovali tehdy do země velkou spoustu proviantu včetně zbraní. Armádní letadla byla vytížená a tak bylo nutné využít soukromých dopravců. Problém byl v tom, že běžná komerční letadla do Iráku létat nemohla. Bylo totiž potřeba, aby zvládla přistání i na rozbombardované ranveji. Najímali se proto lokální dopravci s armádními letouny (většinou je vlastnili Rusové). V roce 2004 se přišlo na to, že mezi nimi jsou i letadla, která patří Butovi. Armáda s vládou se od Buta distancovaly, Rus pro ně ale „pracoval“ ještě nejméně dalšího půl roku (šlo prý o méně významné zakázky).
Američané mají k Butovi vůbec ambivalentní vztah. Bezprostředně po teroristických útocích na New York a Washington v roce 2001 prý But skrze prostředníka kontaktoval FBI a CIA a nabídl se, že jim za 10 milionů dolarů pomůže v Afghánistánu svrhnout Taliban. A USA o tom s ním jednali (jednání se táhla údajně několik měsíců, dodnes ale zůstává tajemstvím, jak skončila).
Butovým životním příběhem se inspiroval americký film Obchodník se smrtí (Lord of war) z roku 2005, kde si hlavní roli zahrál Nicholas Cage.
