Členové americké kapely Obits, která ve středu zahraje v Praze, nejsou zrovna zelenáči, kytaristovi a zpěvákovi Rickovi Frobergovi je čtyřiačtyřicet. Jejich hudba ale zní svěže a je nabitá energií, která fanouškovi středního věku asociuje malý klub narvaný mladými lidmi. Garážový rock zahraný s velkým nasazením a korunovaný přiměřeně rozječeným vokálem.
Žádná velká věda – alespoň na první poslech. Jenomže kdyby to bylo tak snadné, hrálo by takových kapel asi o dost víc. Obits patří k tomu málu, kde všechny ingredience syrového tanečního rocku jsou přítomny ve správné intenzitě a poměru. Brooklynská kapela existuje teprve čtyři roky, její členové už ale předtím prošli různými formacemi.
Obits23. května, Klub 007, Praha |
Obits vydali dvě alba, to aktuální, Moody Standard and Poor, je představuje v plné síle. Přímočará dusající rytmika, nad níž úsečně rozmlouvají dvě kytary, zvuk vycházející z tradice newyorské punkové scény – Obits místy znějí jako o dost údernější Television. Jeden si místy s údivem uvědomí, že ti pánové docela umějí hrát – ne, že by to pro tento druh hudby byla ta nejpodstatnější věc, ale rozhodně to neuškodí.
