Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Objevila svobodu, odhodila strach a našla novou lásku. Veronika Vieweghová nejen o rozvodu

Lidé

  6:00
PRAHA - Expertka na domácí vzdělávání Veronika Vieweghová o rozvodu se spisovatelem Michalem Vieweghem, konzervativních mužích a o strachu, svobodě a o tom, proč nedala děti do školy.

Před dvěma lety se rozvedla se spisovatele Michalem Vieweghem. foto:  Petr Kozlík, MAFRA

O Veronice Vieweghové se vždycky mluvilo v souvislosti s jejím bývalým manželem Michalem Vieweghem. K rozhovoru jsme se ale sešly z úplně jiného důvodu – zaujaly mě její názory na systém vzdělávání dětí, aniž by hanila celé české školství, jak to příznivci „domoškoly“ často dělají. A na domácí výuku, aniž by tvrdila, že je dobrá pro každého.

Jenže její manželství u toho nebylo možné pominout, osobní život se u ní těsně prolíná s tím pracovním. „Jsem za to manželství vděčná,“ říká. „Objevila jsem díky němu vzorce, podle kterých jsem žila.“

LN: Jaká byla Veronika Kodýtková před patnácti lety, když si brala Michala Viewegha?
Naivní. Především ve vztazích. Určitě to souvisí s tím, že jsem se životu ve vztahu neměla možnost naučit doma. Moje mamka se poprvé rozvedla krátce po mém narození. Byla vdaná celkem čtyřikrát. Takže muži se měnili a hlavní roli v naší rodině hrály vždycky ženy: mamka, babička i prababička. Vyrůstala jsem s názorem, že muži jsou fajn na to, aby něco opravili, zařídili, ale spolehnout se žena musí jen sama na sebe. Byl to takový typický český přístup k muži, ze kterého se skoro vytratila láska a hlavně úcta. Děti velmi silně vnímají, když si maminka svého muže neváží.

Veronika Vieweghová, rodným jménem Veronika Kodýtková.
Veronika Vieweghová s Michalem Vieweghem.

LN: Dlouho to vypadalo, že vaše manželství je idylické. Kdy se to zvrátilo?
Náznaky, že náš vztah nebude fungovat, byly už od začátku. Michal byl hodně žárlivý, ačkoli k tomu neměl jediný důvod. To mě asi mělo upozornit hned. Jenže jsem byla mladá a hodně zamilovaná…

LN: Byl nějaký moment, kdy jste si řekla, takhle už to nejde dál? V médiích se spekulovalo, že poslední kapkou bylo manželovo přiznání k nevěře.
Ne, tak to nebylo. O svých nevěrách mi řekl půl roku poté, co mu praskla aorta (v prosinci 2012),a já jsem se o něj pak ještě rok a půl starala. Že je něco hodně špatně, jsem věděla nejméně tři roky před tou srdeční příhodou. Už tehdy jsme měli velkou krizi. Měla jsem pocit, že ať udělám cokoli, všechno je špatně. Nevěděla jsem, jak dál, a Michal měl zase pocit, že je v pořadí mých hodnot na nějakém jedenáctém místě. Ve vztahu je důležité, aby se oba posouvali. Nemůžou zůstat tam, kde byli ve čtyřiadvaceti letech. Když jsme se poznali, bylo Michalovi třicet osm a říkal mi, že je hotový člověk. A mně už to tenkrát vrtalo hlavou: Jak může být hotový už v osmatřiceti? Z legrace jsem mu říkala, že už se těším, až mi bude taky tolik a budu hotový člověk.

LN: Kdo z vás jako první vyslovil slovo rozvod?
Já. A vlastně i děti. „Maminko, takhle to nejde dál, musíte se rozvést,“ říkaly mi. Bylo to dva a půl roku poté, co Michalovi praskla aorta. Už jsem nemohla dál. Byla jsem vyčerpaná psychicky i fyzicky. Téměř celou dobu jsem se o něj starala já, denně jsem za ním jezdila do nemocnice, pak jsme se přestěhovali do Prahy, aby mohl navštěvovat denní stacionář. Tam cvičil nejen paměť, která byla těžce postižena, ale i základní dovednosti. Vozila jsem ho po doktorech a různých odbornících. Kdybych neměla svou litoměřickou rodinu a kamarádky, asi bych to vůbec nezvládala. Mohla jsem se na ně spolehnout, pohlídali mi děti, uvařili, poklidili doma a zvládali s dětmi i učení. Ale stejně jsem byla na konci svých sil a věděla, že to takhle dál nejde.

LN: Zvažovala jste, že s ním zůstanete prostě jako jeho pečovatelka?
Ne. Protože v té době jsem už potřebovala zachránit sama. Byla jsem na hraně a věděla jsem, že kdybych v tom setrvala, vyčerpáním bych zemřela. A navíc mi tohle náročné období připomnělo tu velkou krizi z doby tři roky před aortou. Tehdy jsem tušila, že se něco děje, že je mi nevěrný. Nechtěla jsem si to připustit, ale choval se tak divně, že jsem se ho otevřeně zeptala. A on mi do očí přísahal na zdraví našich dětí, že mě nikdy nepodvedl. V duchu jsem si nadávala, jak hloupě se chovám, že je opravdu chyba na mé straně, a psychicky jsem se zhroutila.

Celý rozhovor si přečtěte v magazínu Pátek LN, který vychází 15. září. 

V magazínu dále najdete

  • Proč se nám psi dívají do očí – o vztahu člověka a nejdomestikovanějšího zvířete.
  • Rozhovor s výtvarníkem Krištofem Kinterou o jeho aktuální výstavě v pražské Galerii Rudolfinum.
Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!