1. července 2015 6:41 Lidovky.cz > Zprávy > Design

Objevte architektonické kouzlo
Náchoda, město Janáka i Loose

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Hotel U Beránka na Masarykově náměstí je dílem významného pražského architekta... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Hotel U Beránka na Masarykově náměstí je dílem významného pražského architekta... | foto: Zdeněk Lukeš
Město na severovýchodě Čech zdobí stavby nejznámějších architektů předválečného Československa. Během zájezdu po avantgardní architektuře Vratislavi (viz minulý díl) jsme navštívili také Náchodsko. Tam na počátku 20. století působil známý slovenský architekt Dušan Jurkovič – s jeho dílem v okolí města se seznámíme příště. Dnes bych se rád zastavil u několika výrazných moderních staveb přímo v Náchodě.

Jednou z dominant náchodského Masarykova náměstí je pozdně secesní hotel U Beránka. Autorem stavby, jejíž útroby skrývají i divadelní sál, byl absolvent a později profesor pražské techniky a významný architekt Alois Čenský (1868–1954). Ten patřil na počátku 20. století k představitelům historismu a secese.

K jeho klíčovým stavbám v české metropoli patří Národní dům na Smíchově, sousední tržnice a Vinohradské divadlo na náměstí Míru, zvenku historizující, ale se secesním interiérem. Pozdními pracemi jsou pak dvě vily na hradčanské baště sv. Tomáše, které jsou již pojednány ve stylu moderny. Čenského hotel U Beránka v Náchodě z let 1911–1914 je vlastně polyfunkční stavbou; je to takový malý Obecní dům.

Detail nárožního domu na Masarykově náměstí od Adolfa Erbena

Detail nárožního domu na Masarykově náměstí od Adolfa Erbena

Jsou v něm restaurace a kavárna, salonky, víceúčelový sál i městské divadlo s řadou působivých detailů. Na výzdobě se podíleli Láďa Novák, Josef Pekárek, Josef Wenig, K. L. Klusáček a další umělci. Stavba prošla nedávno rekonstrukcí, škoda jen že v obou stravovacích zařízeních doplnili zbytky původního mobiliáře nepříliš vkusným soudobým designem, který působí dosti těžkopádně. Kavárně by přitom více než mohutná křesla slušely obyčejné thonetky.

Dům pro textilního barona

Náchod byl v devatenáctém století a na počátku století dvacátého jedním z nejvýraznějších center textilního průmyslu, přezdívalo se mu dokonce Manchester východu. Významnými osobnostmi zdejšího textilního průmyslu byli bratři Josef a Cyril Bartoňové z Dobenína, kteří dokonce v roce 1912 získali od císaře Franze Josefa I. šlechtický titul (o nějž po roce 1918 zase přišli). Byli to štědří mecenáši umělců a spolupracovali se zásadními postavami české moderní architektury první poloviny 20. století: se Slovákem Dušanem Jurkovičem, ale také s Pavlem Janákem a Otakarem Novotným.

Působivý interiér schodiště domu bratří Bartoňů z Dobenína od Otakara Novotného.

Působivý interiér schodiště domu bratří Bartoňů z Dobenína od Otakara Novotného.

Absolvent studia u Otto Wagnera a Kotěrův spolupracovník Janák (1882–1956), po Plečnikovi profesor na UMPRUM a posléze i hradní architekt, navrhl pro Josefa Bartoně velký rodinný dům na exponovaném místě ve svahu nad náměstím. Z jeho četných pokojů i věže mohl majitel shlížet na celé panorama města včetně zámku a textilních továren. Stavba z let 1927–1928, která v sobě mísí prvky neoklasicismu a funkcionalismu, je umístěna v romantické zahradě. Nejzajímavějším interiérovým prvkem je v půdorysu kruhový obývací pokoj. Po válce Bartoňové věnovali stavbu náchodským dětem, které v ní mají své centrum dodnes. Exteriér vily se nyní opravuje.

Janák je rovněž autorem jiné výrazné dominanty Masarykova náměstí – domu Městské spořitelny s lázněmi a byty ve funkcionalistickém stylu z let 1928–1930, s osobitým motivem pilovitých arkýřů směřujících do Palackého ulice. Dům má bílou vápennou omítku, šikmé střechy a výtvarnou výzdobu od Břetislava Bendy a Josefa Bílka, zajímavé je i nádvoří.

 Další stavba spojená s Bartoni z Dobenína je jejich dům v nedaleké ulici Kamenice, navržený žákem Jana Kotěry a později profesorem UMPRUM Otakarem Novotným (1880–1959) v letech 1929–1931. Svým pojetím tvoří přechod od moderního klasicismu k funkcionalismu, podobně jako Novotného další stavby tohoto období: Steinského palác v Hradci Králové nebo spořitelna v Benešově.

Na průčelí se tedy objevuje motiv francouzských oken, ale také výrazný kovový arkýř, parter zdobí reliéfy Karla Dvořáka. Interiéry domu, v němž dnes sídlí městská knihovna, jsou velmi dobře zachované, zejména luxusní apartmá ve druhém patře, na jehož výzdobě spolupracoval architekt s Františkem Kyselou. Některá svítidla, kovové mříže, zábradlí, madla, nábytek i malované podhledy či leptaná skla jsou mistrovskou ukázkou pozdního art deca a je výborné, že knihovna si je významu těchto prvků vědoma a udržuje je v dobrém stavu.

Loosovy domy pro textilní dělníky

V Náchodě najdeme také ukázku sociální architektury světoznámého architekta a teoretika Adolfa Loose (1870–1933). V horní lesnaté části ulice Na Vyšehradě v katastru Náchoda Babí se nalézá skupina jednoduchých řadových domků s plochými střechami pro dělníky textilní továrny, které Loos navrhl v letech 1928–1931. Dnes jsou bohužel různě adaptované, takže ztratily svůj původní prostý výraz.

„Zubaté domy“ Městské spořitelny (dnes Komerční banka) od Pavla Janáka zdobí plastiky a reliéfy Josefa Bílka a Břetislava Bendy.

„Zubaté domy“ Městské spořitelny (dnes Komerční banka) od Pavla Janáka zdobí plastiky a reliéfy Josefa Bílka a Břetislava Bendy.

Mimochodem ani sami Náchodští o jejich existenci většinou nevědí (nebo vědí, ale nedokážou je lokalizovat). Kvalitní funkcionalistickou architekturu zastupuje v centru města dvojice činžovních a obchodních domů zdejšího rodáka a poté profesora brněnské techniky Adolfa Erbena (1904–1987). Jedná se o elegantní palác Zefyr v Palackého a Krámské ulici a další nárožní dům na Masarykově náměstí a Tyršově ulici s keramickými partiemi ze 30. let.

Z Náchoda do Japonska

Konečně připomínám, že náchodským rodákem byl i Kotěrův žák Jan Letzel (1880–1925), který se spolupodílel na výzdobě secesního hotelu Arcivévoda Štěpán (dnes Evropa) na Václavském náměstí v Praze a navrhl i kouzelné secesní lázně Mšené poblíž Litoměřic.

Proslul ale zejména v Japonsku, kde se pak usadil a projektoval řadu staveb, včetně Průmyslového paláce v Hirošimě (dnes známého pod názvem A-Dome), památníku-trosky zapsané na seznamu památek UNESCO. Ve svém rodném městě bohužel nemá Letzel žádnou stavbu, domnívám se ale, že navrhl rodinnou hrobku na městském hřbitově s japonizujícími motivy (nachází se v dolní části), jeho jméno pak najdeme na prostém hrobě v horní partii hřbitova.

A pokud náchodský hřbitov navštívíte, nezapomeňte si prohlédnout i dvě hrobky Bartoňů z Dobenína. Vytvořil je další Kotěrův žák – František Vahala, sochařská výzdoba je dílem Otakara Španiela.

Zdeněk Lukeš
  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!