Učinil tak však až poté, co mu reportér BBC vysvětlil, o co v dokumentech jde. Jinak totiž mnoho běžných obyvatel irácké metropole aféra příliš nezajímá. Na rozdíl od západních médií. Server WikiLeaks v noci na sobotu zveřejnil dokumenty z let 2004 až 2009, které velmi plasticky ukazují drsnou realitu života v Iráku i okolnosti krvavé války.
K dokumentům již ale předtím měli přístup mimo jiné redaktoři amerického listu The New York Times, britského The Guardian a německého časopisu Der Spiegel. Z řady jejich zjištění je pro Iráčany zásadní především jedno. Protokoly ukazují, jak irácké bezpečnostní síly brutálně zacházely se svými krajany. Ústřední roli sehrávala obávaná šíitská elitní policejní jednotka Vlčí brigáda, která na více místech po zemi zřídila tajné věznice, kde týrala vězně. Jak je z dokumentů patrné, o celé věci byli často zpraveni i Američané. (Lékaři z USA třeba slýchali nářky lidí, kteří byli poléváni horkou vodou, nebo jejichž nehty byly vytrhané.)
Často však přečiny iráckých kolegů kryli. V dokumentech v takových případech stojí doporučení: Žádné vyšetřování není nutné. "Samozřejmě, že o tom (Američané) věděli, kontrolují zde všechno," myslí si další obyvatelka Bagdádu, kterou oslovila BBC. I z toho lze tedy usuzovat, že "vězeňské skandály" jsou pro Iráčany běžným koloritem jejich života.
Čtěte také: |
Zveřejněné protokoly však mohou mít přímý dopad na iráckého premiéra Núrího Málikího. Ten jako vrchní velitel ozbrojených sil nese za přečiny vojáků a policistů ústavní zodpovědnost. Navíc prý Málikí podle agentur měl napojení na jednotky, které se zločinů dopouštěly. Málikí se už několik měsíců pokouší sestavit novou vládu, která by měla mandát na základě březnových voleb.
Dokumenty WikiLeaks by však prý podle místních médií mohly Málikímu cestu do premiérského křesla zahradit. Podle agentury AP se předpokládá, že většina obětí mučení byli iráčtí sunnité, z nichž mnozí podporují opozici proti Málikího šíitskému seskupení. Premiérův úřad ale v prohlášení obvinění tvrdě odmítl, irácké bezpečnostní síly podle něj jednaly v souladu se zákonem.
15 tisíc lidí zemřelo při nezaznamenaných incidentech
Protokoly zmiňují i týrání ze strany amerických sil, v porovnání s iráckou praxí však údajně působí okrajově. Chybí zde prý souvislejší proud zpráv o bagdádské věznici Abú Ghrajb. a to z období před několika lety, kdy se toto zařízení stalo symbolem amerického týrání iráckých vězňů. Souviset by to mohlo s tím, že většina dokumentů, které WikiLeaks zveřejnily, nese označení tajné (relativně nižší stupeň utajení), nikoli přísně tajné.
Dokumenty také dokazují, že během konfliktu zahynulo více než 100 tisíc lidí, včetně 66 tisíc civilistů. Podle listu The Guardian navíc 15 tisíc lidí zemřelo při dosud nezaznamenaných incidentech. Oficiální americké statistiky s počty mrtvých se přitom od výše zmíněných čísel liší. V souvislosti s informacemi z dokumentů začaly na administrativu prezidenta Baracka Obamy pršet pobídky, aby celou záležitost prošetřila. "Obamova vláda je povinna věc vyšetřit a vyvodit závěry, pokud se objeví tak závažná obvinění," řekl zástupce OSN pro lidská práva Manfred Nowak. Organizace Amnesty International přímo USA vyzvala, aby prozkoumala přečiny v iráckých věznicích.
I britský vicepremiér Nick Clegg podle agentur Washington nepřímo vyzval, aby na informace z dokumentů reagoval. "Odsuzujeme způsob, jakým se ty věci dostaly ven, ale obvinění, která obsahují, jsou mimořádně závažná," uvedl Clegg. Spojené státy se do včerejška rozsáhlejší reakce zdržely. Mluvčí Pentagonu nicméně označil zveřejnění dokumentů za "ostudné". Z publikovaných dokumentů mohou podle něj těžit "nepřátelé". WikiLeaks i média však uvádějí, že nezveřejnily nic, co by ohrozilo něčí život.
