OrganigramP.P.S. GmbH, Vídeň; Ecoll Invest, Brno; Biodiesel Trade, Brno
Shahram Abdullah Zadeh, Daniel Rudzan
Eliška Coufalová, Petr Dokládal a Petr Moštěk
Vojtěch Kudláč, Jiří Eliáš, Ladislav Mazura, Radovan Chaloupka, Josef Schmid, Radek Deutsch, Jiří Turátk, Vladimír Malina, Roman Kroča, Michal Šimák
|
V případu druhého největšího krácení daní v Česku zůstávají za mřížemi už jen dva z obviněných, a to perský obchodník Shahram Abdullah Zadeh a Daniel Rudzan. Soud se u nich i po roce od policejní razie obává útěku do zahraničí. Oba totiž mají mimo Česko kontakty a mohli by se před českou justicí skrývat, trvá na svém státní zastupitelství. „Důvod útěkové vazby u mého klienta není. A pokud by byl, nabízí odevzdání pasu. Nemohl by tedy vycestovat,“ oponoval žalobcům v rozhvoru pro server Lidovky.cz Rudzanův právní zástupce Jaroslav Ortman.
Právě Rudzan, bývalý realitní makléř, který má bydliště nahlášené na brněnském magistrátě, byl podle detektivů pravou rukou perského byznysmena. O jeho zatím posledním pokusu o propuštění na kauci bude rozhodovat brněnský soud v řádech dnů. Jak zjistil server Lidovky.cz, za svobodu nabízí šestimístnou finanční záruku. „Je to částka, která se pohybuje v řádu několika milionů. Na vazební jednání jsem pozval i složitele záruky, který si je vědom toho, že v případě útěku či nenastoupení trestu mého klienta částka propadne státu,“ uvedl Ortman.
Podle advokáta přitom nehrozí, že by se Rudzan před spravedlností skrýval za hranicemi. „V minulosti v zahraničí byl, ale frekvence jeho cest rozhodně nebyla taková, aby to byl důvod k útěkové vazbě. Ani nemá důvod, má zde dítě i bývalou přítelkyni,“ dodal.
Ve hře jsou i desítky milionů korun
Kromě Rudzana se chce na svobodu dostat také sám Zadeh. „Náš klient si nepřeje před vazebním jednáním cokoli komentovat. Ano, něco nabízíme, tak už to v životě chodí,“ uvedl stroze jeden z jeho advokátů Petr Vyroubal. Konkrétní částku sdělit odmítl. Pro ilustraci: o propuštění žádal Zadeh už dříve, a to s nabídkou několika desítek milionů korun. Soud ale jeho žádost, právě kvůli obavám z útěku, zamítl. Lze se tedy domnívat, že Zadeh nabízenou kauci zvýšil.
Při rozhodování o propuštění na svobodu je podle státního zástupce Aleše Sosíka, který má případ na starosti, potřeba přihlédnout ke způsobené škodě. „Nevím, s jakou nabídkou kdo přijde. Obecně je ale u těchto trestných činů potřeba zohledňovat, jaká byla způsobená škoda, jaký byl prospěch pachatelů,“ popsal Sosík.
Skupina kolem perského obchodníka Zadeha vypracovala důmyslnou síť 66 firem s nastrčenými bílými koňmi. Do Česka přes firmy dovážela pohonné hmoty, které ale přeprodávala za podezřele nízkou cenu. Za 409 milionů litrů paliva gang uhradil daň jen v hodnotě 2,6 milionu korun. Detektivové spočítali, že zločinecký gang obral stát na daních o 2,3 miliardy korun.
Boj došel až k Ústavnímu soudu
Škoda v případě Zadehova krácení daní byla skutečně velká, respektive druhá největší v historii České republiky. Na svobodu se přitom za podstatně nižší sumu, než nabízí Rudzan se Zadehem, dostal už na podzim další obviněný Petr Moštěk. Podnikatel a bývalý předseda dozorčí rady společnosti Ecoll Invest, jedné z nastrčených firem, se z vazby dostal za půl milionu korun. Pro upřesnění: brněnská společnost Ecoll Invest po sobě zanechala dluh na daních vyšší než miliarda korun.
|
Moštěk je ale podle vyšetřovatelů napojen i další podezřelou firmu - Biodiesel Trade. Ta do Česka dovážela naftu a opět ji měla prodávat za nízkou cenu, což detektivové opírají o rozsáhlé odposlechy. Ani jemu totiž soud neuznal kauční propustku na první pokus. Okresní soud nejprve zamítl „záruky matky, bratra i družky“ a „nepřijal písemný slib obviněného ani dohled probačního úředníka ve spojení se zákazem vycestování“. Na svobodu se dostal až v pokročilejší fázi vyšetřování, zhruba po půl roce stráveném ve vazbě.
„Nejvyšší“ stížnost
Na svobodě pak Moštěk adresoval stížnost Ústavnímu soudu, v níž se ho snažil přesvědčit, že jsou policejní obvinění nepřesná. Ústavní soud však jeho argumentaci smetl ze stolu jako neopodstatněnou. „S přihlédnutím k charakteru trestné činnosti, jeho postavení v hierarchii, rozpětí trestní sazby a nelze u něj vyloučit obavu z možného vyhýbání se trestnímu řízení,“ zopakoval v březnu Ústavní soud obavy nižších soudů. „V rámci prověřování bylo zjištěno, že výnosy z trestné činnosti jsou přes další společnosti poukazovány na zahraniční účty. Navíc z pořízených odposlechů vyplynulo, že stěžovatel s osobami spojenými s podezřelými aktivitami jednal,“ píše se v dokumentu.
Kauza perského obchodníka
|