12. července 2011 17:00 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Obvyklý konec v Karlových Varech

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Jiří Bartoška předává Johnovi Turturrovi cenu prezidenta MFF KV | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jiří Bartoška předává Johnovi Turturrovi cenu prezidenta MFF KV | foto:  František Vlček, Lidové noviny
PRAHA Čtyřicátý šestý ročník Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech skončil obvyklým ceremoniálem s obvyklým předáváním cen a obvyklým hromadným mejdanem v Puppu pro obvykle zvané.

Vše probíhalo hladce a bez většího vzrušení, stejně jako celý festival. Nový Woody Allen, promítnutý na závěr, jako obvykle nezklamal. Na závěrečném ceremoniálu bylo zajímavé, že byl skoro stejný jako ceremoniál úvodní. Komu mohlo být líto, že přišel před týdnem o taneční nástup mimozemšťanů s velkými pohyblivými ňadry, byl v sobotu uspokojen jejich reprízou.

Zda bylo v této podivné choreografii ukryto nějaké vyšší poselství, nelze odhadnout. Nápad s létající oplatkou, jež se proboří do velkého sálu Thermalu, však špatný nebyl. Vtip s 3D brýlemi, jež si mělo osazenstvo nasadit, aby mohlo zhlédnout v příslušném rozměru přicházejícího Marka Ebena (samozřejmě přišel v rozměru 2D), byl shledán nejspíš natolik vtipný, že byl znovu do písmene zopakován.

Co se líbilo Istvánu Szabóovi

Paradoxem, se kterým zřejmě nelze nic podniknout, je skutečnost, že přestože hlavní pozornost je zde věnována vyhlašování vítězných filmů festivalové soutěže, představují tyto spíše povinný přívažek k oné sumě filmů, o které je skutečně zájem. Všech dvanáct soutěžních filmů viděla nejspíše jen porota (vedená Istvánem Szabóem) a rozhodně nelze říci, by se na ně upírala pozornost publika: ne že by na ně lidé nepřišli, ve Varech lidé přijdou skoro na cokoli, ale bylo-li možné bez potíží na něco koupit lístky, bylo to na ně.

Ceny 46. ročníku MFF Karlovy Vary

Velká cena – Křišťálový glóbus
Restaurátor, Izrael 2010
režie: Joseph Madmony

Zvláštní cena poroty
Cigán, Slovenská republika, Česká republika 2011
režie: Martin Šulík

Cena za režii
Pascal Rabaté za film Prázdniny u moře

Cena za ženský herecký výkon
Stine Fischer Christensen za roli ve filmu Neviditelná, Německo 2011

Cena za mužský herecký výkon
David Morse za roli ve filmu Spoluautor, Kanada, USA 2010

Zvláštní uznání
Ján Mižigár za roli ve filmu Cigán,
Jocelyn Pook za hudbu k filmu Pokoj 304

Soutěž dokumentárních filmů
Nad třicet minut
Dobrý život, režie: Eva Mulvad

Do třiceti minut
Deklarace nesmrtelnosti, režie: Martin Koszalka

Cena Nezávislá kamera
Sunflower Hour, režie: Aaron Houston

Cena za mimořádný přínos světové kinematografii
Judi Denchová

Cena prezidenta MFF KV
Goran Bregovič John Turturro

Takže když Jiří Bartoška ohlásil vítěze, izraelský film Restaurátor, mohl asi jen výjimečně v sále někdo říci, že film viděl. Podle nejmenovaného kritika, který byl onou výjimkou, se film asi líbil předsedovi poroty Istvánu Szabóovi, neboť je to klasický silný příběh se silným poselstvím. Režisér filmu Joseph Madmony pak ve svém krátkém poděkování řekl, že mu zprávu o úspěchu zatelefonovali, právě když opravoval dcerce kolo, což musel odložit, ale dcerka mu odpustí, když přiveze domů do Izraele takovou pěknou sošku. John Torturro, který krátce předtím dostal svou sošku za "přínos kinematografii" (zde velmi záleží na tom, má-li "přínosce" čas do Varů přijet), předal vítězi onu sošku, kterou pilný návštěvník viděl mnohokrát před promítáním rozbíjet hereckou hvězdou Judem Lawem.

Dělo se tak ovšem v oficiální znělce a z důvodů pochopitelných: na luxusním bouráku loni zde oceněného "přínosce" ukradli ozdobnou sošku, kterou po jisté destrukci nahradí soška karlovarská. Jude Law se pak spokojeně projíždí s mírně upravenou plastikou. Publikum vždy spolehlivě po zhlédnutí znělky – jistě mnohdy opakovaném – zatleskalo a vlídně se zasmálo. To, podobně jako třeba potlesk zřízenci, který odklízí před projekcí stojan, patří k festivalovým rituálům, jež lid dodržuje již od poloviny devadesátých let, kdy současná podoba, včetně chování a zvyklostí publika, de facto vykrystalizovala.

Tento ročník byl sice první, kdy Eva Zaoralová, dlouholetá umělecká ředitelka, nestála nominálně v čele festivalu, ale kontinuita byla zachována a pravděpodobně jen málokdo by byl zatím schopen postřehnout změny. Novináři si neměli na co stěžovat. Aspoň autor tohoto článku, byť strávil na festivalu jen tři úplné dny, si to dovolí konstatovat. Bylo s ním zacházeno vlídně, všechny potřebné informace, rady etc. mu byly poskytovány včas, spolehlivě a ochotně. Bez potíží si obstarával vstupenky na projekce, o něž měl zájem, a pokud bylo již nějaké představení vyprodané, mohl doufat, že bude promítnuto v sálech speciálně určených pro tisk. Nebo si vybral jiné.

Vstupenky přes SMS

Přesto se setkal s lidmi, kteří měli k organizaci festivalu, především tedy k distribuci vstupenek, vážné výhrady. Běžnému návštěvníkovi, který se netěšil privilegiím, nezbývalo než dlouhé hodiny stát ve frontě, respektive si přivstat. Festivalové třídenní "passy", jež si za pět set korun opatřilo 10 266 lidí, umožňovaly objednávání lístků formou SMS zpráv, ale vzhledem k tomu, že lístky bylo možné pořídit vždy jen na druhý den, byl de facto onen první den pořízení "passu" plonkový.

O atmosféře Karlových Varů by se slušelo napsat spíše dlouhou reportáž, než se omezit na jeden odstavec. Během druhé části festivalu zalévalo údolí říčky Teplé, v níž lázeňská část Varů leží, hýřivé letní slunce. Občasné tropické průtrže mračen dodávaly festivalovým dnům intenzivní letní a prázdninový kolorit.

Herec Ján Mižigár a režisér Martin Šulík pózují s cenami za film Cigán

Potěmkinovský charakter "světoznámých lázní", které tvoří poněkud bizarní svět sám pro sebe, nemusel normální festivalový návštěvník ani postřehnout. Karlovy Vary mají po volbách, v nichž zvítězila občanská iniciativa s antimafiánským programem, nové vedení radnice. Naděje, které byly do změn karlovarskými občany vloženy, prý nejsou dosud zcela ztraceny.

A co na to Woody Allen Festival skončil projekcí letošního Woodyho Alenna, lehké, vtipné a sofistikované komedie Midnight in Paris: do distribuce se Půlnoc v Paříži chystá na podzim. Divák, který má Allena rád, nemohl být zklamán; zklamání je ostatně stav, který mu Allen ve filmu nikdy ještě nezpůsobil. Samozřejmě, že se Mistr poněkud opakuje a motiv "transferu" do jiných světů (tady se mladý Američan, začínající spisovatel, tajemně ocitá v milované Paříži skvělých dvacátých let, kde se setkává s Hemingwayem, surrealisty, rukopis mu posoudí Gertruda Steinová…) Allen už několikrát použil.

A pochopitelně nejde o dílo přelomové a ani nebude vyčnívat v Allenově úctyhodném soupisu. Je však plné radostného a přitom jemně nostalgického "životního elánu", který do Allenových pozdních děl vstupuje jako plod jeho zralosti, nadhledu a moudrosti. Třeba také jednou přijede Allen do Varů na festival. I když… spíše je vhodné v tomto ohledu zůstat realistou, ne-li skeptikem.


  • 0Diskuse
Jiří Peňás

Autor

Jiří Peňásjiri.penas@lidovky.czČlánky




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.