Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Od ledna překročilo hranice Evropské unie přes 710 tisíc migrantů

Evropa

  12:54aktualizováno  14:18
BRUSEL - Od počátku roku do konce září překročilo hranice Evropské unie více než 710 000 migrantů, uvedla v úterý unijní agentura Frontex. Nejvíce lidí přichází přes řecké ostrovy v Egejském moři. Jen v září zaznamenala agentura 170 000 lidí.

Nepopiratelně dobrou zprávou je, že zde vedle davu drží policie stále průchodnou uličku. Přijedete-li tedy na místo s vodou, jídlem, teplým oblečením nebo pláštěnkami, je možné se prakticky ke všem potřebným lidem dostat. foto: Jan Skalík / Cvaklo.to

Ve srovnání se srpnem je to mírný pokles, tehdy vnější hranici EU překročilo podle Frontexu 190 000 osob.

SNÍŽIT DÁVKY

Německý ministr financí Wolfgang Schäuble by chtěl snížit sociální dávky vyplácené žadatelům o azyl. Nepovažuje totiž za spravedlivé, aby dostávali stejně jako němečtí nezaměstnaní, informovala dnes agentura DPA. Správce státní pokladny by chtěl i v dalších letech udržovat vyrovnaný rozpočet. Zda se mu to podaří, ale prý záleží právě na situaci kolem migrační krize.

  • Ze sociálních dávek poskytovaných žadatelům o azyl by se mohly podle Schäubleho strhávat například náklady na integraci. Jinak by totiž migranti, kteří ještě neumí jazyk a částečně ani číst a psát, dostávali stejně jako někdo, kdo 30 let pracoval a nyní je nezaměstnaný, uvedl ministr. "Budeme o tom muset ještě diskutovat," dodal křesťanskodemokratický ministr s tím, že ze strany koaličních sociálních demokratů i opozičních stran Zelených a Levice očekává odpor proti svému návrhu.
  • Ministryně práce a sociálních věcí Andrea Nahlesová před časem odhadla počet nových příjemců sociálních dávek z řad migrantů na 240 000 až 460 000. Výzvu integrace statisíců migrantů chce Schäuble ale zvládnout, aniž by došlo k novému zadlužování země. I v příštích letech tak chce usilovat o sestavení vyrovnaného rozpočtu. Finanční dopady migrační krize se podle něj ale nyní nedají s přesností vyčíslit.
  • Německo odhaduje, že letos vydá na péči o běžence okolo deseti miliard eur (270 miliard korun). Podle azylového zákona má běženec v prvních 15 měsících nárok na pomoc, která se skládá ze dvou částí. První z nich je určena na krytí "nezbytných potřeb", jako jsou bydlení či strava, tou druhou je hotovost pro "osobní potřeby každodenního života".
  • Zmíněný zákon také stanovuje, že žadatelé o azyl musí v prvních měsících v Německu zůstat v přijímacích zařízeních, obvykle zde setrvávají až tři měsíce. Po dobu pobytu v těchto centrech dostávají první část zmíněné pomoci, tedy nezbytné potřeby, ve formě ubytování, stravy a ošacení. K tomu jim je na každou plnoletou osobu vypláceno kapesné 143 euro měsíčně (3878 korun).
  • Jakmile přijímací zařízení opustí, mají nárok na měsíční dávky ve výši 287 až 359 eur (přes 9700 korun, což je suma překračující například v Česku aktuální minimální a zároveň pouze hrubou mzdu 9200 korun). V této částce je i kapesné. Více peněz dostane žadatel o azyl žijící sám, než ti, co sdílí společnou domácnost. Pokud mají běženci dítě, dostávají příspěvek na péči podle věku potomka. Například pro děti mladší sedmi let činí 84 eur (2278 korun). Náklady na bydlení přitom hradí přímo úřady.
  • V České republice mají žadatelé o azyl nárok na kapesné ve výši 30 korun na osobu a den. Ti, kteří žijí v azylovém zařízení, mají rovněž nárok na stravu. Na ni však musí přispívat. Pokud si ovšem vaří sami, mají možnost získat finanční příspěvek ve výši odpovídající životnímu minimu.

Mohutný nárůst počtu migrantů však dokumentuje především meziroční porovnání. Za celý loňský rok zaznamenala evropská agentura koordinující ostrahu vnějších unijních hranic 282 000 příchozích.

Masivnímu tlaku dál čelí řecké ostrovy, především Lesbos, uvedl Frontex. Od ledna do konce září se na něj dostalo 350 000 migrantů. Dominantní skupinou mezi uprchlíky jsou zde nadále občané Sýrie.

Tlak na Řecko se podle Frontexu přímo projevuje také na následné takzvané balkánské trase směrem na západ Evropy. Maďarsko hlásilo 204 000 příchozích, tedy třináctinásobek proti roku 2014.

Odhady také hovoří ještě o dalších asi 97 000 osobách, které se do EU zřejmě dostaly z Chorvatska ve druhé polovině září poté, co Maďarsko uzavřelo své hranice se Srbskem. Údaj zatím není formálně v zářijové statistice Frontexu zahrnutý, předpokladem však je, že většina z těchto lidí byla už s velkou pravděpodobností započítána při příchodu do Řecka.

Stále citelnější nedostatek plavidel v Libyi a také zhoršující se povětrnostní podmínky mají podle Frontexu vliv na změnu situace na trase mezi touto africkou zemí a Itálií. V září tudy do EU dorazilo 12 000 lidí, polovina srpnového počtu. Celkově to znamená, že za prvních devět měsíců letošního roku touto cestou připlulo do Evropy skoro 129 000 osob, nejpočetnější skupinou jsou zde Eritrejci.

Operace proti pašerákům

Evropská unie spustila před několika týdny druhou fázi své námořní operace právě v této oblasti. Nyní mohou lodě zemí EU v mezinárodních vodách kontrolovat a zadržovat pašerácká plavidla.

„Řecko a Itálie potřebují s registrací a identifikací nově příchozí nutně pomoci,“ uvedl dnes šéf Frontexu Fabrice Leggeri. Připomněl, že agentura se už obrátila na členské země s žádostí o pohraničníky, kteří by mohli pomoci.

Frontex žádá až o 775 lidí, 670 z nich je potřeba právě v Itálii a Řecku, další by působili jinde a umožnili uskutečnit potřebné přesuny. Odborníci by měli pomáhat úřadům s identifikací národnosti příchozích, vyšetřovatelé by měli přispět ke shromažďování údajů o pašeráckých sítích a aktivitách. Potřeba jsou také překladatelé.

Jan Zátorský: Uprchlíci na maďarsko-srbské hranici. Vítězná fotografie Czech...
Migranti v registračním centru v Pasově.

Evropská unie na sílící migrační vlnu reaguje rozbíhajícím se zlepšováním ochrany vnějších hranic a snahou zřizovat takzvané „hotspoty“, tedy týmy a místa sloužící právě k rychlé identifikaci a registraci příchozích. Evropa také urychleně řeší reformu své azylové a návratové politiky a snaží se přispět k řešení příčin krizí, kvůli kterým statisíce lidí své domovy opouštějí. Součástí evropské odpovědi je také Českem a některými dalšími zeměmi odmítané přerozdělování některých žadatelů o azyl z nejpostiženějších míst mezi další státy osmadvacítky.

Autor: