"Můj o čtyři roky starší bratr umřel hlady v 60. letech, protože se o něj nikdo nepostaral. Mě poslali do téhle kolonie," řekl Lui reportérovi agentury Reuters ve vesnici Lien-ťiang v jižní Číně, která se v minulosti stala internačním místem pro nemocné s leprou, známou také jako malomocenství nebo Hansenova nemoc.
Čína přestala vylučovat nemocné s leprou ze společnosti poté, co bylo v roce 1982 zavedeno léčení nemocných antibiotiky a lepra byla překlasifikována na další běžnou kožní chorobu léčitelnou ambulantně.
Ale tisíce vyléčených pacientů, jako je Lui, a ještě více jejich potomků nadále strádají v tisících podobných vesnic v Číně, protože kdyby se pokusili zapojit do normální společnosti, ta by je odmítla.
Malomocenství je dávná choroba, která postihuje lidstvo nejméně 4000 let. Není ale tak vysoce nakažlivá, jak se lidé dlouho obávali. Lékaři věří, že se přenáší kapénkami z nosu a úst nakažených osob. Způsobuje ji bakterie Mycobacterium leprae a při nakažení poškozuje kůži a nervy. Výsledkem je znetvoření a v některých případech znecitlivění, které může zvýšit náchylnost pacientů ke zranění. Většina lidí je proti ní imunní.
Skupina genetiků v Číně a Singapuru před časem objevila varianty sedmi genů, u nichž se zdá, že zvyšují náchylnost člověka k nemoci. Vyvrátili tak dávné přesvědčení, že lepra není dědičná. "Znamená to, že část rizika může být zděděná," říká člen vědeckého týmu Liou Ťien-ťün. "Pokud má člověk pět z těchto sedmi genů, pak do jisté míry lepra může být přenesená, zděděná.
Zvýší se riziko nákazy v porovnání s ostatními lidmi. Genetický defekt tu hraje svou úlohu. Vědci porovnali geny více než 700 pacientů s leprou ve východní Číně s geny více než 1200 lidí, kteří touto nemocí netrpí. Zjistili, že u nemocných se soustavně objevuje oněch sedm variant genů. To může vysvětlovat, proč navzdory účinné léčbě poskytované zdarma v Číně každoročně přibývá průměrně 1600 nových případů.
V roce 2008 bylo zaznamenáno na celém světě téměř 250.000 nových případů malomocenství, z toho více než polovina v Indii.
Fan Kuo-šun, který vyrábí protetické končetiny a boty pro vyléčené pacienty s leprou, je jedním z těchto případů. Oba jeho rodiče i dědeček z matčiny strany trpěli malomocenstvím. On si pamatuje, jak se mu objevily na rukou puchýře, když mu bylo jedenáct let.
Kožní léze jsou jedním ze symptomů lepry. Puchýře ale rychle zmizely a další příznaky - necitlivost v rukou a mizení obličejového ochlupení - se objevily, až když mu bylo 23 let. "Byl jsem diagnostikován s tou chorobou a dva roky jsem bral léky. Pak jsem se vyléčil," říká pětatřicetiletý Fan, který je ženatý a má dvě dcery ve věku čtyř a pěti let.
Lékaři v Číně měli dlouho podezření, že genetika v případě lepry hraje roli, když viděli, že v případě nákazy jednoho z rodičů onemocněly děti, ale partner nikoli. "Pokud jde o vystavení nákaze, je manžel či manželka stejně ohrožený jako děti, pokud ne víc," říká Liou.
"Proč by pak děti měly být častěji nakažené než partner? To nám říká, že roli hraje genetika." Výzkum, který bude dále pokračovat, financuje převážně Čína. Její zájem o vyřešení otázek kolem lepry pohání nutnost bojovat proti jiné nemoci - tuberkulóze, zvláště pak proti jejím formám odolným vůči lékům. Tuberkulóza patří do stejné třídy bakterií jako lepra.
Čína je po Indii druhou nepostiženější zemí tuberkulózou na světě. V současnosti je tu registrováno 4,5 milionu případů TBC. Každý rok tuberkulózou onemocní 1,4 milionu Číňanů a v roce 2008 tu na ni zemřelo 160.000 lidí.
"Protože lepra patří do stejné rodiny jako TBC, naznačuje nám všeobecnou lidskou reakci na tuto třídu mykobakterií," říká Edison Liu, který vede singapurský genetický institut (GIS). "Čím víc chápeme lidskou reakci na tuto třídu patogenů, tím víc chápeme, jak je léčit."
