Od roku 1988 vždy správně určil vítěze voleb, letos ale politolog svému modelu nevěřil

Abramowitzův model nazvaný „time-for-change“ (čas na změnu) využívá několik proměnných, na základě nichž předpovídá výsledek voleb. Zajímá jej stav ekonomiky, popularita dosluhujícího prezidenta a to, jestli je to jeho první či druhé období ve funkci.

Ekonomika vychází z čísel o růstu HDP ve druhém čtvrtletí volebního roku a popularitu prezidenta reprezentuje výsledek průzkumu společnosti Gallup z června toho roku. Každý volební rok navíc algoritmus využívá kvůli přesnosti data, která přihlížejí i k výsledkům předchozích voleb.

Na základě těchto faktorů v létě vyšla předpověď výsledku letošních voleb favorizující Trumpa se ziskem 51,4 procenta hlasů všech voličů. Abramowitzovu modelu přikládají političtí experti při každých volbách velkou váhu. Ve všech sedmi prezidentských hlasováních, ke kterým v uplynulých téměř třiceti letech došlo, totiž určil vítěze správně s průměrnou odchylkou asi 2,2 procentního bodu.

Jenže v letošních specifických volbách ani sám autor předpovědního modelu nevěří jeho správnému odhadu. Týden před volbami zveřejnil na webu New York Daily News článek, ve kterém přinesl argumenty, proč by měla nakonec zvítězit Clintonová.

„Existuje několik charakteristik, které ovlivňují souboj v roce 2016,“ napsal Abramowitz. „Od roku 1984 jsou rozdíly mezi hlavními dvěma stranami velmi malé, takže žádné volby nebyly od druhého vítězství Reagana jednoznačné,“ dodal politolog.

Naopak v jednotlivých státech podle něj často dominuje jedna ze stran, proto jsou jednoznačně předvídatelné. Od roku 2000 ve čtyřiceti státech a hlavním městě zvítězila vždy stejná strana. Znamenalo to vždy 242 demokratických volitelů proti 180 republikánským. „Vysvětlením tohoto vývoje je nejsilnější pocit sounáležitosti k soupeřícím stranám za posledních šedesát let,“ napsal Abramowitz.

To podle politologa platí i pro neregistrované voliče, kteří se považují za podporovatele jedné z dominantních stran. Pokud se skutečně většina lidí silně identifikuje jak s republikány, tak demokraty, Abramowitz očekával, že svůj názor projeví většina z nich i ve volební den. Nakonec podle něj tedy je ve volbách rozhodující, že sympatizantů demokratů je jednoduše více než sympatizantů republikánů.

Předpokládal proto, že Clintonová zvítězí s alespoň tříprocentním náskokem v celonárodním součtu hlasujících. Otázkou zůstává, jestli byl silnější Abramowitzův model, nebo jeho instinkt vycházející z jiných méně předvídatelných proměnných.