11. června 2016 17:00 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Odchod Británie z EU pomůže i Česku,
tvrdí stratég kampaně Vote Leave

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 64Diskuse
Jsme silní. Podle Marka Purseyho potřebuje mnohem více Evropa Británii než... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jsme silní. Podle Marka Purseyho potřebuje mnohem více Evropa Británii než... | foto: MAFRA – YAN RENELT
Velké Británii případný odchod z Unie neublíží. Bude tomu právě naopak, protože jí to usnadní obchod s mimoevropskými partnery, soudí Mark Pursey. Ten je jedním ze stratégů kampaně Vote Leave, která prosazuje brexit.

LN: Proč by měla podle vás Velká Británie opustit Evropskou unii?
To je úplně jednoduché: protože by to bylo lepší pro Británii. Pokud jste v Evropské unii, nemůžete například uzavírat obchodní dohody s ostatními státy přímo, ale všechno za vás vyjednává Unie. Vzniká tak jeden blok, v němž se smazávají rozdíly mezi zájmy a potřebami členů.

Osobně se domnívám, že naše hospodářství to dlouhodobě poškozuje. Chápu ale, že napříkladv Česku to vidíte jinak, protože vaše ekonomika je hodně svázána s nejbližšími sousedy, hodně vyvážíte na vnitřní trh, takže pro vás má smysl být členem klubu. Nám Britům naopak členství brání rozvíjet tradiční vztahy k ostatním částem světa, především pak k zemím britského Společenství národů (Commonwealthu).

Euroskeptik

  • Mark Pursey (41) je politický a mediální konzultant, zakladatel a majitel poradenské společnosti BTP Advisers, která sídlí v Londýně, Paříži a Nairobi.
  • Podílel se na kampani Vote Leave, která prosazuje odchod Velké Británie z Evropské unie. V roce 2015 například řídil krizovou komunikaci vlády Libérie v souvislosti s epidemií eboly.
  • V minulosti také působil jako volební manažer britských liberálních demokratů. Členem této strany, která na rozdíl od Purseyho setrvání v EU podporuje, je přes dvacet let.

Přitom to jsou státy, jež nám jsou blízké, máme na ně historické vazby, jejich právní systémy vycházejí z anglického common law, jsou to v podstatě anglicky mluvící státy.

LN: Britové ale sledovali po staletí strategii „být jednou nohou na kontinentu“ a kontrolovat situaci. Není v tom rozpor?
To je sice pravda, ale odchodem z EU přece nepřestaneme být součástí evropského kontinentu. Na naší geografické poloze to nic nezmění, evropskou pevninu máme stále na dohled.

LN: Ztratíte možnost ovlivňovat tvář evropské politiky...
To je málo. Takovýto pohled je namístě, pokud si myslíme, že Británie může uplatňovat vliv na globální scéně, když se bude přizpůsobovat ekonomickým a politickým pravidlům Unie.

Máme u nás dost lidí, kteří se domnívají, že to je správně – včetně našeho premiéra.

Já ale věřím, že nadcházející referendum ukáže, že většina občanů s něčím takovým nesouhlasí. Ano, máme v Evropě své zájmy, ale kromě toho se máme zaměřit na záležitosti v okolním světě, a to z historických, ekonomických i politických důvodů.

Ilustrační foto.

LN: Mnozí stoupenci brexitu argumentují, že Británie nepotřebuje evropský vnitřní trh, protože má Commonwealth. Je to reálná alternativa?
Jistě. Především dnes patří ekonomika řady států Commonwealthu k nejvíce dynamickým na světě. Podívejte se na Indii, Austrálii či Kanadu.

Naopak země jako Španělsko nebo Itálie jsou na chvostu v rámci EU. To je tak evidentní, že to nikdo nemůže popřít. Stejně tak je zjevné, že to je důsledek společné evropské měny, jež se k těmto státům vůbec nehodí.

Takže máme na vybranou, jestli chceme být dál spolu se státy, jejichž hospodářská síla a perspektiva dalšího vývoje je na sestupu, což se musí zákonitě projevit i na kondici celku, čili EU. Jsem si jistý, že pokud bychom se sešli za deset let a podívali se pak na ekonomickou situaci Unie, zjistíme, že její podíl na celosvětovém obchodě je nižší.

Anebo si můžeme zvolit těsnější propojení se státy, které jsou na vzestupu a jimž patří z hlediska dalšího vývoje budoucnost.

Starosta Londýna Sadiq Khan je pro setrvání země v EU.
Stoupenci brexitu na shromáždění v Londýně.

LN: Jak pak budou vypadat vztahy Londýna a Bruselu v případě, že Británie z Unie odejde?
Tím nás neustále straší stoupenci členství. Prý máme před sebou nejistou budoucnost a podobně. Nezapomínejme, že jsme pátou ekonomikou světa, jsme stálým členem Rady bezpečnosti OSN, máme jednu z největších armád.

Velká Británie je mnohem méně závislá na Evropě než Evropa na Británii. Máme obrovský obchodní schodek s většinou evropských států, hlavně s Německem, které vyváží do Británie podstatně více zboží, než kolik jde opačným směrem.

Pokud chtějí Němci u nás i nadále prodávat své luxusní vozy, nebudou souhlasit se zaváděním nějakých vysokých obchodních bariér. To by byla Unie sama proti sobě.

LN: Ale také si brexit nelze představit, jako že se udělá čistý stůl, zpřetrhat všechny vazby...
Nikdo neřekl, že bychom chtěli zpřetrhat ze dne na den všechny vazby s EU. Pokud bychom se rozhodli pro odchod, tak dle Lisabonské smlouvy nastane dvouletá fáze, kdy budeme jednat s Bruselem o budoucích vztazích. To už víme. Jediné, co zatím nikdo neví, je kdy tato jednání začnou.

Boris Johnson chce odchod Británie z EU

Boris Johnson chce odchod Británie z EU

LN: Například bývalý londýnský starosta Boris Johnson tvrdí, že po brexitu může získat Británie lepší podmínky pro vztahy s EU, než jaké vyjednal premiér Cameron v únoru...
Rozhodnou-li voliči v referendu o odchodu z EU, bude to rozhodnutí nejvyššího suveréna.

Pak bychom byli v úplně jiné situaci, protože bychom jednali s Evropskou unií z pozice nečlena, zatímco Cameron jednal s Bruselem jako ten, jenž chce v Unii zůstat. A to je dost velký rozdíl.

Premiér dostal přislíbeno pouze to, co zbytek EU považoval ze svého pohledu za akceptovatelné.

Jakmile v Unii nebudeme, nastane zcela nová situace a získáme zároveň kontrolu nad tím, jaká pravidla budou náš budoucí vztah s EU určovat. Takže v tomto smyslu bude tato dohoda lepší.

LN: V posledních týdnech před hlasováním začíná hrát stále větší roli téma migrace, které dosud zdůrazňovala hlavně kampaň blízká euroskeptické Straně nezávislosti Spojeného království (UKIP). Teď se ale migračního tématu chopila i oficiální kampaň Vote Leave. Nejsou vaše argumenty podobné těm, jež uplatňují populisté?
Nikoli. Je to důležité téma, protože za krátkou dobu k nám přišlo hodně lidí, kteří u nás začali pracovat a získali přístup k našemu sociálnímu systému. Za posledních deset let to byly tři miliony lidí navíc. To vyvolalo nápor na sociální systém, vedlo k tlaku na mzdy, na kapacity ve školách atd.

Ale musím říct, že téma migrace se už řešilo podstatně dřív, než s tím přišla kampaň Vote Leave. Hlavní motto oficiální kampaně prosazující brexit nemělo od počátku nic společného s migrací, protože cílem bylo získat zpět kontrolu. Jednak nad penězi, které posíláme do Bruselu a jež můžeme využít lépe a účelněji u nás doma a nebudou tak použity na financování věcí, jež se nás vůbec netýkají a nejsou v našem zájmu.

Dalším cílem kampaně je přesvědčit voliče, že je možné získat zpět kontrolu nad zákonodárným procesem, aby poslední slovo měli poslanci britského parlamentu volení britskými voliči. Ti totiž mohou v případě, že se jim nějaké rozhodnutí poslanců nelíbí, zvolit příště někoho jiného. Ale nikým nelegitimovanou a nevolenou Evropskou komisi sesadit nelze. V EU běžně dělají zákony lidé, kteří nikdy neprošli sítem voleb, a tudíž nejsou zvyklí se za svá rozhodnutí někomu zodpovídat.

Příprava hlasovacích lístků.

LN: Co vedlo vás k tomu, že jste se zapojil do kampaně na odchod Británie z EU?Přes dvacet let jsem členem liberálních demokratů, kde je většina členů i vedení proevropská. My jsme v rámci oficiální kampaně Vote Leave, jež prosazuje brexit, založili skupinu „Liberálové pro odchod“ (Liberals for Leave). Naším cílem je apelovat na liberální demokraty, aby hlasovali pro brexit. Překvapuje mě, jak velkou odezvu jsme tím u našich členů a sympatizantů vyvolali. Souvisí to s tím, že i řada jinak proevropských založených voličů strany dospěla k závěru, že míra integrace dosáhla neudržitelně vysokého stupně a že je třeba méně centralizovat. Podpořila nás řada našich komunálních politiků

Pro mnohé z nás byl jedním z důvodů, proč se rozhodli podpořit odchod z EU, chabý výsledek Cameronových jednání s Bruselem o nových podmínkách našeho členství. Přesvědčilo nás to o tom, že současná Unie je nereformovatelná a že je nemožné, aby se stala více demokratickou se silnější odpovědností. Proto je jedinou cestou, jak tento nedostatek vyřešit, odchod z Unie a navázat s ní nějakou jinou formu vztahů.

Řekl bych, že i pro státy jako Česko je lepší, aby Británie odešla, protože jedině to může fungování Unie změnit. Pokud bychom totiž zůstali, Unie by to mohla pochopit tak, že všechno je v nejlepším pořádku a nic se měnit nemusí.

Podle nového průzkumu těsně vedou odpůrci brexitu

Zastánci setrvání Británie v Evropské unii v nejnovějším průzkumu pro list The Observer těsně převažují nad odpůrci. Zůstat v EU chce 44 procent dotazovaných, naopak pro brexit, tedy odchod Británie z EU, se vyslovilo 42 procent dotazovaných a 13 procent zůstává nerozhodnutých. To je v rozporu s výsledky průzkumu společnosti ORB zveřejněnými v pátek, které ukázaly, že odpůrci členství vedou o deset procentních bodů.

Britové budou hlasovat o tom, zda zůstanou součástí EU, 23. června. Jejich rozhodnutí může mít dalekosáhlé důsledky pro politiku, hospodářství, obranu a diplomacii Británie, ale i dalších zemích, napsala agentura Reuters.

Dosavadní průzkumy vykreslují situaci v Británii nejednoznačně. Ankety uskutečněné prostřednictvím internetu jsou ve valné většině pro podporovatele brexitu příznivější než telefonické průzkumy. Některé nedávné ankety ukazovaly těsné vedení zastánců setrvání v EU, zatímco podle jiných vedli příznivci brexitu.

  • 64Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz