13. března 2015 7:00 Lidovky.cz > Zprávy > Lidé

Odejít do Izraele? Co bych tam dělal?

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Karol Sidon | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Karol Sidon | foto: MAFRA: Martin Adamec
Loni v létě se Karol Sidon vzdal postu pražského rabína, na němž byl od roku 1992 (zároveň s postem vrchního zemského rabína). Chtěl si podle svých slov udělat čas a prostor na úklid ve vlastním životě. Bulvárem i pražskou židovskou komunitou v té chvíli vířil příběh o čtyřiačtyřicet let mladší dívky, která se z jeho posluchačky stala jeho partnerkou.

Na rovinu mu přes média vzkázala, že ho miluje a čeká, až se rozvede. A přesně před rokem pod pseudonymem Chaim Cigan, který byl mimochodem během pár hodin odhalen, vydal první díl své tetralogie Kde lišky dávají dobrou noc pod názvem Altschulova metoda.

LN:Jak vnímáte rostoucí antisemitismus v Evropě v poslední době? Přece jen se z Židů stává univerzální terč pro pravicové extremisty i islamisty.
On tu byl vždy. Když se palestinský terorismus odehrával na Středním východě a týkal se izraelských Židů, celá Evropa se tvářila, jako by to vyvolávali oni a Izrael, a hledali v tom oprávnění pro palestinský teror. Dnes se však islámský teror přesunul do Evropy a ta ho pocítila na vlastní kůži. Zajímá mě, jak se s tím dokáže vyrovnat, ale mám vážné pochybnosti, jestli toho je schopna. Snaha neustále hledat viníka nejdříve v Židech a Izraeli je příběh na pokračování a táhne se celými dějinami, nejen moderními.

LN:Židé se ze zemí jako Francie a Belgie hodlají stěhovat a míří na jiné kontinenty, až do Latinské Ameriky nebo Austrálie. Jak to cítí Židé v Česku?
V Česku to tak není a je to do značné míry dané tím, že je porozuměním pro Izrael a jeho podporou v EU ojedinělé. Dokonce i levicová vláda v tomto směru pokračuje, což mě příjemně překvapilo, nemluvě o názorech prezidenta Zemana, které tvrdošíjně zastává po celá léta. Ukazuje se, že Češi a Izraelci mají k sobě sympatie, dané něčím víc než obdobnou geopolitickou situací, nebo že si Izrael cení toho, že má v Evropě alespoň někoho, kdo ho podporuje. Z druhé strany je však třeba dodat, že v Česku zastupují roli Židů ve světě Romové. Momentálně tedy nepřátelství vůči Židům ustoupilo dokonce i ve veřejných projevech krajní pravice, protože nasměrovat frustraci na romskou entitu je jednodušší. Otázka je, jak dlouho to bude trvat a kdy přijdou Židé zase na paškál, protože antisemitismus je nedílnou součástí neonacistické ideologie. Dříve jsem si říkal, jaké neštěstí by bylo, kdyby se zdejší neonacistická hnutí spojila s islamisty, ale vůbec jsem nepočítal s tím, že by je v tom zastala levice. V Izraeli už dlouho existuje levicové hnutí Šalom achšav, Mír nyní. Účastní se ho lidé jako spisovatelé Amos Oz nebo Avraham Ben Jehošua, a jestliže v této době přijedou do Evropy a vyzývají Evropany, aby podporovali Palestince, pochybuji o jejich zdravém rozumu. Jako by si neuvědomovali, že zasévají setbu, která na tomto kontinentu už jednou dozrála. Je to však i známka toho, že v samotném Izraeli složitě hledají smír a modus vivendi pro soužití s nepřítelem, který se k nim jako nepřítel staví.

LN:Nepřemýšlel jste vy sám o tom, že byste opustil Česko?
O tom, že bych se odstěhoval do Izraele, jsem uvažoval již dávno, a když jsem tam byl, tím spíše, ale nevyšlo to. Připravoval jsem se tehdy na rabína a stal jsem se jím tady. Že bych se ale teď rozmýšlel kvůli tomu, co se děje v Evropě, to ne, byť jako eventualita je to pořád otevřené. Rabínů tam mají víc než dost a až na jednu povídku a pár rozhovorů mi v Izraeli žádná knížka nevyšla a žádnou moji hru tam neuvedli. Takže co bych tam dělal?

LN:Třeba užíval života. Pro ortodoxního žida je to přece pohodlné, přirozené prostředí.
Přirozenější a řekl bych, že i příjemnější. Židé jsou přece jen živější národ než odtažití Češi.

LN:Ještě jako velvyslanec v Izraeli mi Michael Žantovský v rozhovoru řekl, že součástí výjimečnosti Izraele je, že tam skutečně o něco jde. Třeba o život.
Je to tak, tam od začátku až dosud o život jde. My tu zažíváme žabomyší války. Ale netvrdím, že tamější politika nemá podobný ráz. Ve slavném židovském vtipu Kohn ztroskotá na moři a zachrání se sám na ostrově, kde postaví dvě synagogy. Do jedné že bude chodit a do té druhé že ani náhodou nepáchne.

V magazínu dále najdete:

Důchodci a antidepresiva. Proč seniorům hrozí deprese častěji než mladším a proč se za psychické potíže stále stydí? Jak se žije v domě vlastnoručně vyrobeném ze slámy vyprávějí manželé z malé obce na Chrudimsku.

Nora Grundová, Lidové noviny
  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na Lidovky.cz