Původně přitom už majitelky měly mít peníze na účtu a areál měl patřit státu. "Na září jsme proto odřekly tři školy v přírodě," tvrdí majitelka Žalova Zdeňka Pařízková v téměř prázdné restauraci. Návštěvnost se omezuje na náhodné hosty a zvědavce.
Ministerstvo financí: Na odkup peníze jsou, to problém není Ministerstvo školství má sice více než dvacet milionů korun na odkoupení, nechce však zatím podepsat smlouvu. "Rozhodně do té doby, než budeme znát rozpočet kapitoly školství na příští rok, ke koupi nepřistoupíme. A to z důvodu tzv. maření investic," uvedla ředitelka odboru vnějších vztahů ministerstva Kateřina Böhmová. Koupili by totiž areál a neměli na jeho údržbu.
Ve hře je více než 70 milionů korun na zřízení mezinárodního vzdělávacího a konferenčního centra v Žalově, které na návrh ministra pro lidská práva Michaela Kocába schválila i vláda. A ty zatím školství nedostalo. Podle Bohdana Hejduka z ministerstva financí se požadavek týká rozpočtu na rok 2010, o němž má vláda jednat ve středu. Konečné schválení bude věcí poslanců a není jisté, zda ministerstvo nepočká až na jejich rozhodnutí. Jak ministři, tak poslanci totiž mohou částku v rámci úspor škrtnout. "V případě, že by nedošlo k navýšení kapitoly školství o požadovanou sumu, budeme muset samozřejmě zvažovat různé varianty řešení a je nyní předčasné o nich hovořit," uvedla Böhmová.
Jenže to majitelky nezajímá. Jednání o prodeji se táhnou už několik let a ony kvůli tomu například do areálu neinvestují, jak by si představovaly. "Blíží se okamžik, kdy se můžeme znovu rozhodnout, zda budeme s prodejem souhlasit," přiznala LN vedoucí Žalova Alena Vojtová, matka majitelky. Podle ní jim protahování komplikuje situaci. "Ani hostům nemůžeme nabídnout dostatečný sortiment, není jasné, na jak dlouho mít zásoby, jak zaměstnávat personál," popisuje.
Mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob připomíná, že ve vztahu k majitelkám je věc z hlediska financí vyřešená a není důvod nekupovat. "Peníze na výkup ministerstvo školství má," říká.
Momentálně ze hry je samotný ministr Kocáb. "Prosadil jsem usnesení vlády na vzdělávací centrum včetně financování, dál už je to v gesci ministerstva školství. Přesto stále tlačím na dokončení," uvedl v červenci v rozhovoru pro MF Dnes s tím, že "proti němu" jdou někteří novináři.
Od státních úředníků dostaly majitelky podle vlastních slov několik termínů včetně tvrzení, že už letos nemusejí plánovat sezonu. První mluvil už o jaru. "Poslední termín pro smlouvu byl polovina září, pak nás uprosili na konec září. To už může být konečná, pak můžeme jednat s někým jiným či plánovat přestavbu," naznačuje Pařízková.
V "moravských Letech" se lidé rekreují už půl století
Areál Žalov vyrostl v roce 1940 jako kárný pracovní tábor pro tzv. štítící se práce. S nařízením o "potírání cikánského zlořádu" se v létě 1942 změnil v tzv. cikánský rodinný tábor, podobný jako Lety v Čechách. Do roku 1944 jím prošlo 1396 osob, z toho 207 tam zemřelo a 871 putovalo do koncentračních táborů. Část mrtvých je pochována v nedaleké obci, další v hromadných hrobech v lese u tábora.
Areál změnil majitele při privatizaci v roce 1995. I předtím ale sloužil jako rekreační komplex, kterým se stal v polovině minulého století. Stále zachovává strukturu původního tábora a stále v něm stojí, byť opravené, dva původní domy válečného vězení. Jeden slouží pro ubytování, druhý jako restaurace. Ty mají být základem nového centra.
Ministerstvo financí: Na odkup peníze jsou, to problém není Ministerstvo školství má sice více než dvacet milionů korun na odkoupení, nechce však zatím podepsat smlouvu. "Rozhodně do té doby, než budeme znát rozpočet kapitoly školství na příští rok, ke koupi nepřistoupíme. A to z důvodu tzv. maření investic," uvedla ředitelka odboru vnějších vztahů ministerstva Kateřina Böhmová. Koupili by totiž areál a neměli na jeho údržbu.
Ve hře je více než 70 milionů korun na zřízení mezinárodního vzdělávacího a konferenčního centra v Žalově, které na návrh ministra pro lidská práva Michaela Kocába schválila i vláda. A ty zatím školství nedostalo. Podle Bohdana Hejduka z ministerstva financí se požadavek týká rozpočtu na rok 2010, o němž má vláda jednat ve středu. Konečné schválení bude věcí poslanců a není jisté, zda ministerstvo nepočká až na jejich rozhodnutí. Jak ministři, tak poslanci totiž mohou částku v rámci úspor škrtnout. "V případě, že by nedošlo k navýšení kapitoly školství o požadovanou sumu, budeme muset samozřejmě zvažovat různé varianty řešení a je nyní předčasné o nich hovořit," uvedla Böhmová.
Jenže to majitelky nezajímá. Jednání o prodeji se táhnou už několik let a ony kvůli tomu například do areálu neinvestují, jak by si představovaly. "Blíží se okamžik, kdy se můžeme znovu rozhodnout, zda budeme s prodejem souhlasit," přiznala LN vedoucí Žalova Alena Vojtová, matka majitelky. Podle ní jim protahování komplikuje situaci. "Ani hostům nemůžeme nabídnout dostatečný sortiment, není jasné, na jak dlouho mít zásoby, jak zaměstnávat personál," popisuje.
Mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob připomíná, že ve vztahu k majitelkám je věc z hlediska financí vyřešená a není důvod nekupovat. "Peníze na výkup ministerstvo školství má," říká.
Momentálně ze hry je samotný ministr Kocáb. "Prosadil jsem usnesení vlády na vzdělávací centrum včetně financování, dál už je to v gesci ministerstva školství. Přesto stále tlačím na dokončení," uvedl v červenci v rozhovoru pro MF Dnes s tím, že "proti němu" jdou někteří novináři.
Od státních úředníků dostaly majitelky podle vlastních slov několik termínů včetně tvrzení, že už letos nemusejí plánovat sezonu. První mluvil už o jaru. "Poslední termín pro smlouvu byl polovina září, pak nás uprosili na konec září. To už může být konečná, pak můžeme jednat s někým jiným či plánovat přestavbu," naznačuje Pařízková.
V "moravských Letech" se lidé rekreují už půl století
Areál Žalov vyrostl v roce 1940 jako kárný pracovní tábor pro tzv. štítící se práce. S nařízením o "potírání cikánského zlořádu" se v létě 1942 změnil v tzv. cikánský rodinný tábor, podobný jako Lety v Čechách. Do roku 1944 jím prošlo 1396 osob, z toho 207 tam zemřelo a 871 putovalo do koncentračních táborů. Část mrtvých je pochována v nedaleké obci, další v hromadných hrobech v lese u tábora.
Areál změnil majitele při privatizaci v roce 1995. I předtím ale sloužil jako rekreační komplex, kterým se stal v polovině minulého století. Stále zachovává strukturu původního tábora a stále v něm stojí, byť opravené, dva původní domy válečného vězení. Jeden slouží pro ubytování, druhý jako restaurace. Ty mají být základem nového centra.
