ODPOVĚĎ (5.11.2007 10:19) Ve spisovných projevech je správné pouze bychom. Tvaru bysme lze užít spíše v neformálních projevech.

ODPOVĚĎ (5.11.2007 10:21) Před jak píšeme čárku tehdy, je-li podřadicím spojovacím výrazem, tzn. v případech, kdy "jak" uvozuje vedlejší větu (např. Nevím, jak bych se vám odvděčil.), a v infinitivních konstrukcích, které vedlejší větu zastupují (např. Přemýšlel, jak začít. Učil se zásady, jak psát správně česky.). Čárku před jak nepíšeme při srovnávání (rychlý jak vítr) a v ustálených spojeních typu "buď jak buď, dělej jak dělej".

ODPOVĚĎ (5.11.2007 10:26) Pane Beláne, jestliže končí věta datem nebo zkratkou s tečkou, další tečka se na konci věty už nepíše. Taková tečka má totiž zároveň i funkci zakončení celé věty.

ODPOVĚĎ (5.11.2007 10:28) Historický vývoj češtiny, sledujeme-li ho v průběhu několika staletí až do současnosti, postupně směřuje k tomu, že přibývá slovesných vazeb se 4. pádem na úkor vazeb jiných. Vazba "zmínit něco" není nová, jak se někdy lidé domnívají. Je zachycena už v Příručním slovníku jazyka českého (vycházel v letech 1935-1957).

ODPOVĚĎ (5.11.2007 10:30) Pro vyjádření časových okolností lze podle Slovníku spisovného jazyka českého zvolit předložku "v" jak ve spojení se 6. pádem: v zimě, v nejbližší době, v okamžiku, tak ve spojení se 4. pádem: v sobotu, ve všední den, v tu chvíli. Spojení v tuto chvíli tedy nelze hodnotit jako nesprávné. Jiná věc samozřejmě je, zda se toto spojení neužívá nadmíru.

ODPOVĚĎ (5.11.2007 10:35) Paní Raková, k takové změně nedošlo. V kultivovaných projevech nadále platí, že oslovujeme pátým pádem. Úbytek vokativů v mluvených projevech patrně souvisí s úbytkem prestiže korektního vyjadřování a oblibou spontánního, méně formálního až familiárního vyjadřování. V dopisech bychom však 5. pádem oslovovat měli.

ODPOVĚĎ (5.11.2007 10:38) Mohu jen zopakovat to, co jsem již napsala pí Rakové: ve spisovných projevech - ať už psaných, nebo mluvených – je náležité oslovování 5. pádem. Další příčinou, proč ubývá oslovení pátým pádem, by mohla být i nejistota, neznalost či lenost mluvčích skloňovat. Nutno poznamenat, že tvoření vokativu je u některých jmen značně problematické a existuje i více možných tvarů, např. Němče i Němci, Šnajdře i Šnajdre, Vepřeku i Vepřku, Pistorie i Pistoriusi atd. Pana Mirka Pravdu neznám - jen Honzu, Vaška a Ondru.

ODPOVĚĎ (5.11.2007 10:46) Mukl je zkratkové slovo, v němž není důvod pro psaní velkého písmene. Přestože se pro přechýlenou podobu nabízí přípona -yně, doporučili bychom nepřechylovat. Odhlédneme-li od pravidel společenského chování, i ženu můžeme označit za mukla, poděsa, exota či rapla.

ODPOVĚĎ (5.11.2007 10:48) Jednoduchou pomůckou je stisk kláves Ctrl a písmene F. Do vyhledávacího políčka si pak můžete zadat jakékoli slovo nebo jeho část.

ODPOVĚĎ (5.11.2007 10:50) Hodnocení krásné literatury, a to i pokud jde o jazykovou stránku, je vždy velmi subjektivní. Tato otázka více než jazykovědcům přísluší vědcům literárním, neboť ti posuzují literární dílo komplexně. Mně osobně z dřívějších autorů učarovali Karel Čapek a Bohumil Hrabal, ale zdá se mi, že v současné době se vzorem pro ostatní stávají víc spíš texty publicistické než umělecké.

ODPOVĚĎ (5.11.2007 10:59) Vždy je třeba vycházet z novinových žánrů. Zprávy a komentáře by měly být psány výlučně spisovnou češtinou. V rozhovorech nebo fejetonech není užití nespisovných forem, tedy i tzv. obecné češtiny, nepřijatelné.

ODPOVĚĎ (5.11.2007 11:02) Nedostatky v tištěných médiích, zejména v denících, nelze vždy přisuzovat jen jazykovým neznalostem. Noviny vznikají "za pochodu", mnohdy je zapotřebí některé texty zkrátit, aby mohly být zařazeny aktuální zprávy, a bohužel často není již čas na korekturu. Tolerovat bychom však neměli jazykové chyby v knihách. Větná stavba v mluvených projevech není tak složitá a explicitní jako v projevech psaných. Řeč je lineární, volné přiřazování vět (a užívání spojky "a") je pro mluvené projevy celkem přirozené.

ODPOVĚĎ (5.11.2007 11:08) Paní Klaclová, redaktorka oslovila pana Němce správně. V minulosti byl jediný možný tvar 5. pádu "pane Němče" (jako chlapče, lovče atd.). Jazykové příručky (např. Mluvnice češtiny 2) připouštějí i novější tvar Němci. Oba tvary jsou z jazykového hlediska rovnocenné. O tom, která varianta je vhodnější, rozhoduje v konkrétních případech rodinná tradice.

ODPOVĚĎ (5.11.2007 11:15) Jestliže se výuka češtiny zaměřuje pouze na větné rozbory, rozhodně to není správné. Nesprávné by však také bylo, kdyby se větné rozbory zcela opomíjely. Jsou důležité např. proto, aby žák poznal, který výraz je ve větě podmětem, a podle toho mohl rozhodnout o psaní i-y v příčestí minulém, a také proto, aby mohl správně klást čárky. Samozřejmě také záleží na paní učitelce, zda dokáže i tak obtížné téma vysvětlit srozumitelným výkladem a volbou vhodných příkladů tak, aby žákům češtinu přiblížila a nezošklivila.

ODPOVĚĎ (5.11.2007 11:17) Nejde o žádnou pravopisnou novinku. Podobu bryskní (z fr. brusque) uvádějí již Pravidla českého pravopisu z r. 1921 a všechny další jazykové příručky.