Náš problém? Sochy do veřejných prostor vybírají úředníci

Sochy na dvacet let. Tak mezi lety 1988 a 2010 vypadaly sochy Karla Bečváře, Huga Demartiniho a Jiřího Nováka | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

UKONČENO

Výtvarník a designér Pavel Karous se vedle vlastní tvorby a práce na VŠUP (asistent v ateliéru Sklo) věnuje pražskému veřejnému prostoru. Poslední dobou je velmi slyšet o projektu Vetřelci a volavky, který se snaží vrátit sídlišti Barrandov unikátní sochy z konce 80.let (Demartini, Bečvář, Novák). Proč leží zaprášené ve skladišti, jaké jsou jednání s radnicí a kam směřuje pražský (český) veřejný prostor?

položených otázek: 15 | jak se správně ptát | Aktualizovat
  1. Otázka má být stručná a jasná, maximálně tři řádky.
  2. Není možné reagovat na otázku zakládající se na externím odkazu.
  3. Přestože konfrontační otázky vítáme, nesmí překročit hranici slušnosti.
  4. Nepište otázky VELKÝMI PÍSMENY.
  5. Podepište se.
  6. Neopakujte dotazy, které už položili jiní.

Zodpovězené otázky

OTÁZKA (21.8.2012 22:20) Jaroslav Fleiberk
Přeji dobrý den, nejdříve bych se Vás rád zeptal proč již dnes nejsou sochy krásné a pak také máte-li povědomost kam se poděla plastika „Pradlena“. Krásná alegorie mnoha významů, kterou jsem ještě na konci osmdesátých let vídal na sídlišti Lužiny. Dle mého laického soudu se jednalo o velmi hrubě stylizovanou sevřenou dlaň (pěst) silně mačkající jakousi velmi měkkou hmotu. Někteří říkali, že to je to úhoř lapený turbínou, jiní mluvili o lisované bobuli. Nevím. Jak vlastně podobná sociálně a společensky kritická díla hodnotit v kontextu dnešního veřejného prostoru? Děkuji.
ODPOVĚĎ (22.8.2012 18:28)
Dobrý den, na Vaši první otázku (pokud´ myslíte sochy ve veřejném prostoru) je odpověď jednoduchá, protože umělecká díla nejsou vybírána odbornou komisí ale úředníky a politiky. Na druhou otázku Vám bohužel musím říci, že o ztracené plastice „Pradlena“ bohužel nemám žádné informace a dokonce mi ani nepomohli informace Ivo Obersteina, který byl hlavním architektem jihozápadního města a o sochách a plastikách na Lužinách podrobně zmiňuje ve svých přednáškách. Ale zahájíme pátrání. Plastik, co po revoluci zmizely je obrovské množství, jenom Praze jich odhadujeme na 400. Myslím si,že tuto podle popisu asi abstraktní plastiku z 80. let,lze v současném veřejném prostoru hodnotit veskrze kladně a to přesto že jsem ji neviděl. A to už proto, že si u místních lidí vysloužila lidový název jako „Úhoř lapený turbínou“ – skvělý! To znamená, že pomáhá vytvářet lokální legendu a genius loci, které je pro mladé sídliště tak důležité.
OTÁZKA (22.8.2012 10:35) Jan Vlk
Dobrý den, jaký je váš názor na "betonové květináče" na Smíchově? Děkuji, Jan Vlk
ODPOVĚĎ (22.8.2012 18:31)
Dobrý den, můj názor na osazení „květináčů“ je dle mého neodborný způsob, jak se pražští úředníci pokusily snížit emise z peněz EU, které nejenže zmenšují už tak malé průchozí prostory pro chodce, a tím paradoxně znevýhodňují ekologický pěší transport po Praze, ale hlavně budou dozajista sloužit reklamě a tak naopak navýší takzvaný vizuální smog.
OTÁZKA (22.8.2012 11:03) Votan
Dobrý den, existuje v praze street art? Kde se schovává?
ODPOVĚĎ (22.8.2012 18:38)
Dobrý den, myslím si, že v Praze existuje kvalitní Street Art a to i přes nulovou oficiální podporu či dokonce odpor úřadů. Za všechny mě nejvíce oslovila akce umělce pracující pod pseudonymem Epos 257 svou "okupací veřejného prostoru" na Palackého náměstí minulý rok. V minulosti mě nadchly překážky pro skateboardisty od Evžena Šimery na Letenské pláni, které byly kopiemi slavných Sol Lewitových minimalistických objektů. Vtipná byla na jaře instalace obřího malířského stojanu před sochou Josefa Mánese na Palackého náměstí od sochaře Rudolf Samohejla. Protest proti zatčení členek skupiny Pussy Riot nedávno zorganizovala mladá dvojice , když nasadili barevné kukly, které jsou mediálním symbolem této punkové kapely, desítkám figurativních soch ve veřejném prostoru Prahy. Úžasné jsou každoroční aktivity Street for Art na Jižním městě nebo projekty na piattzetě Nové scény Národního divadla. Jinak je samozřejmě v Praze situace trochu zastydlá v porovnání s akcemi v moravských metropolích, jako je Brno Art open nebo ostravský festival umění ve veřejném prostoru „Kukačka“.
OTÁZKA (22.8.2012 11:15) Vojta Hlávka
Dobrý den, přijde mi, že Praha stále zaostává za ostatními evropskými metropolemi ve výsadbě zeleně a instalací soch, fontán, prostě míst kde by si lidé mohli sednout a relaxovat. Ikdyž se pomalu lepší, velmi se mi líbí realizace fontány se stromy na náměstíčku v Americké ulici (ikdyž jsem se setkal s mnoha negativními ohlasy na sochy - "mýtycká" zvířata chrlící vodu - Vám se líbí?) i rekonstrukce Gröbovky se myslím vcelku daří. Proč je tak těžké instalovat nové či vracet staré sochy do sídlišť, která by tak aspoň získala trochu na atratkivitě? Není to v zájmu magistrátu? Mohli by se tak přeci využít třeba studentská díla a šedivá sídliště bychom mohli vcelku snadno změnit v "galerie umění". Děkuji
ODPOVĚĎ (22.8.2012 18:47)
Dobrý den, fontána od Miroslava Beščce v Americké se mi líbí, i když na rok 2005 je trošku fousatá. Co se týče Gröbovky rekonstrukce se určitě povedla, ale nedá mi si nevzpomenout na ostudu, jak se MČ Prahy 2 ztratila z depozitáře socha Neptuna, která byla součásti Grotty a byla nalezena v soukromém majetku. Na Vaši druhou otázku si myslím mohu odpovědět, že na vině je absence jakékoli koncepce ochrany, údržby a osazování nových výtvarných děl na pražských sídlištích ze strany městských častí i magistrátu.
OTÁZKA (22.8.2012 13:11) VK
Kde je hranice mezi konzervovanim pamatkove zony a tvorbou kontinualne se vyvijejiciho, skutecne zijiciho mesta? Je spravne, ze nove stavby a upravy pamatkove chranenych objektu posuzuji pouze "konzervatori" z pamatkoveho odboru?
ODPOVĚĎ (22.8.2012 18:49)
Dobrý den, myslím si na koncepci památkové ochrany, by se mělo podílet více odborníků nejen odporníci z památkového odboru, ale například i odborníci z oblasti sociologie, architektury, urbanismu, ekologie a výtvarného umění. Tak, aby nevznikl neživoucí skanzen, ale skuteční pulzující město pro lidi. Tento argument by ale neměl dávat příležitost k vulgární komerční těžbě veřejného prostoru Prahy.
OTÁZKA (22.8.2012 13:33) Anonym
Dobrý den, co se děje se sochama po jejich odstranění, jsou uloženy v kvalitních prostorách?Marcela
ODPOVĚĎ (22.8.2012 18:49)
Dobrý den, co se týká Barrandova jsou sochy bohužel zcela neodborně složeny jako stavební suť u nedaleké školy.
OTÁZKA (22.8.2012 13:34) Anonym
Týká se problém odstraňování soch pouze Prahy, nebo se tak děje i v jiných městech? A opravdu může pomoct petice - kolik podpisů musí mít a jak jste na tom?
ODPOVĚĎ (22.8.2012 18:52)
Problém je celorepublikový, ale v Praze paradoxně kvůli dostatku peněz na „revitalizace“ je situace katastrofální. Petice a především mediální tlak jež ji doprovází, skutečně může pomoci, jak se nám již osvědčilo v případě záchrany první kinetické plastiky v Československu od Jiřího Nováka na sídlišti Novodvorská. V současnosti máme kolem 400 podpisů, aby se s tím musel úřad zabývat potřebuje myslím alespoň 500.
OTÁZKA (22.8.2012 13:37) Anonym
Dobrý den, jak dlouho už se "záchraně" soch z období normalizace věnujete?
ODPOVĚĎ (22.8.2012 18:53)
Dobrý den, sochám z normalizace se věnuji od roku 2006, ale až v roce 2008 vznikem webových stránek a TV dokumentu se dá mluvit o projektu.
OTÁZKA (22.8.2012 13:41) Anonym
Dobrý den. Jak je vůbec možné, že "revitalizace", tedy něco, co by mělo být architektonickým zákrokem směrem k lepšímu, proběhla s tak strašným výsledkem? Víte, kdo rozhodl o odvezení soch? To není žádný postih? Přijde mi to šílené, a ještě za to někdo dostal zaplaceno.. Děkuji a hodně sil ve vašem úsilí, MK
ODPOVĚĎ (22.8.2012 18:56)
Dobrý den, bohužel kdo přesně dozoroval a provedl „revitalizaci“ náměstí bohužel nevíme, protože kompetentní úřad zatím neodpověděl na dotazy v dopise zaslaný členy petičního výboru, architekty sídliště Barrandov - Zdeněk Hölzel a Jan Kerel. Dopis byl zaslán před rokem a půl! Děkuji i Vám za Vaši podporu
OTÁZKA (22.8.2012 13:45) Tereza
Zdravím, jak se dají ochránit ostatní kvalitní sochy? Aby postupně při různých revitalizacích nedocházelo k jejich postupnému odstraňování..Děkuji
ODPOVĚĎ (22.8.2012 18:59)
Zdravím, myslím si, že jedinou šancí je, že se změní kulturní politika především památkového úřadu k uměleckým artefaktům osazeným ve veřejném prostoru po roce 68 (potažmo po roce 48). Zároveň by asi pomohlo, kdyby autoři sami aktivně vymáhali na škůdcích (zpravidla úřadech) nápravu podle zákona o autorských právech.
OTÁZKA (22.8.2012 13:48) Anonym
Ví se o situaci s bar.sochami zahraničí? To musí být hezká vizitka České republiky...
ODPOVĚĎ (22.8.2012 19:06)
Dobrý den, o situaci na Barrandově ví určitě jeden z autorů osazených soch Karel Bečvář, který žije ve Švédsku. Jinak, když o odstraňování soch z minulého režimu referuji v zahraničí v Německu, Francii, Turecku, vůbec nerozumí, proč si dobrovolně ničíme kulturní dědictví. Na Slovensku naopak mají v menší míře podobné problémy.
OTÁZKA (22.8.2012 15:26) Lukáš Paulů
Dobrý den, pane Karousi, mapujete oblast veřejného prostoru dob minulých i v cizině? Jak je na tom Česká republika ve srovnání například se Slovenskem, Maďarskem či Tureckem? Můj druhý dotaz směřuje na vaši pedagogickou činnost. Jak a do jaké míry vás inspiruje práce se studenty VŠUP?
ODPOVĚĎ (22.8.2012 19:26)
Dobrý den, náš projekt se tyto prázdniny rozrostl i na Slovensko, kde jsme s fotografem Hynkem Altem objely a zdokumentovali kolem 450 soch. Slovensko se na rozdíl od nás už z jámy úplné ignorace problematiky estetizace veřejného prostoru již vyhrabaly a začínají ji řešit, jak svědčí třeba znovu zavedení 1% s rozpočtu stavby na výtvarné umění. Tak, jak to mu bylo se štědřejší 4% za ČSSR a koneckonců do dneška ve většině západoevropských státech. Dalším rozdílem je, že na Slovensku za Normalizace neexistoval tak nepříjemná cenzura v oblasti kultury jako u nás, a tak po revoluci nebyl k těmto uměleckým dílům tak negativní postoj ze strany veřejnosti. V Maďarsku taky plastiky z minulého režimu neodstraňují tak jako u nás, zato nový režim osazuje dnes do veřejného prostoru sochy fašistického diktátora Miklóse Horthy!!! Práce se studenty VŠUP je super a pomáhá mi se udržovat otevřený a připravený na všechno.
OTÁZKA (22.8.2012 15:41) Ladislav Zikmund-Lender
Ahoj Pavle, tak kdypak se dočkáme nějaké tučné monografie o pražských sílištícch jako má Bratislava? :-) Jinak zdravím a držím palce!
ODPOVĚĎ (22.8.2012 19:33)
Ahoj Ladislave! připravujeme s nakladatelstvím Arbor Vitae publikaci o celém Československu 70. a 80. let - bude to obří atlas. Hotový bude na jaře příštího roku. A máš pravdu: některé aktivity v oblasti vizuální kultury města na Slovensku by pro Čechy měli být velkou inspirací. Zdravím
OTÁZKA (22.8.2012 16:38) Pavel Borecký
Dobrý den pane Karousi, jaká je Vaše osobní zkušenost s mírou angažovanosti občanů jednotlivých pražských čtvrtí na podobě veřejného prostoru? Jaké v ní lze vysledovat u lidí společné charakteristiky? V jaké městské části podle Vás existuje opravdu upřímná snaha s občany změny projednávat a jejich připomínky zohledňovat? Děkuji za odpovědi
ODPOVĚĎ (22.8.2012 20:07)
Dobrý den pane Borecký, moje osobní zkušenost s angažovaností občanů o podobě veřejného prostoru je překvapivě dobrá. Třeba na Praze 4, kde jsme iniciovali petici na ochranu plastiky Dálky od Jiřího Nováka, byly jsme na záměr plastiku odstranit upozorněni právě místním občanem. Petici nám následně v nadpoloviční většině podepsali právě obyvatelé sídliště Novodvorská, kde se fontána nachází. Založili si vlastní facebookové stránky a mediální účinek se postarali sami. Z toho usuzuji, že obyvatelům sídlišť na jejich veřejném prostoru záleží a jsou schopni vytvářet komunity a především, že už aktivní občané nechtějí přihlížet kolonizaci komercí veřejného prostoru Prahy, která není v jejich zájmu, ale v zájmu jen "pár jednotlivců". Na Vaši další otázku: myslím si, že třeba v MČ Trója existuje snaha komunikovat s občany a dělat rozhodnutí v jejich prospěch. Úřad je veden poměrně mladým architektem, který je nestraník a stal se starostou z pozice aktivisty. Úřad k tomu několik výhod, je to malá městská část, kde je doslova víc zvířat než lidí a voliči v této luxusní čtvrti jsou většinou vzdělaní lidé, kteří dávají přednost upraveným parkům a veřejným prostranstvím pro svoje aktivity a kulturu, před megaobchodními domy a takzvanými revitalizacemi. Děkuji Vám za Vaši otázku i otázky všech ostatních. S veselým pozdravem Pavel Karous
přeposlat e-mailem