Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Jaké jsou výhody a nevýhody výchovy homosexuálním párem? Ptejte se sociologa

Sociolog Zdeněk Sloboda

PRÁVĚ MŮŽETE POKLÁDAT SVÉ OTÁZKY

V Parlamentu se aktuálně projednává novela zákona o registrovaném partnerství, podle níž by homosexuálové žijící ve svazku mohli adoptovat dítě svého partnera. Cestu k tomu otevřel na začátku léta už Ústavní soud. A jak se ukázal nedávný průzkum, Češi jsou k tomuto tématu čím dál otevřenější. Jaký může mít výchova dvěma matkami, nebo dvěma otci na dítě? Jaké jsou výhody, případně nevýhody netradičního rodinného modelu? Ptejte se sociologa Zdeňka Slobody, který se otázkám souvisejícím se stejnopohlavními rodinami dlouhodobě věnuje. Čtenářům serveru Lidovky.cz bude od půl dvanácté.

položených otázek: 22 | jak se správně ptát | Aktualizovat
  1. Otázka má být stručná a jasná, maximálně tři řádky.
  2. Není možné reagovat na otázku zakládající se na externím odkazu.
  3. Přestože konfrontační otázky vítáme, nesmí překročit hranici slušnosti.
  4. Nepište otázky VELKÝMI PÍSMENY.
  5. Podepište se.
  6. Neopakujte dotazy, které už položili jiní.

Zodpovězené otázky

OTÁZKA (19.10.2016 9:36) Horáčková
Kdy se bude věc tedy konkrétně projednávat?
Zdeněk Sloboda: (19.10.2016 12:21)
Doufám, že tento týden v poslanecké sněmovně poslanecký návrh a v pondělí na vládě návrh ministerský. Doufám, že projdou oba a pak je v parlamentu spojí do jednoho a prosadí se. I když po těch více jak dvou letech čekání se také může stát cokoliv.
OTÁZKA (19.10.2016 8:33) Tom
Hezký den. Měl bych otázek několik, snad to nevadí. 1) Proč myslíte, že je u některých lidí tak zakořeněná nenávist vůči lgbt? Osobně se domnívám, že to je dost často "závist" - za neúspěchy v mém životě nemohu já, ale někdo jiný a lgbt jsou jako první na ráně, už jen proto, že se často mají minimálně materiálně lépe. Co si o tom myslíte? 2) Neustále se předhazuje, že "komunita" slibovala, že po RP už nic chtít nebude, že "komunita" se baví na Prague Pride atd. Osobně jsem nikde nic nesliboval, natož, že nebudu požadovat adopce, čili nechápu, proč se to podsouvá všem xset tisícům homosexuálů. Stejně tak Prague Pride, kterého se naopak z těch xset tisíc účastní zlomek a dost gayů a leseb s ním má problém, prostě se jim nelíbí. Proč se vše podsouvá vždy celé "komunitě" (jak ze strany zastánců, tak odpůrců). 3) Chápu snahu o zlegalizování adopcí parnterova dítěte a následně snad i adopcí obecně, za což i Vám osobně patří velký dík, nicméně, proč se zároveň nevolá po zrovnoprávnění všech práv partnerů a manželů? Mám na mysli např. vdovské důchody, společné jmění, apod. Myslím, že i to vše by pomohlo lgbt rodinám, stejná práva jako manželé, neházení do pytle s každým gayem, co se v TV neumí chovat atd. Omlouvám se za obsáhlost a díky za případné odpovědi.:-)
Zdeněk Sloboda: (19.10.2016 12:14)
Dobrý den, zkusím odpovědět, ale je toho opravdu hodně. 1) Lidé mají rádi svět přehledný, proto jim vyhovují stereotypy. Ty jsou součástí výkladu světa, a ten má určitý historický vývoj. Proto pokud nebudou mít lidé osobní zkušenost s LGBT lidmi a nezjistí, že jsou vlastně uplně normální a že stereotypy často neplatí, tak se budou řídit stereotypy. To, že by se měli LGBT lidé materiálně lépe a byli v průměru úspěšnější, není empiricky podložitelné. Už jenom proto, že hodně LGBT lidí se neoutuje a zůstává skryto, takže ani nevíme, jestli jsou úspěšní. Typciké (to skrývání) je pro tzv. mužské domény (sport, politika, byznys), kde tlak na maskulinitu v sobě také nese tlak na heteronormativitu, a to znamená často zamlčování části identity, která tuto normu nesplňuje. Každopádně situace trans lidí je velice problematická a na pracovním trhu jsou silně ohroženou skupinou. Představa, že se mají LGB lidé lépe pramení z toho, že historicky nemají tak často děti (obzvláště G a B muži), a tak peníze, které by jinak investovali do péče o děti a zároveň by docházelo k přerušení kariéry kvůli rodičovství, není tak zřejmé. Nicméně, pokud LGB lidé budou mít děti, pak tenhle argument bude neplatný. 2) Podsouvá se to proto, protože to je jednoduchý argument, jak něco řešit tak, že to řešit nebudeme. Zároveň to vychází z představy, že se dá s lidskými právy kupčit - což je v politice děje (tam se mění kdeco za kdeco). Faktem je, že společnost se mění, a proto v situaci s nulovými právy získat právo na partnerství byl horizont, za který nebylo vidět. Dnes již vidět je a stejnopohlavních párů, co mají děti je (minimálně vidět) čím dál tím více a je to najednou reálná volba v životě - v 90. letech tato volba moc reálná nebyla a v době před tím už vůbec ne. Fakt také je, že tehdejší aktivisté říkají, že nic neslíbili, jen souhlasili s tím, co jim bylo navrženo (protože jinak by nebylo nic). Mediální slib Jiřího Hromady v databázích médií není. Každopádně Jiří Hromada a další jsou již 5 - 10 let v "teplém důchodu" a není povinností současných aktivistů a aktivistek, aby brali ohledy na sliby nějakých lidí a organizací z té doby (pokud byly vůbec učiněny). ... Kdybych chtěl být vtipný, tak můžu hledat to, jak Josef Lux sliboval, jak budou vypadat církevní restituce a kdy budou. Nebo Václav Klaus sliboval, jaká bude společnost. A kde jsou sliby a kde je realita. Mirek Kalousek coby předseda KDU-ČSL chtěl vládnout kdysi s ČSSD za podpory komunistů a teď se podívejte, kde je KDU, kde Kalousek a jaká je jeho rétorika vůči ČSSD a komunistům. Z tohoto pohledu je vtipné, že politici sami se nechovají zásadově a neplní své sliby, ale když se jim to hodí, tak po ostatních požadují, aby oni sliby, které ani nedali (a oni jim podsouvají) dodržovali. 3) Agendu vdovských důchodů (cíl PROUDu "pro kvalitní stáří") i rovného manželství (cíl PROUDu "pro rovnost v partnerských vztazích") máme. Je ale omezená lidská kapacita na to, aby se řešilo vše najednou. Zároveň je tu i určitá politická a společenská situace, která ne/umožňuje dělat nějaké kroky. Ale cílem je úplné zrovnoprávnění (obzvl. v rodičovství a partnerství).
OTÁZKA (19.10.2016 8:24) Bary
Zdravím soupeře z AZ kvízu... Zdeňku, vím, že vychováváš dítě na rodičovské "dovolené". Jaké to je? A co bys poradil dvěma otcům při výchově?
Zdeněk Sloboda: (19.10.2016 11:58)
Zdravím a děkuju za otázku. Na konci mi rodičovská oficiálně skončila. Bylo to hodně náročné a i když jsem se cítil připravený, tak to byl větší záběr. Rozhodně to není dovolená. Co bych poradil jakémukoliv otci - nebát se, péči se člověk musí učit (bez ohledu na to, jestli je muž nebo žena) a chce to mít velkou trpělivost. Zároveň být rok na rodičovské (když se oba z páru prostřídají) není zásadní ani kariérní ani finanční ztráta a ten zisk z té zkušenosti je opravdu veliký. Člověk si pak začne vážit péče o domácnost, o jiné, sebe sama, i toho druhého, že mu/jí "vypomůže". ZS
OTÁZKA (19.10.2016 8:05) Jiří Veselý
Děti, které by byly (nebo event. už jsou) v náhradní péči dvou žen nebo mužů lze očekávat, že si budou svoji sociální roli muže či ženy "vybírat", nikoliv ji přijímat podle svého skutečného pohlaví. A jak je to se sociálními rolemi v homosexuálních párech - jsou stálé a nebo kdykoliv znovuzvolitelné, tedy svobodné, nikoliv vnucené společností?
Zdeněk Sloboda: (19.10.2016 11:54)
Dobrý den. Vaše otázka je složitá a pracuje s biologizujícími koncepty, které pracují s nějakou přirozeností, ale odpověď vede k sociálnímu chování. Tyto věci můžou, ale nemusí fungovat spolu. Dobré je používat kategorii genderu (sociální konstrukce mužství a ženství v příslušné kultuře, která má nějaký historický vývoj a podoby). Stručně: 1.) To, jakými jsme muži a ženami genderově není určeno tím, jaké máme pohlaví (genitálie, XY/XX chromozomy), ale tím, jaké vzory kolem sebe máme a jaké si vybíráme tak, že jsou pro náš temperament, talenty a vlohy vhodné. Socializace (i ta genderová) je velice důležitá a není to jen pohlaví, které určuje, jakými jsme muži a ženami. 2.) Mužských a ženských vzorů je mnoho. Žádný muž není stejný muž jako nějaký jiný - někteří mají rádi auta, jiní ne, někteří umí hrát fotbal a baví je, jiní ne, někteří nepláčou jiní pláčou, někteří jsou dobrými otci, jiní ne, někteří jsou dobrými muži, jiní nejsou. 3.) Genderová konstelace mono-pohlavního páru může být různá. Může dojít k podobné polarizaci, jako se očekává u různopohlavního páru, tzn. že jedna partnerka dělá jakoby mužské věci v domácnosti a druhá ženské. Většinou jsou ale stejnopohlavní vztahy liberálnější v tom, že si musí více věcí vyjednat a dohodnout se. Z čeho plyne další bod. 4.) Děti vyrůstající u stejnopohlavních párů častěji vídají, že se rodičovský pár na činnostech v domácnostech dohaduje, častěji se podle potřeby u činností o péči střídá atp. Otázkou může být, jestli to je dobře, nebo špatně. Pokud jsem konzervativec, tak to vidím jako špatné, protože mám představu, že muži jsou nějací a mají dělat něco a ženy "jiné" a mají dělat "jiné" věci. Pokud jsem liberální, tak to vidím jako dobrý vklad do života dítěte, že bude připravené o svém vztahu přemýšlet, komunikovat o něm a vyjednávat si, zároveň nebude muž překvapen z toho, že by mohl taky někdy uvařit a pečovat o dítě, a z toho, že žena by chtěla mít také kariéru. 5.) Žádné kvalitně udělané výzkumy nedokazují, že by děti ze stejnopohlavních párů byly odlišené od dětí z různopohlavních v tom, že by si neuměly vybrat jestli jsou hetero nebo homo, jestli jsou muži nebo ženy, nebo neuměli vstupovat do různopohlavních vztahů. S pozdravem, Zdeněk Sloboda
OTÁZKA (19.10.2016 8:22) Jaroslav Tachovský
Vyhody proti normalni rodine to nema zadne. Vyhody to muze mit leda tak oproti detskemu domovu nebo bezprisornimu zivotu na ulici. Homosexualita je deviace a zustane ji i kdyby parlament odhlasoval ustavni zakon, ze neni.
Zdeněk Sloboda: (19.10.2016 11:45)
Dobrý den, už jsem odpovídal výše na podobné dotazy. Pokud argumentujete "normální rodinou", tak si musíme říct, jaké jsou normální rodiny. Normální rodiny jsou rodiny různorodé (rozvedené a znovu sezdané, nikdy nesezdané ale žijící "na hromádce", pěstounské, adoptivní, prarodiče vychovávající svá vnoučata, atp.), z tohoto pohledu jsou i homoparentální rodiny rodinami NORMÁLNÍMI. Ad deviace: Tak to, že se ženy stávaly poslankyněmi a chodily studovat vysoké školy bylo před 80 lety deviací, dnes není. Ještě nedávno se přeučovali leváci na praváky, protože byli deviantní, dnes nejsou. Svět se vyvíjí i pojetí některých kategorií (které se zdánlivě zdají být určené přírodou, ale nejsou, žijeme několik tisíc let v kultuře). ZS
OTÁZKA (19.10.2016 7:09) Jakub
Výhody? Vážně? Až tam jsme došli?
Zdeněk Sloboda: (19.10.2016 11:40)
Dobrý den, už jsem na toto odpovídal jinému účastníkovi / účastnici chatu. Výhody jsou - jak pro děti z ústavní péče (životní a vztahové návyky z domácnosti a péče v páru jsou jiné, než z ústavní péče, a to bez ohledu na pohlaví rodičovkého páru), tak pro děti z různopohlavních vztahů, kdy někdy je lepší rozchod rodičovského páru, než vyrůstání v problematické vztahové situaci, a jsou i výhody i pro děti narozené do stejnopohlavních párů, jelikož jde o děti plánované, kdy rodiče významně rozvažují svoji materiální, finanční i sociální situaci, než do ní dítě přivedou. Děti jsou chtěné, milované a zabezpečené. S pozdravem, ZS
OTÁZKA (19.10.2016 6:00) František Jetel
Mě stačí, když vyjmenujete ty výhody. Předem děkuji.
Zdeněk Sloboda: (19.10.2016 11:37)
Dobrý den, děkuji za dotaz. Je nutné odlišit to, odkud se děti do rodin dostávají. Pokud jde o děti z předchozího heterosexuálního vztahu, tak pro dítě je jistě lepší, když žije v harmonickém stejnopohlavním páru, příp. je ve střídavé péče, kde jeden z rodičů třeba má stejnopohlavní vztah, než aby žilo v domácnosti s párem dospělých, kteří sice jsou jeho biologičtí rodiče, ale mají mezi sebou rozpory. V případě dětí z ústavní péče, tak existují výzkumy, které prokazují, že jakýkoliv pár, nebo rodinně podobná jezdnotka (s rodinnými vazbami, např. typu klokánek) poskytují dětem lepší prostředí pro dospívání, než ústavní péče (typu internátu s rotujícími pečujícími a většími skupinami dětí). V případě dětí, které se rodí přímo do stejnopohlavního páru, tak jako výhodu bychom mohli vidět to, že jde o plánovaná rodičovství, kdy rodiče pro to, aby měli dítě/děti musí překonat určité systémové ale i kulturní překážky, a tak děti jsou skutečně chtěné, jejich fyzické, materiální i citové prostředí je kvalitní. Z výzkumů psycholožky Susan Golombok, která dělá výzkumy již od 80. let na stále stejných rodinách/dětěch (ale i jiných - např. mezinárodní srovnávací výzkumy), dokládá, že děti vyrůstající ve stejnopohlavních párech mají jednu odlišnost, a to, že jsou citlivější vůči diskriminaci ve svém okolí a spíše se aktivně zapojí do jejího řešení (nebývají přehlížející svědci). Tzn. že sice negativní aspekt homofobie, ve které vyrůstají (protože mají rodiče, kteří nejsou heterosexuální), přináší pozitivní efekt v podobě určitých osobnostních a sociálních kvalit, které můžeme hodnotit jako pozitivní. Doufám, že jsem odpověděl.