On-line

Výslech rektora VŠCHT

Vlastimil Růžička | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

UKONČENO

Osobnosti ve výzvě upozorňují na alarmující stav českého školství, Senátu byla předložena Bílá kniha, která má pojmenovat problémy vysokých škol, a Dana Kuchtová odstupuje. Jak vidí stav českých škol jeden z kritiků bývalé ministryně jste se ptali 16.10. v 10:00 rektora VŠCHT Vlastimila Růžičky.

položených otázek: 39 | jak se správně ptát | Aktualizovat
  1. Otázka má být stručná a jasná, maximálně tři řádky.
  2. Není možné reagovat na otázku zakládající se na externím odkazu.
  3. Přestože konfrontační otázky vítáme, nesmí překročit hranici slušnosti.
  4. Nepište otázky VELKÝMI PÍSMENY.
  5. Podepište se.
  6. Neopakujte dotazy, které už položili jiní.

Zodpovězené otázky

OTÁZKA (14.10.2007 21:38) Přidal
Dobrý den, proč je často očekávání zaměstnavatelů a reálné schopnosti průměrných absolventů v zásadním rozporu ?
ODPOVĚĎ (16.10.2007 10:13)
Nemyslím si, že očekávání zaměstnavatelů a schopnosti absolventů jsou v příkrém rozporu. Přesvědčuje mne o tom průměrná nezaměstnanost našich absolventů, které je nižší než 4 %. Jsem přesvědčen o tom, že široký teoretický základ, schopnost analytického a syntetického myšlení jsou nejdůležitějším základem pro další vzdělávání. Dnes můžeme říci, že dalšímu vzdělávání v průběhu celého profesního života se ve vyspělé společnosti nevyhneme. Snažíme se vycházet vstříc i v prohlubování. dalších dovedností potřebných pro budoucí vedoucí manažery. např. zařazováním jednorázových kurzů na téma komunikace, prezentace a zařazováním volitelných předmětů.
OTÁZKA (14.10.2007 12:16) Je to 4.5 nebo uz 5
Jak byste, prosim, zhodnotil stav korupce v ceske akademicke obci, myslim nejen finacni, korupce vseho druhu - na obvykle stupnice 1-5 (5 - katastrofa)?
ODPOVĚĎ (16.10.2007 10:14)
Na VŠCHT Praha s plnou odpovědností a znalostí prostředí přiděluji stupeň 1.
OTÁZKA (14.10.2007 14:03) log-in
Pane rektore rád by jsem znal váš názor na toto.Firmy si stěžují,že nemají pokrytí dělnických profesí,děti a rodiče se snaží uchytit na středních a vysokých školách.Myslíte si,že by učňovské školství a i dělnické profese u nás pomohla vyřešit otevření se více učńovským adeptům ze zahraničí,stejně jako je tomu u fakult?Myslíte si,že práce O-peir je kromě jazykových znalostí pro studenty přínosem nebo zhoubou?Nejsou lepší profesní stáže?Media honí senzace v tom kolik postižených dokončuje studia,neměli by se zaměřit i na zdravé studenty minoritních národnostních skupin u nás?Školská reforma by měla i toto nabízet.
ODPOVĚĎ (16.10.2007 10:16)
Ministr Nečas připravuje tzv. zelené karty, které by měly umožnit rychlý a administrativně málo náročný příchod zahraničních odborníků, a to i dělnických profesí. Otevření učňovského školství uchazečům ze zahraničí je omezeno především jazykovými bariérami. Jakýkoli pobyt v zahraničí, včetně pobytů au-pair, je pro člověka přínosný, pro mladého člověka dvojnásobně. Kromě získání jazykových dovedností se setká i s odlišným kulturním prostředím, naučí se samostatnému a sebevědomému jednání a vystupování. Vždy jsem s velkou radostí sledoval, jak se proměnili naši studenti již po několika měsících pobytu na zahraniční univerzitě. Nedomnívám se, že bychom jakýmkoli způsobem bránili studentům minoritních národnostních skupin v přístupu ke studiu.
OTÁZKA (14.10.2007 16:17) respektive
Po precteni clanku, mam dojem, ze jedinym cim se pani Kuchtova provinila je to ze vam odmitla podepsat bianko sek na Eurodotace, ze chtela aby investice byly vyuzity na neco smysluplneho. Z vlastni zkusenosti vim, ze vysoke skoly jsou slusne pracky na penize, ze samozrejme finance potrebuji, ale i ty co maji dost casto zcela nesmyslne utraceji.
ODPOVĚĎ (16.10.2007 10:21)
Nevím, odkud své zkušenosti čerpáte. Žádnou českou vysokou školu bych si nedovolil označit jako „slušnou pračku na peníze“. O bianko šeku na prostředky z evropských strukturálních fondů nemůže být vůbec řeč. Čerpání peněz z evropských fondů se řídí velmi přísnými pravidly, a je to správně. Všichni rektoři i další budoucí příjemci podpory usilují společně o co nejúčelnější využití evropských prostředků. Šanci pomoci rozvoji českého výzkumu a tím i vysokých škol nesmíme promarnit.
OTÁZKA (14.10.2007 19:49) Jirka
Dobrý den, letos jsem dokončil magisterské studium a můj dojem z pětiletého působení na VŠ je ten, že spousta docentů či odborných asistentů se pouze poflakuje, jejich přínos vědě je zanedbatelný, vymýšlejí se nové předměty, jen aby zaměstnanec mohl vykázat nějakou činnost. Je neuvěřitelné, kolik peněz se na VŠ doslova promrhá....Dle statistik nakonec zjistíme, že značná část absolventů nakonec stejně práci ve svém oboru nenalezne.
ODPOVĚĎ (16.10.2007 10:24)
Na VŠCHT Praha tomu tak není. Převážná většina profesorů, docentů i odborných asistentů publikuje v zahraničních odborných časopisech, je zapojena do řešení projektů výzkumu a vývoje financovaných českými i zahraničními agenturami. Řada mých kolegů řeší projekty aplikovaného výzkumu, jejichž výsledky jsou uplatněny v českém nebo i zahraničním průmyslu. Jako příklad uvádím profesora Josefa Paška, který za technologii výroby anilínu realizované v Borsodchem Ostrava získal prestižní cenu Česká hlava. Technologie byla vybrána v celosvětové soutěži, které se zúčastnila řada věhlasných firem, a prodána do Japonska.
OTÁZKA (14.10.2007 20:20) Jana
Souhlasíte s výzvou Všem jejichž hlas je slyšet , která vyšla na http://www.ceskaskola.cz/Ceskaskola/Ar.asp?ARI=104242&CAI=2124 ? Ještě by mě zajímalo co si myslíte o nárůstu šikany jestli byste byl pro školní stejnokroje a pro instalaci kamer.
ODPOVĚĎ (16.10.2007 10:26)
S výzvou „Všem, jejichž hlas je slyšet“ souhlasím. Řada negativních společenských jevů tam popsaných mne znepokojuje. Šikana je problém především středních, méně snad základních škol. Na vysokých školách podle mých znalostí neexistuje. Nejsem pro školní stejnokroje, také proto, že u nás nemají tradici. Na VŠCHT Praha byly instalovány kamery, které střeží vchody do budov. Bezpečnost zaměstnanců se výrazně zvýšila, krádeže dnes nezaznamenáme.
OTÁZKA (14.10.2007 21:33) Pázlar
Jaký model financování VŠ je podle Vašeho názoru pro naše poměry nejlepší ?
ODPOVĚĎ (16.10.2007 10:28)
Základem financování českých veřejných a státních vysokých škol musí být veřejné zdroje. Ty by měly být doplněny zdroji soukromými, ať je to především školné nebo průmyslová stipendia či prostředky z průmyslu na řešení výzkumných a vývojových projektů. Veřejné zdroje, a to jak na vzdělávání, tak především na výzkum a vývoj (VaV), by však měly být rozdělovány podle jiného klíče než dnes. Základem při dělení prostředků na VaV musí být úspěšnost školy měřená výsledky (počtem publikací v prestižních časopisech a jejich citačním ohlasem, počtem patentů a technických realizací, počtem realizovaných technických děl, pro humanitní obory i počtem jiných vědeckých prací, především knih). Budeme muset přistoupit také ke kategorizaci českých VŠ, a to rozdělením na výzkumné univerzity (majícím akreditované všechny tři stupně studia, Ph.D., Mgr, Bc), učící univerzity (Mgr, Bc) a neuniverzitní vysoké školy (jen Bc).
OTÁZKA (14.10.2007 21:35) Agáta
Co by mohlo pomoci zvýšit atraktivitu technických vysokých škol pro studenty ?
ODPOVĚĎ (16.10.2007 10:30)
Atraktivita je dána tím, jak prestižní je studovaný obor, jak získávají absolventi uplatnění a jak jsou finančně ohodnoceni. Atraktivitu chemie ve veřejnosti se snažíme systematicky zlepšovat. Uvědomte si prosím, že chemie si nejpozději v poslední čtvrtině minulého století uvědomila svou spoluzodpovědnost za řadu negativních jevů. Chemici usilují a napravují drtivou většinu problémů z minula. Naši absolventi nacházejí velmi dobré uplatnění ve svých a příbuzných oborech. A čeští chemičtí inženýři jsou, podobně jako jejich kolegové v USA, nejvýše na žebříčku průměrných mezd inženýrských profesí.
OTÁZKA (14.10.2007 22:52) Mirek Steiner
Já znám prostředí ČVUT z dob, kdy jsme se scházeli ještě na Karláku u Trnků, za Dufka a Mikulce. byla to doba ještě pionýrská, ale získali jsme si uznání. Když jsem později dělal rigorosum v Cáchách na RWHT, sdělili mi, že jsem už druhý absolvent, pocházející z ČVUT, který má vynikající výsledky, že proto ČVUT zařadili mezi přední technické university. Nepochybuji o stejně dobré pověsti VŠCHT, je to škola dobře známá především v západní Evropě. Problém vidím v tom, že v zájmu zvýšení počtu absolventů je vyvíjen tlak na snížené požadavky na studenty a současně i na snižování nákladů na jednoho studenta. Z vlastní zkušenosti vím, jak je důležitá akademická svoboda a nezávislost vysokoškolských grémií na politice. Takovou svobodu a nezávislost však nezískáme zdarma, do vysokých škol je třeba investovat. Ten základ, platy a budovy, musí zajistit stát, na zlepšení úrovně však potřebujeme všenárodní organizaci, která sbírá peníze od podniků a nezávisle je přiděluje perspektivním projektům. Zdá se mi, že v tomhle jsme ještě zcela v začátcích. Přímé příspěvky podniků, jako třeba Škody - Auto jsou sice vítány, podle mně ale hrozí určitá závislost. Tam, kde je to dáno přímým zájmem, je třeba to také veřejně přiznat, ale sponzor by měl být natolik fér, že by přiměřenou část prostředků dal i na třeba základní výzkum, který se značkou sponzora nemá přímý vztah. Proto považuji tu meziorganizaci, jako třeba Volkswagenstiftung v Německu, za velmi užitečnou. Jak hodláte Vy organizovat financování výzkumných projektů na VŠCHT? Jistě se shodneme na zásadě, že nejlepší metodou výchovy studentů je jejich účast na výzkumných projektech. Ty projekty ale také něco stojí, takže stojíme před problémem, jak ty sponzory najít a přesvědčit. Pro stát by mělo být samozřejmé, že takové prostředky, získané od soukromých sponzorů, ještě doplní, neboť sponzorství je i známkou kvality a potřebnosti projektu. To nejhorší, co se může stát, je šetřit na prostředcích třeba k cestám na konference.
ODPOVĚĎ (16.10.2007 10:38)
Děkuji za ocenění. Souhlasím s Vámi v tom, že základem financování vysokých škol musí být veřejné zdroje. Jednou částí soukromých zdrojů je školné, druhou částí soukromých zdrojů mohou být finanční příspěvky od podniků. Ty na VŠCHT Praha získáváme z tzv. doplňkové činnosti, tedy při řešení výzkumných a vývojových projektů na objednávku. Podíl takto získaných prostředků je na naší škole nad evropským i americkým (USA) průměrem (kolem 15 % zdrojů na výzkum a vývoj na VŠCHT Praha proti cca 7 % v zemích EU a kolem 5 % na univerzitách v USA). Nemyslím si, že by se podíl prostředků z průmyslu měl v budoucnu výrazně zvyšovat. Tím bychom se stali daleko závislejší. Jedna evropská studie z roku 2005 označila americké univerzity za centra základního výzkumu a uvedla, že severoamerické podniky uvádějí, že profitují více z výsledků základního výzkumu než z patentů a licencí pocházejících z univerzit.
OTÁZKA (15.10.2007 21:33) mravenec
Dobry den,s vasi kritikou byvale ministrine se dalo nejednou souhlasit. Co rikate na pana Luzneho? Z novin sice vim o jeho problematicke politicke minulosti, ale netusim nic o jeho kvalifikaci. Zvladne zaridit penize z erofondu lepe?
ODPOVĚĎ (16.10.2007 10:40)
S panem Lužným jsem se v posledních dvou měsících setkal velmi krátce dvakrát. Jeho osobní vlastnosti a schopnosti neznám.
OTÁZKA (14.10.2007 23:24) cistka
Kolik bylo z VSCHT vyhozeno profesoru po r. 1968 a kolik po roce 1989?
ODPOVĚĎ (16.10.2007 10:42)
Neznám přesná čísla. Domnívám se, že byla nižší, než na humanitních vysokých školách. Je to dáno také tím, že jsme technická vysoká škola.
OTÁZKA (15.10.2007 7:42) Jan Pokorný
Považujete vysokoškolské vzdělání za elitní, kterého může dosáhnout max. 5% populace? Jste si vědom toho, že vysokoškolské vzdělání potřebuje pro svojí práci mizivé procento absolventů škol a je zajímavé pouze po dobu 5 minut pohovoru s personalistou?
ODPOVĚĎ (16.10.2007 10:44)
Elitním bylo vysokoškolské vzdělání v první polovině dvacátého století. Procento vysokoškolsky vzdělané populace od té doby stále roste, a Česká republika ztrátu způsobenou nedostupností VŠ vzdělání v období před rokem 1989 pomalu, ale jistě dohání. V tomto akademickém roce bylo na české vysoké školy přijato více než 60 % uchazečů sečteno přes všechny populační ročníky. To je podle mého názoru v této chvíli počet dostatečný. Pokud je budeme chtít v budoucnu zvyšovat, měli bychom tak učinit až po reformě vysokých škol. Čím déle člověk studuje, tím lépe, samozřejmě za předpokladu, že dobu ke studiu zodpovědně využije. A jednou z cest, jak zodpovědnost zvýšit, jsou poplatky za studium, chcete-li školné. Vysokoškolské studium člověka kultivuje, otevírá mu nové obzory, činí ho konkurenceschopnějším na pracovním trhu.
OTÁZKA (15.10.2007 12:06) zdeněk
Dobrý den, Nemyslíte si že spousta témat bakalářských a diplomových pracích je značně teoretických, odtržených od praxe a studeti poté co nastoupí do práce, budou muset prokázat spíše znalosti více v aplikační oblasti, které je škola nenaučila a musí se je naučit sami? Pokud například student nastoupí na VŠ z gymplu, mnoho znalostí které by se jinak dozvěděl na průmyslové škole mu již na VŠ neřeknou. Je to tak správně?
ODPOVĚĎ (16.10.2007 10:47)
Drtivá většina diplomových i doktorských prací má úzkou vazbu na výzkumné projekty, které ve škole řešíme. A jsou to projekty z oblastí základního i aplikovaného výzkumu, a dále projekty v rámci tzv. doplňkové činnosti, tedy na zakázku z průmyslu. Témata bakalářských prací musí být samozřejmě jednodušší, ale i tam se snažíme, aby práce studentům naznačily budoucí využití ve výzkumu. Studentům přicházejícím z gymnázií a průmyslových škol se snažíme pomoci vyrovnat případné rozdíly ve znalostech systémem volitelných předmětů.
OTÁZKA (15.10.2007 12:49) Honza
Pokud budete navržen na ministra školství tak,jak se o Vas píše v novinách,přijmete tuto nominaci? Jste můj horký favorit. Pokud budete ministrem, budete nadále pevně prosazovat minimalizaci působení chybujících akademických senátů v samosprávě vysokých škol VŠ zákonem, jak jste tím proslul v RVŠ? Čím ale tento prvek samosprávy nahradíte? Správní radou, vědeckou radou? Souhlasíte se zveřejněnými tezemi Bílé knihy skupiny prof.Matějů? Zdá se mi, že hodnotí VŠ kriticky jen podle nízké úrovně společenských věd a nedoceňují úroveň a potřebnost přírodovědných a technických oborů, budete žádat objektivnější pohled?
ODPOVĚĎ (16.10.2007 10:49)
I v budoucnu se budu snažit prosazovat změnu v systému řízení českých vysokých škol. Jde především o lepší vyvážení pravomocí a odpovědností rektora, akademického senátu a správní rady. S většinou tezí Bílé knihy souhlasím, je však před námi hodně dlouhá cesta k jejich rozpracování, konsezuálnímu přijetí a realizaci. Neobávám se, že by se mi ve spolupráci s rektory technických vysokých škol nepodařilo prosadit docenění potřebnosti technických a přírodovědných oborů. Tady se můžeme spolehnout i na podporu českého průmyslu, jak tomu napovídá i Fórum průmyslu a vysokých škol.
OTÁZKA (15.10.2007 10:03) M. Brouzdal
Vážený pane rektore, dá se při současném způsobu financování VŠ od počtu zapsaných studentů a při souběžném poklesu zájmu o studium technických oborů udržet VŠ nad vodou jinak, než snižováním náročnosti studia?
ODPOVĚĎ (16.10.2007 10:51)
VŠCHT Praha bude i nadále školou náročnou. Uchazeče se snažíme zaujmout nabídkou atraktivních studijních programů a perspektivou jasného a bezproblémové uplatnění. V posledních zhruba 3 letech jsme otevřeli několik nových studijních programů, které přitáhly řadu uchazečů, např. Syntéza a výroba léčiv (zaměřená inženýrsky, nikoli konkurující farmaceutických fakultám), Chemie (program pro talentované studenty s vyhraněným zájmem o chemii), Konzervování-restaurování objektů kulturního dědictví-umělecko-řemeslných děl (program realizovaný ve spolupráci se třemi vyššími odbornými školami). Naši studenti velice oceňují kolegiální až přátelský vztah pedagogů a studentů. Řada studentů se zapojí do práce ve výzkumných týmech třeba již několik semestrů před zakončením studia.
přeposlat e-mailem