ODPOVĚĎ (6.6.2008 12:56) Myslím, že povyk kolem Hnutí Grálu a jeho učení je dán především oběma velmi vděčnými mediálními kauzami. Máte určitě pravdu v tom, že velké množství kontroverzních náboženských skupin čerpá svoji inspiraci předevąím z bible. Kouzlo náboženských textů totiž spočívá v tom, že si nárokují absolutní pravdivost, kterou ovšem sdělují prostřednictvím symbolického jazyka. To pak umožňuje mnohé interpretace.

ODPOVĚĎ (6.6.2008 13:03) To, že se obě dvě "grálové" kauzy odehrály na Moravě není určitě dáno jinou náboženskou mentalitou Moraváků či jejich "sugestibilitou". Za prvé je třeba si uvědomit, že obě kauzy jsou spíše brněnskou záležitostí (a jak všichni víme, Brno není Morava :-)), což potvrzuje jeden ze základních poznatků týkající se nových náboženských hnutí - jde totiž především o městskou záležitost. Brno je nábožensky velmi pestrým městem a HG je v Brně poměrně silné (v porovnání s jinými městy). Za druhé v Čechách působí také velké množství nových náboženských skupin a v mnoha ohledech jsou zde dokonce aktivnější.

ODPOVĚĎ (6.6.2008 13:12) To je otázka, na kterou v poslední době odpovídám velmi často. Bohužel není možné dát na ní jednoznačnou odpověď. Osobně si myslím, že jednou z příčin je poměrně synkretistický charakter nauky HG, který umožňuje mnoha nábožensky založeným osobám si v ní nalézt to, co je jim blízké. Inspirovat se mohou východní i západní esoterikou, teosofickými myšlenkami, ekologickými koncepty, ale také eschatologickými koncepcemi. Další příčinou je také to, že HG vlastně nemá vypracovanou "ortodoxní dogmatiku" a že samo vlastně předpokládá individuální výklad. To samozřejmě umožňuje vytváření mnohých variací. Zároveň si myslím, že těch odpadlíků, v porovnání s jinými novými náboženskými skupinami, není výrazně více. Pro naprostou většinu podobných náboženských skupin totiž platí, že jsou relativně nestabilní a značně proměnlivé. Koneckonců i křesťanské církve byly v prvních desetiletích své existence velmi diferencované a každou chvíli vznikaly nové skupiny a odnože.

ODPOVĚĎ (6.6.2008 13:14) Obavám se, že této problematice není ve školních osnovách věnována téměř žádná pozornost. Naše děti nevědí většinou ani to, proč se slaví vánoce či velikonoce.

ODPOVĚĎ (6.6.2008 13:17) Myslím, že je to dáno charakterem Brna. Jde o poměrně velké, liberální město s velkou skupinou vzdělaných a relativně dobře situovaných lidí, která je pro značnou část tzv. nových náboženských hnutí skupinou cílovou. Obecně je možné říci, že nová náboženská hnutí jsou městskou záležitostí a působí spíše v prostředí relativně dobře situovaných sociálních skupin s vyšší úrovní vzdělání.

ODPOVĚĎ (6.6.2008 13:24) Komunistická strana určitě nebyla sektou v religionistickém či sociologickém smyslu slova. Nicméně mnozí autoři mluví o tom, že komunismus jako systém byl náboženství velmi blízký (měl své "svaté", svátky, rituály, "božské" dogma apod.). Náš současný zájem o sekty je celkem přirozený. Teprve po roce 1989 jsme s tímto fenoménem byli více konfrontováni a to včetně případů, jejichž součástí byly patolologické rysy a pak - neznám lepší mediální téma než tajemnou sektu, která je uzavřená a provádí hrozné věci :-). V tomto ohledu se situace v ČR neliší od toho, jak jsou sekty a nová náboženství chápána v ostatních evropských zemích bez komunistické minulosti.

ODPOVĚĎ (6.6.2008 13:32) Asi nebudu schopen odpovědět na všechny otázky, protože času a místa je málo. Jak jsem napsal již v jedné z předchozích odpovědí jsou sekty a nová náboženská hnutí především městskou záležitostí. Většina těchto skupin je zcela jistě "něškodných". Neporušují zákon, lidé do nich vstupují dobrovolně a nefungují ani nikterak totalitárně či násilnicky. Mnohdy ale mohou své okolí "překvapit" nekonvenčním způsobem života či v našem kulturním kontextu ne zcela obvyklými zvyky či obřady. To je třeba příklad hnutí Hare Kršna.

ODPOVĚĎ (6.6.2008 13:38) Nevím o tom, že by u nás byli Amishové. Nicméně některé skupiny se snaží si vytvořit vlastní způsob života a mnohé z nich programově odmítají moderní civilizaci a její technické vymoženosti. Opus Dei je sice poněkud kontroverzní skupinou, především díky své minulosti a spojení s fašistickým režimem ve Španělsku, ale určitě není tou tajemnou a mafiánskou organizací, o níž tak barvitě píše Dan Brown. Ivana Štampacha si vážím jako kolegy a necítím se být nikterak kompetentní komentovat jeho osobní náboženské postoje.

ODPOVĚĎ (6.6.2008 13:44) Náboženství je stejně jako jazyk jedním z nejtypičtějších projevů člověka a kultury. Zcela jistě nám pomáhá se mnohem lépe orientovat v okolní skutečnosti, která je mnohdy velmi chaotická a to i odpověď na otázku, od čeho nás náboženství osvobozuje - od chaosu. Je to jeden z nejefektivnějších systémů vytváření a udržování řádu ve světě a společnosti.

ODPOVĚĎ (6.6.2008 13:48) Religionistika je vědní obor. Nejde o žádnou filosofii ani teologii. Cílem religionistiky je popsat a pochopit náboženství jako kulturní a sociální fenomén. Stát se religionistou je relativně snadné - stačí vystudovat tento obor na VŠ :).

ODPOVĚĎ (6.6.2008 13:49) Myslím, že členství v náboženské skupině je osobní věcí každého z nás.

ODPOVĚĎ (6.6.2008 13:53) Určitě neplatí velmi rozšířená představa člena sekty jako nevzdělaného frustranta, který se potýká se sociálními problémy. Naopak. Většina průzkumů ukazuje, ľe "typickým" členem nových náboženských hnutí je člověk žijící ve větším městě, s minimálně středoškolským vzděláním mírně nadprůměrnými příjmy. Členství v náboženské skupině určitě není důsledkem psychické lability, alespoň ne ve většině případů. Faktorů, které ovlivňují členství je celá řada.

ODPOVĚĎ (6.6.2008 13:57) Jedním z velmi rozšířených omylů týkajících se nových náboženských hnutí je to, že tyto skupiny vymývají svým členům mozky. V naprosté většině lidé do náb. skupin vstupují dobrovolně a dobrovolně z nich také vystupují. Podle statistik je se průměrná délka "pobytu" v alternativní náboženské skupině pohybuje někde kolem 4 měsíců. V každém případě do náboženských skupin jakéhokoli typu vstupují pouze ti, kteří si myslí, že náboženství je tou správnou životní cestou.

ODPOVĚĎ (6.6.2008 14:01) Já osobně nejsem členem žádné církve či náboženské skupiny. Myslím si také, že "členství" či "ne-členství" by nemělo být podmínkou religionistického studia náboženství. Tou by měla být pouze schopnost vnímat náboženství z odstupu a bez předsudků a být schopen aplikovat při jeho studiu vědecké postupy bez úmyslu dokázat to, že nějaké náboženství je to pravé či že náboženství je opium lidstva.