10. září 2009 17:46, aktualizováno  20:20 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

ODS se kvůli Ústavnímu soudu
pustila do Zaorálka, Vlček mu děkuje

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 300Diskuse
Na hlavu Lubomíra Zaorálka se snesla kritika | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Na hlavu Lubomíra Zaorálka se snesla kritika | foto: Tomáš Hájek, Lidové noviny
PRAHA, BRNO Místopředseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek prožívá zřejmě těžký den. Dopoledne ho "grilovali" otázkami soudci Ústavního soudu, poté se do něj pustili i politici z konkurenční ODS.

"Zatímco můj projev před Ústavním soudem byl věcný, projev Zaorálka byl naopak politický. A bohužel ústavní soudci se chovali také politicky," uvedl předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS).

Předseda dolní komory Miloslav Vlček (ČSSD) Zaorálkovi v tiskovém prohlášení veřejně poděkoval za zastupování poslanců před soudem. Zato místopředsedkyně sněmovny Miroslava Němcová (ODS) naopak vystoupení svého kolegy před soudem kritizovala. Němcová si myslí, že Zaorálkovo vystoupení bylo zčásti jeho osobním stanoviskem. "Domnívám se tedy, že nebylo možno je prezentovat jako stanovisko celé sněmovny," napsala v tiskovém prohlášení.

Zaorálkova závěrečná slova na jednání ÚS označila Němcová za "závažné pochybení". V České televizi pak řekla, že pokud Vlček nemohl kvůli nemoci jednání absolvovat, měl požádat ji, aby ho zastoupila.

Do Zaorálka se pustil i předseda poslanců ODS Petr Tluchoř. "Ohrazujeme se proti vystoupení místopředsedy sněmovny Lubomíra Zaorálka před Ústavním soudem," řekl. Zaorálek podle něho zneužil svůj mandát zastupovat před soudem Poslaneckou sněmovnu. "Prostor pro závěrečné slovo jednoznačně zneužil k šíření politického stanoviska své vlastní strany," uvedl Tluchoř s tím, že tak Zaorálek poškodil "nadstranický ráz" jednání u soudu.

Ústavní soud rozhodoval o stížnosti poslance Miloše Melčáka. Poslaneckou sněmovnu zastupuje její místopředseda Lubomír Zaorálek (třetí zleva), za Senát přijel předseda Přemysl Sobotka (druhý zleva).

Ústavní soud neví, kdo vynesl informaci o rozsudku

Ústavní soud nemá jasnou odpověď na otázku, jak se informace o dnešním rozhodnutí ohledně předčasných voleb dostala do médií ještě před oficiálním vyhlášením. "Tuto otázku bych rád já položil médiím. Kromě zapisovatele se porady soudu nikdo neúčastnil," uvedl předseda ÚS Pavel Rychetský.

Soudci zmínili několik možných vysvětlení. Podle prvního z nich informaci vypustil některý ze soudců. "To bych byl velmi nerad," uvedl Rychetský.

Druhou možností, kterou zmínil místopředseda soudu Pavel Holländer, je ta, že se některá média úspěšně pokusila výsledek předem odhadnout. Soudci naznačili, že to nemuselo být příliš obtížné, protože řada odborníků dnešní nález předvídala.

Podle Rychetského tak lze vysvětlit i to, že se na serveru iHNed.cz předem objevil i údaj o poměru hlasování, který se později ukázal jako správný. Rychetský tvrdí, že to bylo možné vyvodit z odlišných stanovisek dvou soudců k rozhodnutím, jímž soud odložil vykonatelnost vyhlášení voleb. Stejní soudci uplatnili odlišné stanovisko i dnes.

Soudkyně Eliška Wagnerová.

Poslední vysvětlení úniku informací nastínila místopředsedkyně soudu Eliška Wagnerová. "Poslouchat se dá i na velikou vzdálenost," uvedla Wagnerová. Nechtěla ale upřesnit, zda naráží na možnost odposlechu.

Lídři stran se sejdou v pátek

Lídři šesti politických stran se sejdou v pátek na pozvání předsedy Poslanecké sněmovny Miloslava Vlčka. Podle šéfa KSČM Vojtěcha Filipa, který by uvítal jednání už dnes večer, je potřeba posoudit relevantnost v Poslanecké sněmovně nyní ležících návrhů ústavní změny umožňující konec existence současné Poslanecké sněmovny. Předseda ČSSD Jiří Paroubek oznámil, že dnešní rozhodnutí Ústavního soudu zrušit jednorázový ústavní zákon zkracující funkční období nynější sněmovny, respektuje.

Verdiktem soudu definitivně padla možnost uspořádat předčasné parlamentní volby v původně plánovaném termínu 9. a 10. října.

Premiér Jan Fischer vzal rozhodnutí ústavního soudu na vědomí, řekl ČTK jeho mluvčí Roman Prorok. Fischerova úřednická vláda nyní povede zemi déle než se čekalo. Fischer je přitom přesvědčen, že se český parlament shodne na ústavně konformním řešení, které zemi dovede k předčasným volbám v náhradním termínu.

Paroubek doplnil, že si chce rozhodnutí soudu a jeho odůvodnění prostudovat. V první reakci na průlomový verdikt však Paroubek poznamenal, že rozhodnutí Ústavního soudu podle jeho názoru odporuje druhému článku Ústavy o tom, že "veškerá moc patří lidu". Veřejnost podle Paroubka pociťuje potřebu uskutečnit volby. V dalších dnech a hodinách bude podle něj ČSSD hledat možnosti, aby lidé mohli ovlivnit dění v zemi.

Nejpravděpodobnější variantou je nyní rychlé přijetí trvalé ústavní změny a následné volby zřejmě 6. a 7. listopadu. Tuto variantu Paroubek pokládá za možnou, pokud bude platit předchozí dohoda stran. Malé strany, tedy KDU-ČSL a Strana zelených, se podle něj nyní mohou kvůli svým nízkým preferencím snažit volby oddálit.

Předseda ODS Mirek Topolánek se chce k rozhodnutí ústavního soudu vyjádřit později večer na tiskové konferenci v Praze.

Anketa

Souhlasíte s rozhodnutím Ústavního soudu o zrušení voleb?

Ano 1930
Ne 367
Je mi to jedno 137

Sněmovna by nyní v současné situaci měla již v pátek ráno začít projednávat změnu ústavy a volebního zákona, které mají otevřít cestu k rozpuštění sněmovny. ČTK to potvrdila místopředsedkyně sněmovny Miroslava Němcová (ODS). Očekává, že jednání bude komplikované a bouřlivé a možná se i protáhne. Je ale podle ní možné, aby sněmovna obě změny schválila a hned jak je podepíše její předseda Miloslav Vlček, je může dostat Senát, který sídlí hned naproti sněmovně a který má v pátek kvůli ústavě jednat.

"Změna musí být průchodná a nesmí zablokovat jednání Sněmovny takovým způsobem, který by znamenal ještě větší ekonomickou katastrofu pro ČR než takové rozhodnutí, které by vyhovělo (Melčákově) ústavní stížnosti," zdůraznil komunistický lídr Filip.

Šéf KDU-ČSL Cyril Svoboda podle ČT výsledek jednání soudu ocenil.

"Respektujeme rozhodnutí ÚS a jsme rádi, že nepodlehl politickému tlaku," řekl. Podobně hodnotí rozhodnutí soudu i šéf Strany zelených Ondřej Liška.

"Každý, kdo chce žít v právním státě a záleží mu na tom, musí být za dnešek vděčen," řekl ČTK. Rozhodnutí soudu podle něj ukázalo, že se soud choval odpovědně a prozíravě, když před týdnem zpochybnil termín konání voleb. "Ti kteří tvrdili, že jeho chování bylo zpolitizované a účelové, by se měli omluvit," konstatoval. Také zakladatel TOP 09 Miroslav Kalousek řekl ČTK, že rozhodnutí soudu respektuje a volby očekává začátkem listopadu.

Rozhodnutí Ústavního soudu

Výrok dnešního nálezu Ústavního soudu zní:

I. Ústavní zákon č. 195/2009 Sb., o zkrácení pátého volebního období Poslanecké sněmovny, se zrušuje dnem 10. září 2009.

II. Rozhodnutí prezidenta republiky č. 207/2009 Sb., o vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, kontrasignované předsedou vlády, pozbývá platnosti současně s ústavním zákonem č. 195/2009 Sb., o zkrácení pátého volebního období Poslanecké sněmovny.

Proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat.

Nález je účinný dnešním dnem, nikoli až vyhlášením ve Sbírce zákonů. Zrušením ústavního zákona o zkrácení pátého volebního období Poslanecké sněmovny současně, podle výroku II nálezu, pozbylo platnosti rozhodnutí prezidenta republiky o vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny na 9. a 10. října 2009, což dopadá i na všechny úkony učiněné dle příslušného volebního zákona na základě nyní neplatného rozhodnutí prezidenta republiky. To znamená, že volby do Poslanecké sněmovny vyhlášené 9. a 10. října 2009 se neuskuteční.

čl. 9 odst. 1 Ústavy, který stanoví, že "Ústava může být doplňována či měněna pouze ústavními zákony", a čl. 9 odst. 2 Ústavy, podle něhož "změna podstatných náležitostí demokratického právního státu je nepřípustná".

Ústavní soud poukázal na kořeny těchto ustanovení, jimiž je mimo jiné tragická historická zkušenost . století, konkrétně Německa ě platnosti tzv. výmarské ústavy, která vyústila  moci nacistickým režimem a II. světovou válku, i zkušenost naše ím režimem komunistickým. Právě proto původní ústavodárce při přijímání Ústavy České republiky  1993 vyňal tzv. materiální ohnisko, jádro ústavy (ony podstatné náležitosti demokratického právního státu)  odvozených, pozdějších ústavodárců, tj. parlamentů konstituovaných na základě Ústavy  1993.

Ústavní soud nejprve odpověděl na otázku, má-li vůbec kompetenci přezkoumávat jako orgán ochrany ústavnosti akt označený jako ústavní zákon. Konstatoval, že ochrana materiálního jádra ústavy, tj. podstatných náležitostí demokratického právního státu dle čl. 9 odst. 2 Ústavy, není pouhým apelem, proklamací, nýbrž skutečně vynutitelným ústavním ustanovením. Jinými slovy, Ústavní soud má kompetenci přezkoumávat i akty označené jako ústavní zákony  jejich souladu ými náležitostmi demokratického a právního státu; jinak by totiž byla ochrana ústavnosti iluzorní, neboť ústavním zákonem by bylo možno učinit cokoliv, aniž by se proti tomu bylo možné před Ústavním soudem bránit.

Ústavní soud si poté položil otázku, zda napadený ústavní zákon je ve smyslu čl. 9 odst. 1 Ústavy doplněním nebo změnou platné ústavy. Konstatoval, že tento ústavní zákon dopadá na konkrétně určený subjekt (Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky zvolenou  2006) a konkrétní situaci (skončení jejího volebního období dnem voleb, jež se mají konat do 15. října 2009, a zkrácení lhůt dle zákona o volbách do Parlamentu České republiky a dle soudního řádu správního pouze pro tento případ). Obsahem proto nejde o zákon, nýbrž o individuální konkrétní rozhodnutí přijaté ve formě ústavního zákona. S poukazem na historickou zkušenost například zmíněné výmarské německé republiky mezi dvěma světovými války, kdy byla výmarská ústava, aniž by byla formálně měněna, opakovaně suspendována jednorázovými ústavními zákony rozpornými í ústavy, dospěl Ústavní soud ávěru, že "ústavní zákon ad hoc (pro jedinečný případ) není ani doplněním ani změnou Ústavy", nýbrž jde o případ tzv. prolomení ústavy. "Je-li nucen Ústavní soud odpovědět na otázku, zmocňuje-li čl. 9 odst. 1 Ústavy Parlament rovněž k vydávání individuálních právních aktů formou ústavních zákonů (např. k vydávání trestních rozsudků vůči konkrétním osobám za konkrétní skutek, k vydávání správních rozhodnutí o vyvlastnění, ke zkrácení funkčního období konkrétního představitele státního orgánu atd. atd.), odpověď zní – nikoli!", uvádí se důrazně ůvodnění.

Ústavní soud znovu zdůraznil, že považuje princip obecnosti ústavního zákona za jednu z podstatných náležitostí právního státu –  dělby moci vyplývá, že moc zákonodárná přijímá obecné zákony, vydávání konkrétních rozhodnutí na základě obecných zákonů týkajících se konkrétních osob a konkrétních situací je naopak doménou moci výkonné a soudní. Ústavní soud připomněl, že požadavek obecnosti zákona není účelem o sobě a pro sebe: "jejím účelem je zajistit oddělení zákonodárné, výkonné a soudní moci, rovnost ústavní úpravy pro obdobné situace a tím vyloučení svévole při uplatňování veřejné moci, a umožnění garance ochrany práv jednotlivce ě práva na soudní ochranu. Smyslem a účelem obecnosti ústavního zákona, jako pojmového znaku kategorie právního státu, je proto ochrana svobody.".

Pokud byla účelem přijetí ústavního zákona č. 195/2009 Sb. rychlost řešení vládní (parlamentní) krize a í spjaté urychlené rozpuštění Poslanecké sněmovny a vypsání předčasných voleb, bylo dle přesvědčení Ústavního soudu možné tohoto účelu dosáhnout i ústavně souladným postupem dle čl. 35 odst. 1 Ústavy [zejména postupem dle písmene b) uvedeného ustanovení Ústavy, tj. tím, že by na základě dohody politických sil vláda čitým svým vládním návrhem zákona spojila otázku důvěry a Poslanecká sněmovna by se vědomě, ílem dosáhnout svého rozpuštění, o takovém návrhu do tří měsíců neusnesla]. Ústavní soud  vyvodil, že důvodem přijetí napadeného ústavního zákona se nestala rychlost vyřešení vládní krize, nýbrž posun data působení Poslanecké sněmovny až do termínu voleb. Prolomení ústavní úpravy obsažené v čl. 35 Ústavy tak obešlo též ústavní účel institutu rozpuštění Poslanecké sněmovny, jímž je ústavní tlak na spojení vyslovení nedůvěry (resp. odepření vyslovení důvěry) vládě ědomím ústavních důsledků řípadě absence nové parlamentní většiny schopné vytvořit vládu.

Ústavní soud zdůraznil, že tím nejvýznamnějším veřejným zájmem plynoucím z čl. 9 odst. 2 Ústavy je vytvoření legitimního Parlamentu na základě ústavně nezpochybnitelného právního základu voleb. Napadený ústavní zákon podle Ústavního soudu ustanovení čl. 35 Ústavy dočasně ad hoc suspenduje a mimo rámec Ústavou předepsaného postupu stanoví pro tento jediný případ zcela jiný postup mimo ten, který Ústava předpokládá a ukládá.

Podle Ústavního soudu, jak zaznělo  o obdobném ústavním zákonu  1998, "nebezpečnost navrhovaného zákona spočívá především v tom, že vytváří precedens nejvyšší právní síly, precedens, který říká, že je možné z momentálních, utilitárních politických důvodů měnit základní zákon země. Je-li to možné jednou, je to možné pokaždé. Ze stejných důvodů by mohl Parlament suspendovat pravomoc Ústavního soudu, pokud rozhodnutí Ústavního soudu odporují momentální politické vůli, ze stejných důvodů by mohl suspendovat pravomoci prezidenta, pokud jsou  s momentální politickou vůlí, ze stejných důvodů by mohl suspendovat Listinu základních práv a svobod, pokud je překážkou naplnění politických cílů. Zpochybnění základních právních jistot z politických důvodů je zpochybněním demokracie a vytváří potenciální nebezpečí nástupu autoritářství a totality. í nic platné, že autoři tohoto precedentu neměli a nemají ... nic takového v úmyslu, a ... chtějí jen zajistit konání předčasných voleb.".

Ústavní soud uzavřel, že ani ústavodárce nesmí prohlásit za ústavní zákon akt, který charakter zákona, natož ústavního, postrádá. Opačný postup je protiústavní svévolí. Tvrzení, že by takové akty nemohl Ústavní soud přezkoumávat, by jeho roli ochránce ústavnosti zcela vymazalo.

Ústavní soud závěrem konstatoval, že napadený ústavní zákon je i retroaktivní, přitom princip zákazu retroaktivity práva patří také mezi podstatné náležitosti demokratického právního státu. Retroaktivita napadeného ústavního zákona spočívá , že změnou pravidel ůběhu volebního období bylo porušeno právo občanů volit a být voleni se znalostí podmínek utváření  vzešlých demokratických orgánů veřejné moci, včetně znalosti jejich volebního období.

Ústavní soud shrnul, že každý ústavní zákon musí splňovat tří pojmové znaky (podmínky), tj. podmínku procedurální dle čl. 39 odst. 4 Ústavy (musí být přijat Ústavou stanoveným postupem), podmínku kompetence (zmocnění) dle čl. 9 odst. 1 Ústavy (tj. musí jít o změnu nebo doplnění ústavy anebo o ústavní zákon přijímaný na základě jiného výslovného ústavního zmocnění) a podmínku materiální, tj. soulad ými náležitostmi demokratického právního státu dle čl. 9 odst. 2 Ústavy.

Soudcem zpravodajem é věci byl místopředseda Ústavního soudu Pavel Holländer. Odlišná stanoviska proti nálezu uplatnili soudci Vladimír Kůrka a Jan Musil.

Lidovky.cz, ČTK
  • 300Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Jste ve městě nová a nikoho neznáte?
Jste ve městě nová a nikoho neznáte?

Na eMimino.cz najdete maminky, které jsou na tom podobně.