Kandidovat bude i dosavadní místopředsedkyně Miroslava Němcová, která však nezískala podporu v žádné krajské organizaci. Úřadující předseda ODS Martin Kuba o místo ve vedení usilovat nebude. Delegáti dvoudenního kongresu, který začal v 10:00, by kromě předsedy měli zvolit i další členy vedení. O křeslo prvního místopředsedy chtějí usilovat dosavadní místopředseda a exministr spravedlnosti Jiří Pospíšil a europoslanec Jan Zahradil.
Nejpalčivější otázka? Co napíší novináři
Občanští demokraté často říkají, že strana musí přestat hledět na líbivost a mediální interpretace svých činů. Ovšem dění bezprostředně před olomouckým kongresem nasvědčovalo spíše opaku. Všem leželo v hlavě, jak o dění poreferují novináři. Ostatní záležitosti, jako například kdo se ujme funkce předsedy a místopředsedů, řešili jen ti, jichž se to bezprostředně týkalo.
Právě kvůli tomu, aby se špinavé prádlo nepralo ve sledovaném čase před volbou vedení, se v posledních předkongresových hodinách strhla bitva o přesnou podobu programu. Zatímco výkonná rada odsouhlasila, že volbě vedení nebude předcházet politická diskuse, jak tomu bývalo v minulosti, řadové členy to zvedlo ze židle. A nejen je. Kupříkladu senátorský klub ODS jednomyslně toto pořadí bodů programu odmítl.
Kongres bez expředsedů
Na post řadových místopředsedů je 11 nominacíODS má nyní čtyři řadové místopředsedy. Nominaci na tyto posty má z krajských sněmů 11 lidí, a to senátoři Miloš Vystrčil a Jaroslav Kubera, starosta Líbeznic u Prahy a někdejší mluvčí vlády Martin Kupka, vysokoškolský pedagog Petr Sokol, Čechoital Alexander Bellu, europoslanci Oldřich Vlasák a Evžen Tošenovský, olomoucký primátor Martin Novotný, bývalý pražský primátor Bohuslav Svoboda, starostka obce Obrnice na Mostecku Drahomíra Miklošová a místopředseda Pospíšil. |
Ostrá kritika zazněla i od bývalého předsedy Mirka Topolánka. „To, že nejste ochotni alespoň v-pudu sebezáchovy vyslechnout sami sebe a pokračujete v neblahé tradici hry na vnitrostranickou demokracii, mě vede k názoru, že jste pořád ještě neporozuměli hloubce problémů, ve kterých se ODS nachází,“ ulevil si Topolánek, kterého pro jistotu na kongres ani nepozvali. Stejně jako další bývalé předsedy strany Václava Klause a Petra Nečase.
Nesouhlasné postoje zazněly i v regionech. „Určitě budu po zahájení prosazovat, abychom program změnili. Je to poprvé, co se vidíme od všech těch průšvihů a padajících preferencí, a my o tom nebudeme moci vést řeč s navrženými kandidáty? To je přece nesmysl,“ řekl LN delegát z jihočeské ODS.
Ochrana před ostřelováním
Proč se vlastně část současného vedení ODS bojí vnitrostranické diskuse před volbou předsedy a místopředsedů? Možná že se kromě negativního vyznění akce v médiích obává, aby kandidáti na nejvyšší stranické funkce ve volné debatě nepohořeli.
Nešlo by o ojedinělý úkaz. Kupříkladu v roce 2010 se v pražských Vysočanech vlastním projevem doslova odstřelil tehdejší aspirant na post prvního místopředsedy David Vodrážka. Ačkoli za ním stála silná hlasovací koalice, delegáti se jeho projevu vysmáli a místo něj zvolili Miroslavu Němcovou, která nyní aspiruje na předsedkyni, aniž by měla podporu byť svého domovského Kraje Vysočina.
Další možností, proč se část ODS brání debatě, může také souviset s tím, aby se neotevřel prostor pro ostřelování jednotlivých kandidátů. Kromě upřímné snahy poznat blíže stranické osobnosti by totiž mohlo jít o cílený atak. Kandidáti na prvního místopředsedu by se v takovém případě museli popasovat s otázkami, proč se vydávají za součást restartu ODS, pokud jsou součástí nejužšího vedení strany posledních deset let (cíl: Jan Zahradil), nebo proč připustili, aby se justice utrhla ze řetězu a postarala se o pád vlády Petra Nečase a fatální poškození obrazu ODS (cíl: Jiří Pospíšil)
