Podnikatel ze Zlína byl ve vlasti odsouzen k 7,5 roku vězení. Po převozu do Česka ho navíc čeká proces za zcela nový případ krácení daní.
Čtěte také |
Rakouská policie zadržela Vaškůje loni v červnu na základě mezinárodního zatykače vydaného brněnským krajským soudem. Počátkem prosince jej však musela propustit z vazební věznice a český občan čekal na svobodě, zda rakouské úřady vyhoví žádosti české justice o jeho vydání. O jeho vydání do Česka rozhodl 22. února vrchní zemský soud ve Vídni. Začátkem března pak vydání potvrdilo rakouské ministerstvo spravedlnosti.
V červenci 2009 uprchl do zahraničí
Česká média v únoru ale informovala, že Vaškůj zřejmě znovu utekl. Přestal prý komunikovat s rodiči, jeho telefon byl vypnutý a zaslané sms zprávy se vracely jako nedoručené. Nedostavil se tehdy ani na jednání vrchního zemského soudu, který pravomocně rozhodl o jeho vydání do Česka. O tom, že podnikatel nejspíš utekl, prý byli od svých rakouských kolegů informováni i čeští policisté.
V Rakousku žijící Philipp Janýr řekl, že Vaškůj pravděpodobně už v Rakousku není. "Já si to těžko umím představit," uvedl Janýr, který byl s Vaškůjem v kontaktu v době, kdy český podnikatel opustil rakouskou vazbu.
Vaškůj loni v září neuspěl s ústavní stížností v kauze daňových podvodů. Už v červenci 2009 uprchl do zahraničí.
Vaškůj podle obžaloby dovážel v letech 1994 a 1995 ze Slovenska motorovou naftu a benzin, ale vyhýbal se placení daní. Vaškůj podle obžaloby poškodil stát o více než půl miliardy korun. Právě za to byl odsouzen k 7,5 letům vězení.
Připravil stát o 150 milionů korun
Vaškůj figuroval i v aféře někdejšího předsedy lidovců Jiřího Čunka obviňovaného z korupce. Přerovský okresní soud rozhodl, že se spolu s Petrem Šmiřákem pokusil uplatit Marcelu Urbanovou, někdejší Čunkovu sekretářku a klíčovou svědkyni v kauze. Vaškůj se označil za oběť české justiční mafie.
Státní zástupce Michal Galát z brněnského krajského státního zastupitelství nyní pracuje na další kauze spojené s Vaškůjem. V ní se podle spisu dopustil při obchodech s ropnými produkty zkrácení spotřební daně, čímž připravil stát o 150 milionů korun. Podnikateli v této kauze hrozí vězení od pěti do deseti let.
