Facebooková stránka My Stealthy Freedom neboli Má skrytá svoboda byla založena v květnu letošního roku. Za pouhého půl roku od svého zprovoznění dosáhla 725 tisíc příznivců z celého světa a její obliba neustále stoupá.
Stránku založila známá íránská novinářka a spisovatelka Masih Alinežádová, která dnes žije v exilu ve Velké Británii. Alinežádová proslula kritikou íránských autorit již dříve: je autorkou mnoha kontroverzních článků a ve svých 18 letech byla dokonce zatčena za distribuci protivládních letáků. V boji za dodržování lidských práv v Íránu jí pomáhá i popularita iniciativy My Stealthy Freedom.
Vše začalo dnem, kdy Alinežádová zveřejnila na Facebooku vlastní fotografii za volantem, na které projíždí íránským městem. Bez hidžábu. „Vsadím se, že spousta žen má podobné fotografie své skryté svobody, tohle jsem já cestou na sever,“ uvedla v doprovodném popisku.
A měla pravdu. Snímek odvážné ženy zaujal tisíce lidí a Íránky začaly Alinežádové posílat své vlastní fotografie, které před okem veřejnosti do té doby skrývaly. Díky tomu, že příspěvky doprovázejí popisky nejen v perštině, ale i angličtině, získala stránka My Stealthy Freedom postupně i četné zahraniční stoupence.
Bez šátku hrozí vězeníV Íránu je pro ženy zahalování vlasů povinné od roku 1979, kdy v zemi proběhla Íránská islámská revoluce. Opouštět dům bez šátku je tak již více než 30 let ilegálním činem. Za porušení zákona hrozí pokuta i vězení. Kromě šátku jsou vyžadovány také zahalené paže a nohy až po kotníky. Nutno ale dodat, že íránské ulice rozhodně nepropadají módní šedi. Íránky rády nosí pestré barvy, výjimkou nejsou ani upnuté džíny. Pod samotným nošením šátku si také není nutno hned představovat striktní zahalení vlasů, čela a krku. Volnost v oblékání ovlivňuje také rodinné prostředí a náboženské přesvědčení. Mnohdy působí barevný šátek, spočívající volně na temeni hlavy, skutečně jen jako doplněk. Nicméně doplněk povinný, A Íránky se proti němu bouří stále častěji. |
Smířlivý prezident proti rigidní tradici
Stávající íránský prezident Hasan Rúhání zastává ohledně pravidel oblékání smířlivější postoj než jeho předchůdci a v říjnu požádal policii o shovívavější přístup v otázce zakrytí vlasů.
„Během horkých letních měsíců jsem proti tvrdým zákrokům náboženské policie, která v ulicích monitoruje volné hidžáby a nevhodné oblečení. Pokud ženy či muži nesplňují naše pravidla oblékání, neměla by být zpochybňována jejich mravnost a počestnost. Mám za to, že mnoho žen v naší společnosti je počestných, přestože nerespektují zákon o nošení hidžábu. Náš důraz by měl být kladen právě na ctnost,“ citoval Rúháního prohlášení pro populární íránský magazín Chelcheragh list The Guardian.
Přesto je facebooková stránka My Stealthy Freedom trnem v oku íránským autoritám i tradičně smýšlející společnosti. V květnu proběhla v centru Teheránu demonstrace za nošení hidžábů a neuvolňování mravů. Té se zúčastnilo několik tisíc věřících, mužů i žen. Írán také investoval do billboardové kampaně podporující hidžáb.
Odvážné ženy
Navzdory tomu příspěvků na stránce My Stealthy Freedom neustále přibývá. Některé ženy se fotí v přírodě daleko od lidí, jiné se nebojí odhodit šátek v přeplněném metru. Některé stojí zády, či se maskují slunečními brýlemi, jiné odvážně ukazují svou tvář. Některé pózují samy, jiné ve skupinkách nebo s manžely, kteří svobodu svých žen podporují. Všechny ale spojuje jediné – touha cítit vítr ve vlasech.
PSALI JSME: |
Znovu se tak projevila síla sociálních sítí, které se autority obávají. A tak zakročily po svém. Už na konci května odvysílala íránská státní televize reportáž, namířenou proti autorce iniciativy. Stanice uvedla, že Alinežádovou v londýnském metru znásilnili tři muži, a to poté, co se spisovatelka pod vlivem drog a před zraky svého syna svlékla. Alinežádová to označila za lež. „Jde o účelovou manipulaci, snaží se mě zdiskreditovat,“ prohlásila.
Boj za svobodu volby
Na stránce My Stealthy Freedom posouvají Íránky svou svobodu projevu i za hranice vymezené snímky bez šátku. Před několika dny zveřejnila mladá žena video, na kterém odkládá pokrývku hlavy a tančí v teheránském metru, což je na veřejnosti rovněž zakázáno.
Přispěvatelky se často kriticky vyjadřují i k politickému dění, naposledy například k vyjádření ajatolláha Chameneího, jenž označil nesezdané páry za zavrženíhodné. Od jakékoli politické příslušnosti se však stránka distancuje. „Iniciativa reflektuje zájmy íránských žen, které každodenně čelí zákonným a společenským restrikcím. Fotografie bez hidžábu posílají ženy z celého Íránu, které chtějí s ostatními sdílet svůj okamžik kradmé svobody,“ uvádí Alinežádová.
Závěrem nutno podotknout, že stránka My Stealthy Freedom se nevymezuje proti hidžábu jako takovému. Íránky v mnoha příspěvcích upozorňují, že nosí šátek rády a nosily by jej i v případě, kdy by byla tato povinnost zrušena. Bojují za něco jiného: o tom, co si obléknou, chtějí rozhodovat samy. A svobodně.
