Zástupci vlád, odborů a zaměstnavatelů se k tématu dostali při jednání o revizi evropské směrnice o vysílání pracovníků. Řešili také chystaný evropský sociální pilíř či rozšiřování digitalizace a její vliv na pracovní místa.
Podle ministryně práce Michaely Marksové (ČSSD) řada starých unijních zemí chrání nyní svůj pracovní trh a jejich opatření „hraničí až se šikanou“. Pokud by ČR a SR přišly s protiopatřeními, šoféři z některých starých unijních států by pro jízdu na jejich území potřebovali různé doklady v češtině a slovenštině. „Proti praktikám, které zejména vůči řidičům má Francie, Německo a nyní i Rakousko, bychom měli konat a oplatit je stejnou mincí,“ řekla Marksová.
Slovensko a Česko budou usilovat o svolání jednání o vysílání pracovníků s Evropskou komisí. S návrhem revidované směrnice, která má především zaručit vysílaným v cizině stejné mzdy, jako mají domácí pracovníci, Česko a Slovensko nesouhlasí. Podmínky by měl pomoci srovnat připravovaný Evropský pilíř sociálních práv.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), který se zúčastnil závěru jednání, však zdůraznil nutnost najít ohledně směrnice kompromis. Země v unii se musejí navzájem poslouchat, uvedl. Připustil, že západní státy směrnicí řeší konkrétní problémy. „Když to řešit nebudeme, tak to dopadne zlomem,“ řekl. Za ten označil například odchod Velké Británie z Evropské unie, který oficiálně začal ve středu. „Nechtěl bych, aby to bylo řešeno takto,“ uvedl Sobotka.
Český premiér mluvil také o digitalizaci a robotizaci
Země podle něj musí kvůli nim nabídnout firmám dobré ceny energií, infrastrukturu a kvalifikované síly. Zabránit by to mělo přesunu výroby do zahraničí, míní premiér.
Rada hospodářské a sociální dohody ČR a Hospodářská a sociální rada SR se ve čtvrtek sešly podruhé, první jednání bylo na Slovensku v září 2015. Loni v únoru v Kamenici u Prahy se k nim premiérově připojili polští a maďarští zástupci v rámci společného zasedání tripartit zemí visegrádské skupiny.
