Prvoinstanční soud v lednu zamítl žalobu úřadu vlády směřující proti
loňskému rozhodnutí pražského pozemkového úřadu o navrácení barokního zámku s přilehlými budovami a oborou dědici původního majitele. Podle něj při zabavování zámku byly zneužity dekrety prezidenta republiky.
Stát totiž zabavil zámek a další budovy v roce 1948 Antonínu Kumperovi
podle takzvaných Benešových dekretů. Vítězslav Kumpera po roce 1989
přesvědčil úřady, že poválečné vyvlastnění bylo protiprávní. Právníci státu
ale předběžnou žalobou dosáhli loni v březnu "zmrazení" vydaného majetku.
Restituent vede při také s kolodějskou radnicí, která si činí nárok na
nemovitosti v blízkosti zámku. I v tomto případě prvoinstanční soud
rozhodl, že vlastníkem je Kumpera. Odvolací jednání se bude konat 20. října.
Poslední majitel zámku ležícího při východním okraji Prahy Antonín Kumpera působil za První republiky jako ředitel Waltrovky. Koloděje koupil před válkou. V roce 1947 objekt převzalo ministerstvo vnitra a zřídilo tu školu
Sboru národní bezpečnosti. Od roku 1955 využívala zámek vláda ke
slavnostním účelům či k jednáním. Průmyslník opustil Československo a až do své smrti žil v Brazílii. Po listopadu 1989 nárok na budovy vznesl jeho vnuk, který podle svého advokáta žije nyní v Praze.
"Úřad vlády respektuje rozhodnutí soudu," uvedla mluvčí úřadu Jana
Bartošová. Stát podle ní vyčerpal řádné opravné prostředky tak, jak mu
ukládá zákon. "O dalším postupu rozhodne vedoucí úřadu vlády, který tak
učiní až po obdržení písemného vyhotovení rozsudku," dodala.
Podle mluvčí úřad o pronájmu zámku neuvažuje. "Není k tomu důvod, protože má dostatek jiných objektů pro zasedání vlády," uvedla Bartošová. Vláda v budově podle ní zasedala pouze třikrát - v září a říjnu 2006 a v březnu loňského roku. Jiné využití prý památka v současné době již neměla.
Soud dnes také rozhodoval o tom, zda se má při rozhodování ve sporu
restituenta a státu vycházet ze zákona o půdě, či zvláštního zákona
řešícího zabavení nemovitostí podle Benešových dekretů. Pokud by byl totiž
v tomto případě rozhodující zvláštní zákon, Kumpera požádal o navrácení
zámku po uplynutí lhůty. Podle odvolacího senátu však bylo kvůli zneužití
dekretů možno postupovat na základě zákona o půdě.
loňskému rozhodnutí pražského pozemkového úřadu o navrácení barokního zámku s přilehlými budovami a oborou dědici původního majitele. Podle něj při zabavování zámku byly zneužity dekrety prezidenta republiky.
Stát totiž zabavil zámek a další budovy v roce 1948 Antonínu Kumperovi
podle takzvaných Benešových dekretů. Vítězslav Kumpera po roce 1989
přesvědčil úřady, že poválečné vyvlastnění bylo protiprávní. Právníci státu
ale předběžnou žalobou dosáhli loni v březnu "zmrazení" vydaného majetku.
Restituent vede při také s kolodějskou radnicí, která si činí nárok na
nemovitosti v blízkosti zámku. I v tomto případě prvoinstanční soud
rozhodl, že vlastníkem je Kumpera. Odvolací jednání se bude konat 20. října.
Poslední majitel zámku ležícího při východním okraji Prahy Antonín Kumpera působil za První republiky jako ředitel Waltrovky. Koloděje koupil před válkou. V roce 1947 objekt převzalo ministerstvo vnitra a zřídilo tu školu
Sboru národní bezpečnosti. Od roku 1955 využívala zámek vláda ke
slavnostním účelům či k jednáním. Průmyslník opustil Československo a až do své smrti žil v Brazílii. Po listopadu 1989 nárok na budovy vznesl jeho vnuk, který podle svého advokáta žije nyní v Praze.
"Úřad vlády respektuje rozhodnutí soudu," uvedla mluvčí úřadu Jana
Bartošová. Stát podle ní vyčerpal řádné opravné prostředky tak, jak mu
ukládá zákon. "O dalším postupu rozhodne vedoucí úřadu vlády, který tak
učiní až po obdržení písemného vyhotovení rozsudku," dodala.
Podle mluvčí úřad o pronájmu zámku neuvažuje. "Není k tomu důvod, protože má dostatek jiných objektů pro zasedání vlády," uvedla Bartošová. Vláda v budově podle ní zasedala pouze třikrát - v září a říjnu 2006 a v březnu loňského roku. Jiné využití prý památka v současné době již neměla.
Soud dnes také rozhodoval o tom, zda se má při rozhodování ve sporu
restituenta a státu vycházet ze zákona o půdě, či zvláštního zákona
řešícího zabavení nemovitostí podle Benešových dekretů. Pokud by byl totiž
v tomto případě rozhodující zvláštní zákon, Kumpera požádal o navrácení
zámku po uplynutí lhůty. Podle odvolacího senátu však bylo kvůli zneužití
dekretů možno postupovat na základě zákona o půdě.
