Návrh zkritizovali představitelé české opoziční strany TOP 09 kvůli „zkreslování historie“. České ministerstvo zahraničí zatím návrh nekomentovalo.
Účastníci operace Dunaj-68 usilují o to, aby na ně bylo pohlíženo stejně jako na sovětské vojáky bojující ve Velké vlastenecké válce, v Afghánistánu, Sýrii či jiných krvavých konfliktech. Projekt zákona, který by jim zaručoval nejen úctu veřejnosti jako k obráncům vlasti, byť daleko za jejími hranicemi, ale hlavně řadu finančních výhod včetně zvýšené penze a vydatných příspěvků na bydlení i komunální služby, už dorazil do ruského parlamemntu.
Tento týden ho předložili komunističtí poslanci Nikolaj Kolomejcev, Sergej Rešulskij a Jurij Sinelščikov. Nejen poslanci a politici, ale i média při tom nazývají obsazení Československa nejrůznějšími termíny, jen ne okupací. Vládní agentura RIANovosti například píše o vojensko-strategické operaci Dunaj, která měla za cíl odvrátit převrat v Československu.
„Projevili statečnost a pevnost“
Sami poslanci – navrhovatelé v odůvodnění zákona tvrdí: „Musíme uznat, že v podmínkách válečného stavu v ČSSR v období od 21. srpna do listopadu roku 1968 projevili při plnění své vojenské povinnosti statečnost a pevnost, proto pokládáme za nutné, aby bylo ve vztahu k nim dosaženo historické i sociální spravedlnosti.“ Tuto spravedlnost si představují jako změnu federálního zákona „O veteránech“, který by musel být rozšířen o účastníky okupace Československa.
Důvody jsou ostudnou falsifikací, říká SchwarzenbergNa připravovanou změnu zákona v ruském parlamentu už zareagovalo vedení opoziční TOP 09. „Odmítáme jakékoli historické posouvání událostí spojené s rokem 1968. Důvody, které ruští poslanci uvádějí pro tento návrh, jsou ostudnou falsifikací událostí. Stejně jako celkové odůvodnění invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968, podle kterého právě tento vstup vojsk měl zachránit Československo před útokem NATO,“ píší čestný předseda strany Karel Schwarzenberg, europoslanec Jaromír Štětina a první místopředseda Marek Ženíšek. „Jako politici TOP 09, kteří jsme na Putinově seznamu nežádoucích osob a máme zákaz vstupu na území Ruské federace, vyzýváme ministra zahraničních věcí, aby si povolal ruského velvyslance v České republice k vysvětlení. Zároveň ho žádáme, aby český velvyslanec v Moskvě v této věci také konal.“ |
Zda návrh komunistů dumou projde není vůbec jisté. V kuloárech členové jiných frakcí vyjadřovali obavy, zda by tento „předvolební tah“ Komunistické strany Ruska nevyvolal negativní reakci Prahy a nakonec nezpůsobil problémy pro současnou armádu Rusů, kteří žijí v České republice. Jak uvedl nezávislý poslanec Dmitrij Gudkov, tato iniciativa zákonodárců nezůstane bez povšimnutí českého velvyslanectví v Moskvě a vyvolá určitou reakci v Praze“.
Na sociálních sítích ovšem jasně převažuje názor, že Rusové v roce 1968 nepřišli do ČSSR jako nějací okupanti, ale zabránili zase jednou světové válce.
„Kontrarevoluce režírovaná z Washingtonu“
O status válečných veteránů bojují příslušníci okupačních vojsk už několik let. Jsou sdruženi v regionálních organizacích a udržují kontakt i přes sociální sítě a webové stránky veteránských organizací.
V roce 2013 se řada z nich pokusila prosadit to, s čím nyní přicházejí komunisté – změnu zákona „O veteránech“. Ruská veřejnost nejen podpořila právo účastníků operace Dunaj-68 na status veterána, ale v médiích a na sociálních sítích se rozbujela diskuse, ze které vyplývá, že Rusové si nepřipouštějí jakékoliv historické pochybení.
Převládá stále přesvědčení, že Moskva zabránila okupaci Československa zeměmi NATO, a že „kontrarevoluce nazývaná Pražským jarem byla režírována z Washingtonu“.
Obavy Moskvy v roce 1968 jsou ostatně srovnatelné s těmi, které vyjadřuje ruský prezident Vladimir Putin i dnes – není možné dopustit, aby se u hranic Ruska respektive SSSR objevila vojska nepřátelského vojenského bloku. I proto účastníci vpádu do Československa vnímali a vnímají celou akci jako válečnou.
Ruští vojáci si mysleli, že jdou do války
„Všichni jsme byli přesvědčeni – jdeme do války. Nikdo z nás – já jsem tehdy byl dvacetiletý poručík – jsme nevěděli, zda se vrátíme domů,“ napsal před třemi lety na portálu „Vojennoje obozrenije“ Valerij Panov. On i jeho kolegové přesvědčivě popisují, že světu hrozila atomová válka a oni jí obsazením Československa zabránili. Podle tvrzení Panova byly po celém Československlu stovky skladů zbraní a asi tři tisíce agentů CIA.
I dnes se údajným odporem českých kontrarevolucionářů opět argumentuje, aby bylo možné hovořit o skutečných bojích a jejich účastníkům udělit status válečných veteránů. Generál Vladimir Bulgakov například tvrdí, že k bojům došlo, ovšem nesmělo se o nich z politických důvodů tehdy mluvit. „Je čas přiznat, že nám kladli odpor, i když větší část zbraní a vojenské techniky zůstala ve skladech, které byly bleskově obsazeny spojeneckými vojsky. Jen díky tomu se české armádě nepovedlo zahájit rozsáhlou vojenskou operaci. Československá armáda představovala v roce 1968 200 tisíc osob.“
  |
V souvislosti se snahou prosadit zákon jsou v Rusku zdůrazňovány i ztráty, které Sověti utrpěli. Podle velitele 38. armády generála Majorova, Češi zapálili sedm BMP s pomocí lahví naplněných zápalnou směsí. Některé stroje prý hořely spolu s posádkou. Zničeno bylo také více než 300 aut. Od 21. srpna do 20. října zahynulo při plnění vlasteneckých povinností podle Majorova 11 vojáků.
Více životů si vyžádaly nehody a špatná manipulace se zbraní
Jenže zajímavý je i další oficiální údaj – za stejné období při různých haváriích, v důsledku neopatrného zacházení se zbraní nebo z jiných nevojenských důvodů zahynulo 85 příslušníků sovětských vojsk. Takže nešikovnost se ukázala být pro sovětské vojáky fatálnější.
Není úplně jasné, do jaké kategorie ztrát patří oběti nehody, ke které došlo hned 21. srpna na silnici mezi slovenským Prešovem a Popradem. Podle verze v ruských médiích tam tehdy ženy zmanipulované „extrémisty“ vyšly s dětmi na cestu, aby zastavily ruské tanky. Řidič prvního stroje v koloně nechtěl do skupiny najet a strhnul tank ze svahu. Jurij Andrejev, Petr Kazarin a Jevgenij Machotin na místě uhořeli. „Nemají na místě ani pomníček,“ stěžuje si ruský portál topwar.
V Praze bylo takových příhod prý celá řada, navíc Čechoslováci prý na vojáky často „zákeřně stříleli ze zálohy“. Zatímco generál Majorov v oficiální zprávě uvádí 11 ztrát v boji za dva měsíce, sami účastníci operace se na svých veteránských stránkách ujišťují o mnohem větším počtu padlých – tak podle poručíka Panova jenom od 21. do 27. srpna zahynulo 21 osob. List Izvestija už v únoru 1995 napsal, že celkové ztráty činily 99 osob, aniž by uvedl, že většina z vojáků zemřela při dopravní nehodě nebo se sama zastřelila.
Evropa ve spárech USA
Jedna věc jsou emoce bývalých vojáků a jiná postoj ruských zákonodárců. Podle komunistických poslanců je vhodné projednat zákon co nejdříve, protože letos v srpnu uplyne od událostí v Československu už 48 let a jejich účastníci stárnou. V komentáři k zákonu jeho autoři zdůrazňují, že v Československu bezpochyby hrozil protistátní převrat, který „připravila československá opozice opírající se o podporu západních zemí“.
To vše se stalo proto, že byla „oslabena cenzura“. Na útok na socialistický blok se podle poslanců připravovali nejen Američané, ale i „nacisti a představitelé reakčního duchovenstva“. Komunisté také vyčíslují armády, které měly být připraveny na vpád do ČSSR, kdyby nezasáhla Moskva – USA, Británie, Francie, Nizozemí a Belgie. Přičemž tyto státy nazývají „následníky Hitlera“.
Navíc poslanci litují, že akce nebyla dotažena do konce, aby se zabránilo růstu vlivu EU i USA ve střední Evropě po roce 1990. „Země východní Evropy přišly o svou suverenitu a prudce se snížil jejich ekonomický potenciál i životní úroveň obyvatel,“ tvrdí ruští komunisté.
Jde o peníze
Pokud by zákon s tímto odůvodněním ruská státní duma přijala, znamenalo by to, že Moskva pokládá oficiálně vpád sovětské armády do ČSSR 21. srpna 1968 za přátelskou pomoc ohroženému bratrskému národu a zároveň legitimní obranu svých teritoriálních zájmů. Zatím ale generální štáb ruské armády vždy na prosbu o změnu účastníkům operace Dunaj-68 odpovídal: „Účast vojáků ozbrojených sil SSSR v bojích v Československu v roce 1968 není potvrzena“. Zaznamenány byly prý pouze ojedinělé násilné střety. A to na udělení titulu veterán nestačí.
Přitom kdyby se účastníci operace Dunaj-68 přestali hádat o ideologickou podstatu akce a soustředili se na peníze, o které při změně zákona jde především, možná by už dávno měli stejné penze, slevy a výhody, jako jejich kolegové z afghánské fronty. Podle ostatních poslanců komunisté postavili celou věc zbytečně politicky. Odůvodňovat nový zákon tím, že „naši zabránili vpádu vojsk NATO do Československa“ je podle poslance Oxana Dmitrijeva netaktické. Dávky patří všem účastníkům zahraničních operací, bez ohledu na ideologickou podstatu akce.
Další na řadě je Maďarsko
Do kategorie veteránů by ale byli zařazeni jen ti, kteří v Československu sloužili od 21. srpna do konce listopadu 1968, jsou dnes starší 67 let a potřebují „morální, část z nich i doplňkovou materiální a sociální podporu státu“. Všichni, kdo přišli do Československa po 30. listopadu 1968, už za veterány války považováni nebudou v žádném případě.
V současnosti žije v Rusku asi 20 tisíc příslušníků okupačních vojsk. Mnozí už různé dávky pobírají, buď jako invalidé, nebo jako veteráni práce či veteráni vojenské služby. Kategorií, které mají nárok na úlevy a pomoc státu, je v Rusku obrovské množství a skoro každý má šanci se do některé z nich napasovat.
Zcela bez výhod ale zůstaly údajně čtyři tisíce vojáků, kteří v srpnu ‘68 obsazovali Československo. Pro ně by v rozpočtu na rok 2017 již mohly být potřebné peníze nalezeny, stačí jen odhlasovat nový zákon. Další iniciativou komunistů má být podle jejich slov udělení statusu válečných veteránů účastníkům maďarské operace v roce 1956.
Argumenty ruských poslanců a jejich zdůvodnění okupace Československa ale považují čeští poslanci z TOP 09 za „ostudnou falsifikaci“ událostí. „Odmítáme jakékoli historické posouvání událostí spojených s rokem 1968,“ napsali v tiskovém prohlášení čestný předseda strany, poslanec a bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg s místopředsedou TOP 09 Markem Ženíškem a europoslancem Jaromírem Štětinou.
Zároveň vyzvali ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD), aby si povolal ruského velvyslance v Česku k podání vysvětlení. „Zároveň ho žádáme, aby český velvyslanec v Moskvě v této věci také konal,“ sdělili. Ministerstvo zatím ruský návrh nekomentovalo, Irena Valentová z tiskového oddělení úřadu ale ČTK řekla, že se vyjádření připravuje.
