Co se honí v hlavě nezaměnitelnému frontmanovi Katapultu Oldřichu Říhovi, když mu, řečeno jeho slovy, vymřela kapela? Odpověď se pokouší nabídnout film Jana Gogoly ml. Rock života, jeden ze snímků, které tento týden obohatí repertoár českých kin.
Filmový život s Říhou začíná příznačně pohřbem basáka Katapultu Jiřího „Dědka“ Šindeláře, který se Říha trucovitě rozhodl sledovat jen z povzdálí. Už úvodní rozhovor na toto téma dává tušit, že cesta do kapelníkovy hlavy nebude snadná. Přesto se o ni Jan Gogola statečně pokouší a za pomoci „blbých“ otázek občas z hrdiny svého dokumentu vyloudí i něco na způsob životního moudra. Nebo třeba úvahu o tom, že Don Quijote nebyl rytíř smutné postavy, nýbrž středověký rocker, který se s tím nesral. A Olda Říha si proto logicky připadá jako on.
Filmaři doprovázejí Říhu na úvodní koncert turné k poctě Šindelářovi, v den, kdy umírá další člen Katapultu Karel „Káša“ Jahn. Sledují Říhův boj se zcela reálnými abolestnými ranami osudu a vytrvale prověřují jeho sebestylizaci, která mu pomáhá tyto rány překonat.
Kapitán s novou posádkou
Zážitkem z rodu silných, leč těžko zařaditelných, je pohled do řad fanoušků, jimž Kaťáci učarovali už před dlouhými desítkami let, nebo třeba i docela nedávno. I toho, koho úderně prostý styl Katapultu nechal chladným, ale může dojmout Říhovo svým způsobem heroické budování nové kapely.
Tím, z koho jsou ve filmu slova páčena především, je samozřejmě Říha, nemalou úlohu ovšem hrají i výpovědi jeho manželky, stejně jako vesměs němé tváře nových členů Katapultu.
Gogola přistupuje k Říhovi jako k fenoménu, za nímž se snaží nalézt člověka, kterého tam předpokládá. Výsledkem je částečně jímavý, částečně laboratorně analytický portrét. Studie kapitána svérázné bárky, který přišel o zkušenou posádku, nabral nové plavčíky a vydává se na další plavbu v lodi, jež má pro něj zářivé barvy a hvězdné parametry, ať už ji někdo jiný vidí, jak chce.
Česká radost v českých kinechRock života s Oldou Říhou doprovodí do kin čtyři další celovečerní dokumenty. Vladimír Michálek natočil film EM a ON, jehož hrdiny jsou dva nekonvenční umělci z Litvínova: Em Rudenko, ukrajinský stavební dělník, básník a alkoholik, a sarkastický hudebník Xavier Baumaxa. Vladimír Michálek oba sledoval více než dva roky. Veronika Sobková přichází s časosběrným dokumentem Doopravdy to začíná venku, v němž sleduje osudy tří lidí, kteří opouštějí vězení: Linda už nechce krást ani fetovat a přemýšlí o rodině, Mirek si hledá tu pravou, které nebude vadit jeho kriminální minulost, a Tomáš věří, že venku to bude jiné než dřív. Vít Janeček natočil Závod ke dnu, filmovou debatu o zavřených fabrikách a lidech bez práce – účastní se jí mimo jiné Václav Bělohradský, Jan Keller, odboráři, zaměstnanci i nezaměstnaní. Martin Mareček ve filmu Pod sluncem tma nabízí výlet do Afriky, kde čeští odborníci elektrifikovali solárními panely areál školy a nemocnice. Nyní se naposled vracejí, aby opravili, co nefunguje. Vznikl sentimentu zbavený pohled na možnosti a úskalí rozvojové pomoci. |
