I když olympijská charta nepodmiňuje možnost pořádání olympiády přístupem státu k moři, dosavadní praxe při výběru jako by z této neoficiální podmínky skutečně vycházela.
Přestože o olympiádu už kromě Prahy v minulosti opakovaně usilovalo více středoevropských měst, výběrová komise vždy dala přednost městům v přímořské zemi. Státy bez přístupu ke slané vodě ještě nikdy v dějinách pořadatelství letních olympijských her nezískaly.
„To je možná zajímavý postřeh, ale nic, co by nás mělo od kandidatury odrazovat,“ tvrdí generální sekretář Českého olympijského výboru Petr Hrubec. V olympijské chartě se o moři podle něj vůbec nemluví, jachtařské soutěže se mohou jet na sladkovodních plochách. V českém případě se například počítá s přehradou Lipno.
Členové mezinárodního olympijského výboru jako by se ale zatím sladké vody báli. Od roku 1896, kdy se konala první novodobá olympiáda v řeckých Aténách, pořádaly olympijské hry čtyřikrát Spojené státy, dvakrát Francie, Řecko, Velká Británie, Německo a Austrálie. Po jednom pořadatelství si pak připsaly Švédsko, Belgie, Nizozemsko, Finsko, Itálie, Japonsko, Mexiko, Kanada, Korea a Španělsko.
Vždy se jednalo výhradně o státy s přístupem k moři. „I když do hlavy členům výboru nikdo nevidí, domnívám se, že se spíše jedná o náhodu než záměrné zvýhodňování přímořských zemí,“ říká Petr Hrubec.
Žádný vnitrozemský stát však každopádně s kandidaturou nikdy neuspěl. Praha se neúspěšně ucházela už o letní olympijské hry v roce 1924, kdy olympiádu nakonec pořádala Paříž. Dvakrát neuspělo švýcarské Lausanne (1948, 1960), jednou Vídeň (1964) a Budapešť (1960). Přesto příznivci olympiády v Praze odmítají, že by dosavadní praxe výběru měla Česko od snahy o pořadatelství her jakkoliv odrazovat.
"Jachtařské soutěže například na olympiádách v Atlantě nebo Sydney se sice jely na moři, ovšem na menším prostoru, než jaký představuje Lipno,“ tvrdí předseda jihočeské sekce Českého svazu jachtingu Karel Luksch.
Rozměry vodní plochy na Lipenské přehradě jsou tedy podle něj pro olympijský jachting více než vyhovující. Jediným problémem mohou být údajně povětrnostní podmínky. Vítr na Lipně přece jen nefouká s takovou pravidelností jako u moře.
„Na druhou stranu se některé rozjížďky na olympiádě v Aténách jely i při síle větru tři metry za vteřinu. A to je tak slabý vítr, že mi při něm soutěže na Lipně raději odvoláváme,“ tvrdí Karel Luksch.
