Česko dlouhodobě sklízí kritiku domácích odborníků i mezinárodních institucí za vysoký počet dětí v ústavech. Podle vedení asociace Dítě a rodina je Česko poslední zemí v Evropě, v níž je možné do dětských domovů posílat děti do tří let.
Autorky dokumentu České televize s názvem V nejlepším zájmu dítěte - režisérka Linda Kallistová Jablonská a scenáristka Irena Hejdová - proto znovu poukázaly na protipól, tedy možnost přechodné pěstounské péče.
Pět tisíc podporovatelů za čtyři dny
Pro velký zájem ze strany diváků se navíc rozhodli apelovat na zákonodárce, aby proti tomuto jevu úpěnlivě bojovali. Sepsali tak otevřený dopis za omezení ústavní péče pro nejmenší děti. Ten během čtyř dní podepsalo necelých pět tisíc lidí.
„Film vzbudil značný zájem veřejnosti, která se spolu s tvůrci filmu ptá, proč jsou v Česku, jako v jedné z posledních evropských zemi umísťovány malé děti do kojeneckých ústavů (dětských center), když i dle platné legislativy by měly být opuštěné děti přednostně svěřovány do náhradní rodinné péče,“ píší tvůrci dokumentu podpoření dalšími umělci.
Dokumentární film ČT můžete zhlédnout ZDE |
Jmenovitě jde vedle autorek dokumentárního filmu například o: producenta dokumentárního cyklu Český žurnál Filipa Remundu, režiséra Víta Klusáka, dokumentaristku Helenu Třeštíkovou, spisovatelku Petru Soukupovou, herečky Marthu Issovou a Lenku Krobotovou či režisérku Eriku Hníkovou.
„Do ústavů jsou děti přidělovány bohužel i v případech, kdy jsou v daných krajích či poblíž volní profesionální pěstouni, což nás vede k závěru, že jde o zcela účelové jednání krajů, sociálních pracovnic a dalších státních orgánů,“ píší v ostrém dopisu nepřímo adresovaném poslancům. Od nich požadují „razantní politické řešení“.
Žádáme politické řešení, napsali tvůrci v petici
Raný vývoj nejmenších dětí totiž považují za křehký proces. „Podle všech vědeckých výzkumů měl ideálně probíhat v milující péči jednoho výhradního pečovatele. Ten je dítětem vnímán jako bezpečný opěrný bod, který neuspokojuje pouze potřebu jídla, spánku a podobně, ale také (a především) potřebu lásky, blízkosti a bezpečí. Tuto potřebu personál kojeneckých ústavů navzdory vší poctivé snaze nemůže naplnit,“ uvádějí dále tvůrci dokumentu s tím, že pobyt v ústavech vede k citové deprivaci dětí a k nevratným změnám v jejich psychickém vývoji.
Problém podle nich vyžaduje razantní politické řešení. Odkazují se v tom i na nedávné prohlášení Rady vlády ČR pro práva dětí, podle níž Česko sedmadvacet let od přijetí Úmluvy o právech dětí Česko v ochraně práv dětí zaostává za sousedními státy. Péče o ohrožené děti je aktuálně v Česku roztříštěna mezi resort práce a sociálních věcí, školství a zdravotnictví. Právě i to je podle vládní rady jeden z klíčových problémů. Rada proto navrhla přijetí plánu ke snižování kapacity ústavů a zavádění služeb pro rodiny i vznik právní úpravy sjednocení péče,
„Apelujeme na zákonodárce, aby tento podnět vzali za svůj a prosadili jej na parlamentní půdě,“ píší na závěr autoři otevřeného dopisu.
